Polemika: Stravovací alchymie ministerstva financí
Vláda přišla s nápadem, který nefunguje, je špatně napsán, poškozuje trh a mění pravidla hry uprostřed utkání.
V Parlamentu probíhá v těchto dnech schvalovací proces jednoho z mnoha letošních daňových balíčků. Kromě jiného by se mohla zavést nová daňová výjimka, kterou je peněžitý příspěvek na stravování. Novinka, která vyvolává tím více diskusí, čím více chyb v ní zaměstnavatelé, odbory a odborná veřejnost nacházejí.
Paušál je totiž koncipován způsobem, který daňové zákony dosud neznají. Jistě, existuje možnost paušalizace některých výdajů, ale ta vždy vychází z kalkulace skutečných výdajů. Existují i jiné způsoby podpory stravování, zejména stravenky a závodní jídelny, ale ty jsou přísně účelově vázány. Nový paušál nevychází ze žádné kalkulace ani není účelově vázán.
Část zaměstnanců, zejména ti, kteří dnes od svého zaměstnavatele žádnou podporu na stravování nedostávají, by mohla zajásat – vláda nám chce dát něco, co dosud nemáme! Ale není to vláda, která cokoli rozdává, alespoň ne v tomto případě… A navíc by šlo o jásání předčasné.
Iluzorní představa
Pokud zaměstnavatelé dnes svým zaměstnancům na oběd nepřispívají, může to být z několika důvodů. Mohou zaměstnancům poskytovat jiné benefity, odměňovat z principu pouze mzdou nebo prostě na další benefit prostředky nemají. Představa, že firmy ministryní slíbený peníz na stravování poskytnou ze své marže, je iluzorní.
Ale očekávání zaměstnanců již bylo nastaveno. Co tedy s ním? Nabízí se jediná možnost: daňově optimalizovat a nahradit paušálem část mzdy. Zdánlivě na tom vydělají jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci, ale ďábel je ukrytý v detailu. Paušál se totiž nezahrnuje do náhrady mzdy při dovolené, nezapočítává se na důchod ani do odstupného nebo do výpočtu podpory v nezaměstnanosti… Zaměstnanec na tom tak může být s paušálem hůře než bez něj.
Nebo naopak: Komora daňových poradců upozornila na to, že paušál může být poskytován vedle cestovních náhrad. Odborné studie varují před štěpením úvazků na dva a zdvojováním paušálu. Bohatá je praxe optimalizačního života.
Vláda prostě přišla s nápadem, který nefunguje, je špatně napsán, poškozuje trh, mění pravidla hry uprostřed utkání a vláda jej s nikým ze sociálních partnerů neprodiskutovala. A jakoukoli věcnou kritiku bere jako osobní útok.
Před státem posvěcenou daňovou optimalizací mezd varují odbory i nezávislé studie. Paušál je navržen přesně opačně než současná podpora stravování, tedy neomezený výdaj pro firmy a omezený osvobozený příjem pro zaměstnance. Ale i nad toto omezení se daňově chová jako mzda. Jen na něj není nárok, což je další důvod pro jeho zavádění na úkor mezd.
Před paušálem varují i zaměstnavatelé. Zejména ti, kteří v minulosti investovali značné prostředky do závodních jídelen a nyní jim hrozí, že tyto náklady budou muset odepsat kvůli snížení počtu strávníků.
Zvednou se daně?
Před paušálem varují i ti zaměstnavatelé, kteří vidí výpadek veřejných příjmů až 20 miliard korun ročně a je jim jasné, že tento výpadek bude muset stát v budoucnosti nějak kompenzovat – třeba tím, že se paušál za dva tři roky potichu zruší a zároveň se zvýší jiné daně. Nebo se „jen“ zvýší daně, ale o to více.
V neposlední řadě varují před paušálem i dietologové nebo restauratéři. Restauratéři, z nichž dva tisíce již vyjádřilo s paušálem nesouhlas, se bojí, že jejich příjmy, zejména během oběda, poklesnou o desítky procent.
Dietologové a lékaři varují před změnou stravovacích návyků, růstem obezity a dalšími chorobami spojenými se špatným stravováním. Nikdo samozřejmě nepřestane jíst, ale pokud bude možné použít paušál na cokoli, velká část zaměstnanců oběd odbude a ušetřené peníze použije na splátku dluhů, cigarety, alkohol nebo spotřební zboží. A koneckonců i sladká tyčinka nebo dvě vyjdou levněji než oběd v jídelně…
Máme zde tedy situaci, kdy odbory, zaměstnavatelé, restaurace, dietologové i daňoví poradci jsou proti. Cui bono? ptal se již Cicero. Zdá se, že je to především ego ministerstva financí, které si chce něco dokázat. Vítězem by byly nepochybně i obchodní řetězce, kam by se část prostředků z restaurací a závodních jídelen přelila a v podobě zisku odešla do zahraničí.
V obchodních vztazích s partnery často hledáme win-win řešení. Vláda prosazuje řešení lose-lose.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.
Polemika: Stravovací alchymie ministerstva financí