Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Zemědělci vnutili vládě ve Varšavě své požadavky. Pokud polský premiér k takovému kroku přistoupí, riskuje hněv Kyjeva i Bruselu.
Poláci se s Ukrajinci opravdu nemazlí. Jestliže má Ukrajina od Polska plnou podporu při řešení konfliktu s Ruskem, co se zemědělství – konkrétně dovozu obilí – týká, tam jí nic nedarují. Vláda ve Varšavě teď musela ustoupit svým zemědělcům, kteří opakovaně protestují proti levným dovozům z Ukrajiny.
Ministr zemědělství Czeslaw Siekierski podepsal po další vlně demonstrací s polskými zemědělci dohodu, která zachovává embargo na produkty ukrajinských rolníků. Zároveň protestujícím slíbil, že „požádá premiéra Donalda Tuska, aby zastavil tranzit embargovaných zemědělských produktů z Ukrajiny přes polské území.“ Uvedl to server Ukrajinska Pravda.
Portál Business Insider však přispěchal s argumentací, že pokud předseda polské vlády na takové omezení přistoupí, riskuje jak ztrátu respektu Kyjeva, tak hněv Bruselu. Evropská unie se totiž jednak snaží podporovat volný obchod s Ukrajinou, aby jí ulehčila v době obranné války proti vpádu vojsk Ruské federace, jednak je ale společná obchodní politika jednou ze základních kompetencí Unie.
„V dohodě strany rovněž prohlásily, že obchodní vztahy mezi oběma zeměmi by měly být regulovány, zejména pokud jde o přístup na trh pro produkty, jako je obilí, řepka, kukuřice, cukr, drůbež, vejce, měkké ovoce a jablka,“ popsal dále dohodu polské vlády se zemědělci web Ukrajinska Pravda.
Kromě toho dokument obsahuje klauzuli o dotacích na ječmen a žito. Dotace budou stanoveny na úrovni roku 2023 a budou se vztahovat na obilí prodané mezi 1. lednem a 30. květnem letošního roku. Dalším bodem je udržení zemědělské daně na úrovni roku 2023.
Dohoda se také věnuje dalším snahám o změnu znění Green Dealu z pera EU. Proti klimatické politice sedmadvacítky rovněž polští zemědělci vytrvale protestují. Úmluva zdůrazňuje, že současná situace v zemědělství je primárně způsobena agresí Ruska proti Ukrajině, zároveň ale také bezpodmínečným souhlasem EU s neomezeným dovozem zemědělských produktů z Ukrajiny, který podpořila předchozí vláda.
Ukrajinští zemědělci podle Poláků zaplavují unijní trh levnými dovozy, kterým jejich polští kolegové nemohou konkurovat. Musejí totiž dodržovat řadu předpisů platných v EU, které jim zvyšují náklady, ale které se na Ukrajince nevztahují.
Evropská unie v noci na středu dosáhla prozatímní dohody, podle které budou mít ukrajinští producenti potravin bezcelní přístup na trh EU do června 2025. Současně se ale shodla, že na některé zemědělské produkty z Ukrajiny znovu zavede cla, jestliže dovoz těchto produktů překročí určité množství.
Výzvy k embargu ale nemíří jen proti Ukrajincům, kteří čelí ruské invazi. Už dříve Česká republika, Polsko a tři pobaltské státy apelovaly na Evropskou komisi, aby zavedla omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska do Unie. Vyplývá to z dopisu, který podepsali ministři zemědělství všech pěti zemí. Státy uvádějí, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.
„Tímto dopisem se snažíme řešit společný a naléhavý problém, který nás všechny spojuje – dovoz obilí z Ruska do EU,“ vyplývá z textu, který je adresován eurokomisařům Valdisi Dombrovskisi a Januszi Wojciechowskému.
„Zatímco Ruská federace nadále vede brutální, nezákonnou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, její obilí nadále vstupuje na trh Evropské unie. Například v roce 2023 EU dovezla 1,53 milionu tun ruského obilí za 437,5 milionu eur,“ stojí dále v dopise, který podepsali ministři zemědělství Estonska, Litvy, Lotyšska, Polska a za Českou republiku ministr Marek Výborný.
S využitím ČTK
