Lidé v Teplicích ho mohli potkat jako dobrovolníka v očkovacím centru. Jeho profesní působiště je ale v tamní botanické zahradě, kterou od roku 2019 coby nejmladší ředitel v Česku vede a má s ní také velké plány. Petr Šíla je i zastupitelem Teplic, kam nastoupil po zesnulém primátorovi Jaroslavu Kuberovi. Je to patriot a jedna z dalších teplických politických hvězd, kterou profiluje přesah do veřejného života.

„Měli bychom být odpovědní k místu, kde žijeme. Zejména proto, že Ústecký kraj patří k těm, odkud po válce odešel život, přetrhaly se vazby a nové vlastně pořád nevznikly,“ říká v rozhovoru pro týdeník Hrot.

Vy jste v teplickém zastupitelstvu obsadil místo po zesnulém Jaroslavu Kuberovi. Čím on pro vás byl?

Líbilo se mi na něm, že měl na všechno jasný názor. Sděloval ho jednoduše, srozumitelně a pro veřejnost čitelně. Také mě bavil jeho vztah k veřejnosti. Vždycky říkal, že nebude mít internetové bankovnictví a radši půjde se složenkou na poštu. Spojí se v tom prý dvě věci. Jednak mu nikdo nevysaje účet, jednak se potká s voliči. To byl přesně on. Byl lidský a nebál se mluvit s lidmi. Toto charisma nemá ze současných politiků nikdo. Ne s každým jeho krokem jsem souhlasil, ale to je v politice přirozené.

Budete pokračovat v těchto jeho standardech?

Jsem úplně jiný člověk, na to navázat nejde. Snažím se ale o to, aby jeho mandát, který mi připadl, byl maximálně využit.

Jaké to pro vás je, být v zastupitelstvu a řešit věci typu nového atletického stadionu nebo zařizování městského dopravního podniku?

Vidím to svým způsobem jako poslání. Nejde mluvit s lidmi jen před volbami. Když vám dali šanci prosazovat jejich zájmy, musíte je znát. Není to tak, že moje zájmy jsou automaticky totožné s těmi voliči, kteří mě zakroužkovali. Mám rád debaty nad koncepčními věcmi, docela rád se hádám. Když se diskuse zdravě vyšponuje do extrému, odhalí se úskalí každé problematiky.

Myslíte si, že z vás bude další teplická politická superstar?

Pana Kubery jsem si nesmírně vážil, z Dominika Feriho jsem zklamaný. Byl tady nejmladším radním, ještě ani neměl maturitu. Svoji značku postavil na Teplicích. Pak se nechal zvolit v Praze a Teplice ho přestaly zajímat. To mě vlastně dostalo do ODS. Jako pravicový volič jsem se rozmýšlel mezi ODS a TOP 09 a prvně jmenovaná strana vyhrála mimo jiné proto, že v Topce efekt Feri nikomu nevadil. Politik by měl být podle mě odpovědný k regionu a pracovat pro něj.

Budete vy někdy kandidovat do Poslanecké sněmovny?

Víte, já jsem patriot. Pocházím z Mostu, sedm let teď žiji v Teplicích. Vyrostl jsem zde, vystudoval tu vysokou školu. To místo mi přirostlo k srdci, vidím tu potenciál v řadě věcí - lázeňství, botanická zahrada… Chtěl bych na tom i nadále pracovat a rozvíjet ho. Moje politické ambice tedy sahají do místní samosprávy. Ale až mi bude padesát a budu cítit, že tu mám hotovo, třeba budu chtít kandidovat do Senátu. Kdo ví.

Co je Trautzlova umělecká společnost, jejímž jste předsedou?

Je to spolek, který má několik aktivit. Tou prioritní je obnova autentické hudby v Podkrušnohoří. Uvádíme zapomenutá díla, ať už je to hudba Jakoba Trautzla, což byl mnich v oseckém klášteře, nebo teplického purkmistra Matyáše Wolframa, který založil současnou filharmonii. Její tradice trvá mimochodem dodnes. Wolframovy opery se uváděly v Berlíně nebo Drážďanech, byl svého času známý. Pak máme také náš umělecký tým se skvělým skladatelem Janem Zástěrou. V roce 2019, když bylo výročí sametové revoluce, proběhla česká národní pouť do Říma a Vatikánu. Právě my jsme byli osloveni, jestli bychom zajistili hudební program. Ve třech hlavních bazilikách v Římě a Vatikánu proběhly mše, na každou Jan Zástěra napsal hudbu. Bylo to něco neskutečného. Pak také vydáváme publikace a upozorňujeme na potenciál našeho regionu. Měli bychom být odpovědní k místu, kde žijeme. Zejména proto, že Ústecký kraj patří k těm, odkud po válce odešel život, přetrhaly se vazby a nové vlastně pořád nevznikly.

V létě chcete kandidovat do vedení Unie botanických zahrad. Co vás k tomu kroku vede?

Unii botanických zahrad vnímám jako instituci, která má svou sílu. Třeba v době koronaviru nás stát nijak nepodporoval, což je škoda. Zoologické zahrady měly svůj dotační program, zavřené byly ale stejně jako my. Když se ozveme jen my z Teplic, ten hlas nebude silný. Pokud se ale ozve celá unie, bude to o něčem jiném. Ne že bych chtěl současné fungování unie kritizovat. Jsou v ní zastoupeni přední botanici, kurátoři zahrad. Co bych chtěl přinést já, je nový vhled v ekonomickém či politickém směru, aby potenciál unie jako lobbistické organizace mohl být využit.

Vy vedete zahradu v Teplicích od roku 2019. Když jste stavěl její koncepci, objel jste zahrady v Česku i v Německu, mluvil s řediteli. Jaký je rozdíl v pojetí v Česku a v zahraničí?

Zahrady tam většinou zřizují univerzity. Je vidět, že se hodně zaměřují na edukaci a mají ten systém lépe vymyšlen než zahrady v Česku. Přijdete s telefonem, načtete si QR kód a spustí se vám interaktivní video o dané rostlině. Můžete si vybrat světový jazyk, ve kterém se má přehrát. Ten akademický styl je tam poznat všude.

Oproti tomu české zahrady jsou zřizovány městy a mají trochu jiné preference ohledně skladby návštěvníků. Měly by podle mě být relaxační zónou s využitím genia loci každé zahrady. Samozřejmě moderní technologie také musejí umět využívat. Dělám si ale i rešerše, jak to funguje v USA. Tam jsou botanické zahrady soukromé a musejí si na sebe vydělat. Díky tomu jsou nuceny si zákazníky předcházet. A tento směr mi přijde pro Česko zajímavý. Praha je samozřejmě jiný případ, ale ostatní zahrady mají šanci být v popularitě o tři levely výš. A kolikrát je to jen o drobnostech. Musí se jen chtít si je prosadit.

Jak by se v těch detailech měly podle vás zahrady změnit?

V USA mají systém klubů přátel zahrad. Platíte si roční členství, dražší než permanentní vstupenka, a máte k tomu určité výsady. Můžete třeba přijít do zahrady o hodinu dříve a pozorovat v klidu východ slunce nebo být u toho, když se expozice připravují, nechají vás nahlédnout do zázemí, kde se o rostliny zahradníci starají. Na to se chceme u nás zaměřit, novinky by měly začít fungovat v příštím roce.

Tomáš Novák týdeník HROT

Jak vás finančně zasáhla koronavirová krize?

Když vezmu dobu od prvního lockdownu loni v březnu, měli jsme zavřeno 250 dní. Co se týká odhadovaných ztrát na vstupném, částka atakuje jeden milion korun. Pro nás je to významná suma, rozpočet máme přibližně 17 milionů, z toho nám 80 procent dává město jako zřizovatel. Zbytek si sháníme z jiných zdrojů, majoritní část tvoří právě vstupné. Naštěstí město Teplice vždycky dobře hospodařilo, a tak nám žádná fatální omezení nehrozí. Určitě si vzpomenete, jak zesnulý primátor Jaroslav Kubera říkal: My máme miliardu na účtu, žádné dotace a všechno si platíme ze svého. A je to pravda dodnes. Teplice mají miliardový rozpočet a necelou miliardu v rezervě.

Někde jste říkal, že botanické zahrady mají svou budoucnost i ve veřejném prostoru měst. Jak by to mohlo být?

My jsme loni pro město připravili koncept výsadby kruhových objezdů. Je to pilotní projekt, abychom si vyzkoušeli, jak to mezi námi a městem může fungovat. Do dvou let bychom měli rádi ve městě zahradního architekta, který by byl naším zaměstnancem a pracoval by i pro město. Teplice bývaly salonem Evropy, jezdil sem Beethoven, Goethe a další. V zámeckém parku se kdysi pěstovaly ananasy. Pokud má takové město svou botanickou zahradu, je logické, aby s ní spojilo síly. Nemusíme mít výzdobu jen z muškátů.

Vraťme se ještě k tomu, jakou funkci by botanické zahrady mohly v Česku plnit. Jakou máte představu?

Přesah vidím hlavně do veřejného mínění. Botanické zahrady, stejně jako jiné podobné instituce, musejí podporovat vzdělání, upozorňovat na nejnovější technologie, edukovat veřejnost o životním prostředí. Lidé si dnes myslí, že když si dají na střechu solární panel, jsou eco friendly, což ale není pravda. Takových oblastí, do nichž se botanické zahrady mohou zapojit, je neskutečně mnoho. My během tří čtyř let plánujeme expanzi areálu a chtěli bychom tam všechny zelené technologie ukázat. Sám jsem se s tím v praxi setkal u prarodičů. Když si opravili dům, nebyli schopni dostat relevantní informace o tom, jaké je pro ně nejvýhodnější tepelné čerpadlo. Tady není nezávislá instituce, která by se tímto trendem zabývala. Také vidím u botanických zahrad přesah do školního vzdělávání. Je zapotřebí odtrhnout děti od jejich virtuálního světa. Ne že by nebyl důležitý, ale když jim nabídneme alternativní výukové programy, může to pro ně být zpestření. Pokud vyrostou v tom, že je zdravé chodit do botanické zahrady a něco se tam dozvědět, povedou k tomu jednou i své děti.

Petr Šíla (26)

• Vystudoval obor ekonomie a management na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně.

• Loni získal mandát v teplickém zastupitelstvu po zesnulém Jaroslavu Kuberovi (ODS).

• Ředitelem Botanické zahrady v Teplicích se stal v prosinci 2019.

• Od roku 2015 působil ve městě Osek, kde měl na starost volnočasové aktivity.

• Šestým rokem je předsedou Trautzlovy umělecké společnosti, která má za cíl podporovat rozvoj autentické kultury v Ústeckém kraji.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.