Odvolání oblíbeného šéfa generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného vyvolává kritiku nejen v ukrajinských médiích, ale také v zahraničí. Respektovaný týdeník The Economist varoval, že výměnou ve vedení armády riskuje prezident Volodymyr Zelenskyj, že se celá situace v armádě zhorší. Přitom už nyní se množí zprávy o tom, že armáda má nedostatek munice i vojáků.

Vztah mezi Zelenským a Zalužným se výrazně zhoršil od minulého léta, kdy neuspěla ukrajinská protiofenziva. Oblíbený generál totiž zjistil, že proti dobře připraveným ruským jednotkám a zaminovanému území budou na ukrajinské straně strmě růst ztráty zkušených vojáků i techniky. Odmítal tak bezhlavě útočit proti ruským pozicím, jen aby si připsal vítězství.

Stupňoval se tak tlak, zejména mezi prezidentovými poradci, aby armáda dostala nový impuls. Proto byl do čela armády vybrán Oleksandr Syrskyj, který je ale etnickým Rusem a je mu vytýkáno, že tolik nehledí na ukrajinské ztráty. Jeho rázný styl velení se blíží spíše ruské důstojnické škole. Podle londýnského týdeníku je Syrskyj rozporuplná postava a u svých podřízených dokonce vyvolává strach. Na druhou stranu je ale méně pravděpodobné, že bude zpochybňovat priority, které určí Zelenskyj a jeho poradci.

Jako velmi riskantní krok vnímá zásadní změny ve vedení armády bývalý hlavní analytik pro Rusko americké zpravodajské služby CIA George Beebe. Výměnu hodnotí především jako politický krok, nikoliv jako vojenskou nezbytnost, protože odvolaný náčelník generálního štábu nebyl z vojenských kruhů ani od ukrajinské veřejnosti kritizován, naopak. Jeho odvolání by podle něj dokonce mohlo vyvolat ukrajinskou politickou krizi.

Připomíná se hlavně to, že podle prosincového průzkumu kyjevského sociologického institutu popularita Zelenského u Ukrajinců klesá. Na konci roku 2022 podporovalo současnou hlavu státu 84 procent dotázaných, o rok později tento ukazatel spadl na 62 procent. Naopak 88 procent respondentů věřilo Zalužnému, i když on osobně nikdy nehovořil o tom, že by usiloval o politickou kariéru.

„Vyhodit vrchní vojenské velení v době války je známkou neúspěchu. Dělají to státy, když prohrávají, nikoli když vyhrávají,“ řekl Beebe pro americký Newsweek.

Podle něj výměna ve vedení generálního štábu nemůže zvrátit skutečnost, že napadené zemi chybí pracovní síla, zbraně i ekonomické kapacity, aby dokázala držet krok s Ruskem v dlouhé vyčerpávající válce. Nyní bude klíčové, aby Spojené státy prodloužily vojenskou i ekonomickou pomoc Ukrajině a zabránili jejímu kolapsu. Pomoc by ale měla vést k tomu, že Kyjev a Moskva usednou k vyjednávacímu stolu a začnou jednat o ukončení války, tvrdí Beebe.

Že ukrajinský prezident zvolil velmi riskantní strategii, říká i Konstantin Skorkin, nezávislý analytik a odborník na ukrajinsko-ruský konflikt na Donbase. „Nikdy předtím se Zelenskyj tak nestydatě nevzepřel veřejnému konsenzu v zájmu svého vlastního politického přežití,“ varoval v příspěvku pro americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace.

Ostře kritizují Zelenského i dosud velmi loajální ukrajinská média. The Kyiv Post dokonce napsal, že změny v generálním štábu jsou černým dnem pro ukrajinskou armádu. Opoziční poslankyně Viktoria Sjumarová ze strany Evropská solidarita řekla, že výměna na nejvyšším postu armády nemá žádnou vojenskou logiku a celá rošáda ve vedení armády „smrdí“. Nezávislý poslanec Olexij Hončarenko si rovněž myslí, že odvolání respektovaného generála je velkou chybou a zaplatí za ní všichni obyvatelé Ukrajiny.