Toto číslo Hrotu rozebírá z různých úhlů téma, které čas od času zaměstnává celý národ, od posledního pivaře ve venkovské čtyřce až po premiéra. Neboť jsou-li data novou ropou, pak letošní aukce kmitočtů může rozhodnout o budoucnosti na mnoho let. A netýká se to jen spotřebitele, který pořád platí za data, využívaná na stahování bůhvíčeho v mobilu, víc než ve většině zemí Evropy. Na 5G sítích poběží budoucí průmysl, a bude na nich tedy záviset produktivita. V Česku jde navíc o politickou pikanterii, neboť polostátní ČEZ coby čtvrtý plnohodnotný operátor by dokázal s pomocí strategického partnera pořádně zamíchat kartami na trhu.

Zpátky do srdce matky všech českých měst, kde je nezvykle prázdno v bytech pronajímaných přes Airbnb a další platformy krátkodobého ubytování.

Starousedlíci si v žádném případě nestěžují na nezvyklý klid na spánek, který už neruší mejdany turistů a věčné hrkání koleček návštěvnických kufrů po chodnících. Majitelé investičních bytů dnes hledají nový obchodní model v dlouhodobějších pronájmech, komunální politici zase cestu, jak to zařídit, aby klid zůstal i poté, co se turisté vrátí.

V Amsterdamu, kdysi proslulém svým permisivním přístupem k řadě lidských hříchů, to vzali zostra a krátkodobé pronájmy v centru zakázali a v jiných čtvrtích v podstatě ekonomicky zlikvidovali omezením délky pronájmu na maximálně jeden měsíc v roce. Dá se to dělat i přes zdanění krátkodobých pronájmů, což funguje v řadě světových velkoměst, a dokonce i v domech, kde sdružení vlastníků ovládli majitelé investičních bytů. Redakce Hrotu si ale samozřejmě nedělá nejmenší iluze, že by se tím vyřešilo chronicky chybějící nájemní bydlení za rozumných podmínek v Praze – to by se muselo hodně dlouho stavět o hodně více bytů.

Nedostatečná nabídka tlačí ceny vzhůru, ale šok v opačném směru dovede také finančně zruinovat.

Na jinak líbezném rakousko-českém pomezí Šumavy běží se střídavou intenzitou letitý spor mezi správou národního parku na naší straně hranice a lesníky premonstrátských klášterních lesů na straně rakouské. Kvůli kůrovci. Češi napadené stromy odkorňují a nechávají ležet, premonstráti je naopak těží a snaží se dřevo zpeněžit.

Pak už nejde o to, jestli má pravdu vedení parku, jež tvrdí, že kůrovec do Rakous z Čech nedolétne, a i kdyby to zvládl, dosedne tak vyčerpán, že ho ani nenapadne se množit. Ať se vzal, odkud chtěl, na každý pád způsobil brouk ohromný nadbytek kalamitního dřeva na trhu, ceny se zhroutily a rentabilita je mizerná, což poznamenává hospodaření kláštera.

Koronakrize přinesla kromě spousty poražených i nějaké ty vítěze. Třeba bazénáři z Albixonu mají žně, protože národ zase jednou objevuje „české moře“ na zahradě za domem. Stejně se zařídili i Němci, a tak se daří i vývozu. Jenomže jak si vysvětlit, že se zvedl zájem o dětské jednorázové plenky natolik, že Drylock Technologies bude otevírat nové výrobní kapacity ve svém hlavním závodě v Hrádku nad Nisou? Jakmile se zavřely jesle, zůstal bez ohledu na gender někdo z rodičů s potomky doma. A kdo by vlastní mládě co chvíli nepřebalil? Miluju tyhle mikropříběhy...