Pomalá digitalizace stavebního řízení brzdí rozvoj Česka. Každý rok bez rychlejšího stavebního řízení přichází ČR o více než sedm miliard korun. Digitalizace by přitom zkrátila povolování staveb, které u nás patří k nejhorším na světě, v průměru o dva roky. Stát ale není schopen zrealizovat zakázky na informační systémy v čele s Portálem stavebníka, které léta slibuje. S miliardou, kterou na to měl řadu let k dispozici z Evropské unie, nakonec ani nepočítá. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost Datarun.

Digitalizaci stavebního řízení stát stavebníkům slibuje už 12 let. Zakázky na digitalizaci ale dodnes nebyl schopen zrealizovat. Léta příprav strategií a veřejných zakázek nemají zatím v praxi pro stavebníka prakticky žádný dopad. Původně měl Portál stavebníka zjednodušovat stavebníkům život už v létě tohoto roku, ještě ale ani nezačal vývoj, natož aby byl dotažen výběr dodavatele.

„Digitalizace stavebního řízení, která co se týče přínosů pro stavebníka v podstatě ještě ani nezačala, je jedním z příkladů, jak pomalu postupuje státní správa. Digitalizace se připravovala řadu let. Po změně vlády byly léta připravované zakázky na informační systémy z ryze politických důvodů zastaveny, a nahrazeny jinou. Ani tu ale stát není schopen kvůli vlastním chybám vysoutěžit a dotáhnout k realizaci. Ani po letech tak vývoj systémů, které by primárně měly ulehčit život stavebníkům, ještě ani nezačal,“ říká Michal Půr, zakladatel Datarun.

Už od roku 2013 měl přitom stát detailně a komplexně zpracováno, co by měla digitalizace stavebního řízení obnášet a měl know-how včetně návrhů řešení legislativních úprav, aby mohl digitalizaci zrealizovat. Ta je klíčová nejen pro urychlení stavebního povolení, ale i rozvoj ČR a zvyšování její konkurenceschopnosti. Česká republika ztrácí bez rychlejšího povolování staveb každý rok minimálně přes 7 miliard korun ročně, alespoň to je odhad ekonomických přínosů, jak vyplývá z hodnotící zprávy, vypracované jako podklad pro nový stavební zákon. A to nehovoří o ekonomických dopadech inflace, cen stavebních materiálů a dalších vstupech stavebníků, které v poslední době vzrostly a stavebníkům tak průtahy s vyřízením stavebního povolení způsobují narůst nákladů.

„Pokud dnes investoři a developeři uvažují, kam ve střední Evropě investovat, například v Německu či  Polsku dokáží mnohem lépe naplánovat své investice a dodržet harmonogram. U nás může vyřízení  stavebního povolení nakonec trvat i mnoho let, což se jim prodraží a nemají tak jistotu své investice,“ dodává Petr Bartoň, hlavní analytik Datarun. 

Nejsou to ale jen developeři, primárně stát bez efektivnějšího stavebního řízení komplikuje život běžným stavebníkům, ale i sám sobě, kdy jeho vlastní instituce a samospráva musí administrovat a řešit stovky staveb.

„Občané si postupně zvykají vyřizovat své záležitosti jednoduše a efektivně elektronicky a od státu očekávají, že v 21. století s nimi bude komunikovat moderně, ne že budou obíhat úřady a čekat na nejrůznější povolení, což jim zabere dny. Ostatně to bylo klíčovým úkolem zákona o právu na digitální služby, jehož vizí je, že obíhat by měl dokument, ne občan, zvlášť, pokud má stát potřebná data k dispozici,“ míní Bartoň.

Stát postupuje v oblasti digitalizace pomalu, přestože mu jsou už řadu let známá varování nejen Nejvyššího kontrolního úřadu, ale například i Evropské komise. Ta už dávno upozorňovala, že ČR může na pomalou digitalizaci veřejné správy doplatit. Nejvyšší kontrolní úřad navíc varoval, že stát může přijít o evropské peníze, pokud nebude postupovat včas. Navíc konstatoval, že digitalizace nevyřeší proces, který je kvůli legislativě a fungování státní správy neefektivní, ale je příležitostí tento proces zefektivnit.

To je i příklad digitalizace stavebního řízení, kdy původně plánované systémy měly již dávno sloužit občanům. Stěžejní tři veřejné zakázky ze čtyř (formou soutěžního dialogu) připravované několik let samo MMR po nástupu Ivana Bartoše nepochopitelně a chybně zrušilo, načež Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jejich zrušení pro chybný postup MMR zrušil. Navíc, i realizace poslední z původních čtyř veřejných zakázek „Národní geoportál územního plánování“ je ohrožena, a to nejen z pohledu harmonogramu ale i souvisejícím čerpání finančních zdrojů EU. Ministerstvo následně narychlo a nekoncepčně vypsalo novou zakázku „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“, kterou jedinou bylo možné financovat z Národního plánu obnovy. V té se ale mělo dopustit pochybení, proto ji ÚOHS kvůli nezákonným zadávacím podmínkám zrušil.

Paradoxně úřad jako MMR, který má v gesci Zákon o zadávání veřejných zakázek, se dopustil několika hrubých pochybení, a to jak při zrušení vypsaných veřejných zakázek, tak v případě nově vypsané zakázky „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“. Toto tvrzení podporuje i prvoinstanční rozhodnutí ÚOHS, které se mimo jiné opírá i o vyjádření 20 oslovených renomovaných společností působících na tuzemském trhu, které označily zmíněné výběrové řízení v řadě bodů za chybně zadané.

MMR se léta chlubilo financováním ve výši téměř miliardy korun, kterou měl stát na digitalizaci využít  z Integrovaného operačního programu (IROP). Nyní s financemi z IROP, u něhož se termíny pro možnost  čerpání po mnoha letech kvapem blíží, už ani nepočítá. 

Jak tedy bude digitalizace stavebního řízení pokračovat je na základě těchto zkušeností otázkou? 

„Je to příklad nekompetentního rozhodování, hazardování s termíny a neschopnosti zajistit včas požadovaná řešení, ať už jsou jakákoliv, pro zajištění služby občanům. Další neschopností je možnost využít k tomu peníze, které jsou k dispozici z Evropské unie a které stát sám v rozpočtu nemá. Digitalizace má přinášet efektivitu a transparentnost do procesů státní správy, aby dobře sloužila jejím klientům – občanům i komerčnímu sektoru. Jestliže k tomu stát přistupuje jako nyní, je otázkou, jestli je dnes efektivity, která by skutečně byla občanům a firmám prospěšná a nejednalo by se jen o nějaký systém, aby se naoko řeklo, že digitalizujeme, skutečně vůbec schopen,“ ptá se Michal Půr.

Vedle ztráty stamilionů korun z evropských peněz přitom v průběhu let příprav vznikla MMR řada nákladů, které ve finále platí daňoví poplatníci. Jedná se minimálně o nižší desítky milionů korun, které souvisí s přípravou digitalizace na přípravu zadávacích dokumentací, studií proveditelnosti spolu s technickými specifikacemi, ale i právních služeb spojených s řešením tendrů a dotací.