Hrot24.cz
Obchod se suchem

Tomáš Novák

Obchod se suchem

Na jedné straně představuje nedostatek vody hrozbu pro zemědělce nebo města, na straně druhé přináší zakázky firmám, které vrtají studny, montují vodovody nebo budují tůně a rybníky

Pavel Baroch

Pavel Baroch

redaktor

Holice na Pardubicku tak dlouho řešily nedostatek vody pro zalévání městské zeleně v suchých měsících, až se odhodlaly k poměrně neobvyklému technickému řešení. Nechaly si vybudovat obří zásobník, kam se svádí srážková voda ze šesti městských budov včetně školy, sportovní haly nebo kulturního domu. Do podzemní betonové nádrže se vejde více než sto kubíků vody, kterou zavlažovací systém zalévá zrekonstruovaný park před sokolovnou, ale městské služby mohou vodu rozvážet také na jiná místa. Holice budou mít díky tomu zelená veřejná prostranství, která napomáhají tlumit vlny veder, pro stavební firmy to zase byla vítaná zakázka. Celá akce vyšla bezmála na deset milionů korun, přičemž více než polovinu poskytl Státní fond životního prostředí.

Se suchem se vypořádávají nejen Holice, ale také další obce, zemědělci a rovněž jednotlivé domácnosti. Letošní jaro přitom znovu ukazuje, jak vážným problémem sucho je. Připomnělo roky 2014 až 2020, které patřily mezi nejsušší v dlouhodobé historii měření. Ačkoli se v uplynulém roce stav zlepšil, meteorologové a klimatologové upozorňovali, že kvůli klimatické změně se sucho opět vrátí.

Začátek letošního roku jim dal za pravdu. V březnu napršela jen přibližně třetina dlouhodobého normálu, přičemž tak málo srážek nebylo ani v nejsušších letech 2015 a 2018. Když k tomu ještě připočteme, že v listopadu a prosinci napršelo nebo nasněžilo také výrazně méně, než je obvyklé, hlásili hydrometeorologové na konci dubna, že sucho postihlo více než třetinu republiky.

Minulý týden se sice přes Česko přehnaly poměrně vydatné deště, podle dlouhodobého výhledu portálu Intersucho by ale měl nedostatek vody trvat minimálně do léta. Zkušenosti ukazují, že pokud rok začne suchým jarem, jen málokdy se podmínky zcela otočí. Nedostatek vody už má své první „oběti“. Vodohospodáři na jihu Moravy koncem dubna zakázali ve dvanácti obcích používat pitnou vodu na zalévání nebo napouštění bazénů.

Adaptační miliardy

Aby se Česko vyrovnalo s dlouhodobými následky sucha, bude to stát až stovky miliard korun z veřejných, ale i soukromých zdrojů. Na jedné straně představuje nedostatek vody hrozbu pro zemědělce nebo města, na straně druhé přináší zakázky firmám, které vrtají studny, montují vodovody či budují rybníky.

Třeba na konci března dokončila stavební firma Martin Čermák z Postřelné budování 22 nových tůní na okraji Jablonného v Podještědí. Šlo o společnou akci Institutu pro udržitelný rozvoj a místního sdružení Čmelák. Projekt s názvem Mokřady Česká ves podpořily norské fondy, Liberecký kraj i Státní fond životního prostředí, přičemž náklady této první části projektu dosáhly zhruba šesti milionů korun. „Lokalita byla v minulosti odvodněna za účelem obhospodařování, proto muselo být součástí hloubení tůní i přerušení odvodňovacích melioračních trubek. Někde nebylo snadné trubky objevit, nakonec se to ale snad podařilo. Odměnou je, když vidíte, jak se nové tůně začínají plnit vodou, která by jinak z lokality odtekla,“ říká Dagmar Najmanová z Institutu pro udržitelný rozvoj.

Jen ministerstvo zemědělství v letech 2019 až 2021 vynaložilo na opatření k omezení dopadů sucha a nedostatku vody částku ve výši bezmála 26 miliard korun. Peníze šly na pozemkové úpravy, revitalizaci vodních toků, budování nových rybníků, ale také na zlepšování vodovodů a kanalizací. Teď se chystají další desítky miliard z veřejných rozpočtů.

„K vypořádání se změnou klimatu nám musí pomoct adaptace. A adaptační opatření neuděláme bez šetrného hospodaření s vodou. Ministerstvo životního prostředí proto v aktuálně připravovaném programovém období Operačního programu Životní prostředí vyčlenilo přes deset miliard na využívání srážkové vody, na vytváření tůní a malých vodních nádrží, zelené střechy, ale i podporu šetrného hospodaření na zemědělské půdě,“ říká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). „Nezapomínáme ani na výstavbu kanalizací a čistíren odpadních vod, na které máme připraveno více než čtrnáct mi­liard korun. Další téměř miliardu mohou čerpat radnice na zachytávání a vy­užívání dešťové vody v obcích a občané mají stále k dispozici Dešťovku v Nové zelené úsporám.“

Studna za statisíce

Nemalé peníze ale vynakládají také jednotlivé domácnosti. V posledních letech je enormní zájem o vlastní studnu. Některé firmy, které se specializují na vrtání studní, mají své kapacity na dlouhé měsíce plné. „Ano, zájem je poměrně velký, lidé to hodně řeší,“ potvrzuje například Miroslav Zavadil ze společnosti Vrtanéstudny.cz. Největší zájem bývá v od jara do léta. Rodiny si podle Zavadila často myslí, že stačí zavolat a vlastní studnu budou mít za pár dní. Jenže napřed potřebují povolení od příslušného vodoprávního úřadu, což trvá několik měsíců.

Vranovská nádrž je významným zdrojem vody, zásobuje okolo 100 tisíc lidí na Znojemsku a v západní části Brněnska. Plní ale také rekreační funkci.

foto Hynek Glos

Zavadil uvádí, že studnu chtějí nejen ti, kteří nemají jiný zdroj vody, ale především domácnosti, které chtějí ušetřit. Vodu z podzemí pak používají například na zalévání zahrady nebo s ní napouštějí bazén. Zájemci si musejí připravit stovky tisíc korun. „Velmi hrubě orientačně lze říci, že celková cena se ve většině případů pohybuje v řádu 100 tisíc až 300 tisíc korun. Jen výjimečně cena výrazně klesne pod 100 tisíc nebo naopak překročí 600 tisíc korun,“ říká předseda České asociace hydrogeologů Josef Vojtěch Datel.

Upozorňuje, že se nevyplatí šetřit. „Lidé, kteří jdou pouze po nejnižší ceně, mohou narazit na nekvalitní firmy nabízející extrémně nízké ceny, za které jim vybudují nekvalitní studnu, s níž pak budou mít jenom problémy a nebude jim dobře sloužit,“ dodává Datel. Součástí ceny podle něj může být rovněž ověření vydatnosti a kvality vody nebo geofyzikální průzkum a výběr optimálního místa pro studnu.

Rozebraná Dešťovka

Mnohé rodiny zase využívají možnosti dotace z programu Dešťovka, z něhož lze pokrýt až polovinu nákladů na využívání srážkové vody – například na zalévání zahrady či splachování toalety. O jak úspěšnou akci jde, ukazují údaje o tom, za jak dlouho se peníze rozebraly. První kolo bylo vyhlášeno na konci dubna 2017 a nabízelo domácnostem celkem 100 milionů korun. Za 28 hodin se přihlásilo 2279 žadatelů a nabídka byla uzavřena.

Druhé kolo bylo spuštěno v srpnu 2017 a pro vysoký zájem se do programu přidávaly další peníze až do částky 440 milionů korun. Příjem žádostí byl ukončen v říjnu. Momentálně je Dešťovka součástí rozsáhlejšího programu Nová zelená úsporám a je o ni stále velký zájem. Z peněz pak žije mnoho firem i živnostníků, kteří domácnostem budují zařízení na využívání srážkové vody.

Poměrně velký zájem o nádrže a sudy na zachytávání dešťové vody a další technické pomůcky na šetření vodou zaznamenávají také hobbymarkety. „Veřejnosti pravidelně přinášíme rady a tipy pro šetření vodou v domácnosti nebo možnosti, jak zachytávat a využívat dešťovou vodu. Mohou se tak dozvědět, jak si sestavit zahradní sprchu s využitím sudu na dešťovou vodu, jak správně položit dlažbu, aby byla dobře propustná, a dešťová voda se tak mohla ideálně dostat k půdě, ale přinášíme jim i rady na zavlažování zahrady pomocí dešťové vody nebo na vytvoření vlastního ,deštného pralesa‘ na zahradě,“ říká David Benda, odborník z oddělení zahrady v projektových marketech Hornbach.

Unknown title by Mia Valisova created November 28, 2024 3:28:44 AM CET

Pavel Baroch

„U našich zákazníků se to setkává s velkým zájmem a následně se ptají po produktech, které rozumné hospodaření s vodou doma, na chatě či chalupě nebo na zahradě umožňují,“ dodává Benda. Kolik takového zboží hobbymarkety prodají a za kolik peněz, ale jejich majitelé nesdělují.

Výzkumný ústav rostlinné výroby a Ústav vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity spustily v minulých dnech test české patentové novinky Hydrokompost, která by měla českým a moravským vinařům pomoci v boji se suchem. Na univerzitních vinicích v Lednici instalovali čidla na měření vlhkosti a teploty v půdě a aplikovali toto speciální organické hnojivo, jehož jeden kilogram dokáže absorbovat téměř osm litrů vody. Tu následně pozvolna uvolňuje zpět ke kořenům rostlin, a to až po dobu 100 dní. Hydrokompost vzniká jako vedlejší produkt v bioplynové stanici a jeho výrobce – společnost Heesters – nabízí šestikilový kyblík za 329 korun, případně celou paletu za 26 400 korun.

Voda pro bazény

Se začínající sezonou zahradního koupání nabízejí vodárny po celé republice možnost nechat si dovézt vodu do bazénů. Například Vodárnám Plzeň se každoročně ozvou během celé sezony stovky zájemců. V době od 16. dubna do 16. května firma rozvezla už více než stovku cisteren – 61 o objemu osm metrů krychlových a čtyřicet o objemu deset kubíků. Zákazník zaplatí za vodné, dopravu, manipulační poplatek a DPH. Cisterny disponují až padesátimetrovou hadicí, takže lze napustit bazén například i na zahradě, kam není ideální přístup.

Pokud si klient nechá napustit dvacetikubíkový bazén cisternou, která ujede desetikilometrovou vzdálenost, zaplatí celkem 2909,50 koruny. „Stočné se v tomto případě neplatí a je zde i nesporná výhoda, že člověk nenapouštěním z veřejné vodovodní sítě neohrozí kvalitu vody u sebe a v okolí,“ říká mluvčí vodárny Dana Veselá. Veřejná vodovodní síť totiž není pro velké odběry určená a může se stát, že se uvolní usazeniny, které zakalí vodu v kohoutku.