Ministr školství Petr Gazdík (STAN) oprášil návrh svého předchůdce ve funkci Roberta Plagy (za ANO), aby za katedrou mohli stát i lidé bez pedagogického vzdělání. Pedagogické fakulty nejvýznamnějších tuzemských univerzit jsou v šoku a od navržení zákona ministra odrazují. Proti se postavily taktéž dvě nejvlivnější kantorské organizace – školské odbory i spolek Pedagogická komora –, které krok považují za degradaci učitelského povolání.

O přijetí zákona usiloval již Robert Plaga, ministr školství ve vládě Andreje Babiše (ANO). Norma měla výrazně rozšířit pravomoci ředitelů základních a středních škol. Ti by nově mohli přijmout jakéhokoli vysokoškolsky vzdělaného člověka, aby učil jakýkoli předmět.

„Zlepší se tím podmínky pro zapojení odborníků z praxe ve vzdělávání. Předpokládáme, že ve svém celku to pomůže přivést do profese učitele další vhodné kandidáty, kteří prošli odbornou přípravou v jiných oblastech vzdělávání. To přispěje k mírnění již nastávajícího nedostatku učitelů, který se má navíc v důsledku stárnutí učitelských sborů dále stupňovat,“ argumentoval Plaga.

Zákon podpořila vláda, pak i Sněmovna. Zejména z důvodu formálních nedostatků jej ale Sněmovně vrátil Senát. Následně se z normy stalo velké politikum. Pirátům se k zákonu podařilo prosadit přílepek, který upravoval odměňování učitelů. Tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se proto od zákona odvrátila. Do konce volebního období už poslanci novelu neprojednali, a ta tak spadla pod stůl.

Jenže znovu ji zvedá Gazdík, který si Plagu ponechal jako politického náměstka. „Důvody pro přijetí takové novely přetrvávají,“ vysvětluje ministr školství. Pro odpůrce zákona, kteří už slavili vítězství, tak boj začíná nanovo.

I na základce

Nejhlasitěji jdou proti zákonu pedagogické fakulty, které nesou hlavní tíhu vzdělávání budoucích učitelů. Dnes totiž platí, že učitelem může být pouze člověk, který absolvoval pětileté studium učitelství na některé z pedagogických fakult vysokých škol. Existují výjimky, avšak těch zcela záměrně není příliš mnoho.

Podle fakult je to otázka principu: jen učitel s pedagogickým vzděláním je plně kvalifikovaný a má potřebné kompetence k výuce. Novela tento princip v podstatě ruší. Rozhodnutí, kdo je a kdo není kompetentní, bude náležet ředitelům škol. Děkani jsou z Gazdíkova návrhu zděšeni.

„Navržený zákon odmítáme. Odborníci z praxe mohou na školách vyučovat již dnes. Platí to pro střední školy a pro odborné předměty. Novela však bez zdůvodnění rozšiřuje tuto možnost i na druhý stupeň základních škol, a především na všeobecně vzdělávací předměty, například matematiku nebo český jazyk. A ještě více než dnes rozvolňuje vazbu na předmět odbornosti (aprobaci). Dikce novely nijak nezabraňuje možnosti, aby například odborník na elektrotechniku učil český jazyk na druhém stupni ZŠ nebo odborník na podvojné účetnictví tamtéž matematiku,“ říká Helena Koldová, děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a rovněž předsedkyně Asociace děkanů pedagogických fakult ČR.

Podle Koldové je špatně také to, že návrh zákona ani nepožaduje, aby pedagogicky nekvalifikovaný učitel zahájil 250hodinové doplňující pedagogické studium. A navíc, pokud ho absolvuje, je stejně kvalifikovaný jako absolvent pedagogické fakulty, který pro splnění požadavků absolutoria studuje pět let a absolvuje kromě vědního základu své aprobace také rozsáhlé kurzy, pedagogicko-psychologickou přípravu a další.

„Takže odborník z praxe kromě toho, že obor zná z praktické stránky, a ne ze stránky kurikula, není obeznámen s oborovou didaktikou. Novela mu žádné další studium neukládá. Stačí tedy, aby učil dle svého pocitu? Dle svých zkušeností ze školy? Opravdu chceme takové školství?“ řečnicky se ptá děkanka.

Degradace profese?

Zásadně se proti novele ozvaly taktéž školské odbory. „Považuji to i za degradaci učitelského povolání, ke kterému jsou nezbytně nutné kvalifikační předpoklady, tak jako tomu je i v některých jiných profesích. Tato degradace povolání může vést k ohrožení kvality celého českého školství,“ uvádí František Dobšík, předseda Českomoravského svazu pracovníků školství.

S protestem se ozvala i Pedagogická komora, profesní spolek sdružující tři tisíce pedagogů. „Jsme proti deregulaci učitelské profese. Preferovali jsme vždy primárně návrat kvalifikovaných pedagogů, kteří školství opustili především kvůli neuspokojivým platovým podmínkám,“ říká Janek Wagner, viceprezident komory.

Jenže Gazdík je přesvědčený, že Česko takový zákon potřebuje. Poukazuje přitom na analýzy věkové struktury učitelů. „Z dostupných dat vyplývá, že průměrný věk učitele na středních školách je 49,4 roku a učitele na druhém stupni základní školy 46,4 roku, v regionálním školství jako celku pak 47,2 roku, přičemž v následujícím desetiletí učitelskou profesi opustí nejsilnější ročníky a výrazný pokles bude probíhat až do roku 2035,“ upozorňuje v předkládací zprávě ministerstvo školství.

Pokud tedy do škol nepustíme i méně kvalifikované, brzy by se mohlo stát, že nebude mít kdo učit. Gazdík s Plagou přitom argumentují tím, že pravomoc bude mít v rukou ředitel školy. A ten by měl být natolik soudný, aby excesy, jako je zemědělec vyučující český jazyk, neumožnil.

Jenže podle pedagogických fakult na to spoléhat nelze. Stát by se prý měl o stabilitu v učitelských řadách postarat jiným způsobem. „Řešením je podle nás navrácení prestiže profesi učitele ve společnosti. Uvědomění si jejího významu pro budoucnost. Jednou z cest k tomuto cíli by mělo být naplňování bodů Reformy pregraduální přípravy učitelů v ČR, kterou podepsali zástupci asociací děkanů pedagogických fakult a fakult připravujících učitele na podzim 2021,“ říká děkanka Koldová. Mezi hlavní cíle reformy patří, aby systém umožnil přijmout každoročně zhruba jeden až dva tisíce uchazečů o studium učitelství s velkými předpoklady a se zájmem o učení.

Pedagogická komora doporučuje zaměřit se na odměňování učitelů. „Nezájem o pedagogickou profesi je důsledkem dlouholetého podfinancování vzdělávání u nás. V posledních letech se zvýšily platy pedagogů, ve školství se ale během desetiletí vytvořil obrovský vnitřní dluh, který ovlivňuje další faktory spokojenosti zaměstnanců škol. Pokud zde nedojde ke změně, budou všechny pokusy o řešení neúspěšné,“ míní Janek Wagner. Studium učitelských oborů pedagogických fakult má po­dle něj být i nadále nutnou podmínkou, s takto vzdělanými je ale nezbytné dál pracovat. „Klíčové je absolventy dostat do škol a udržet je tam,“ uzavírá Wagner.

Podle sdělení Anety Lednové, tiskové mluvčí ministerstva školství, zákon 31. ledna zamíří do vnějšího připomínkového řízení. Následně budou ještě zapracovány připomínky. 

Kdo dnes ve školách chybí?

Podle analýzy ministerstva školství v současnosti tuzemské školství bojuje s nedostatkem učitelů následujících odborností:

• učitelé prvního stupně ZŠ a mateřských škol,

• učitelé fyziky, matematiky a informatiky pro druhý stupeň ZŠ a SŠ,

• učitelé češtiny a angličtiny pro druhý stupeň ZŠ,

• učitelé SŠ pro výuku oborů stavebnictví, geodezie a kartografie, strojírenství a strojírenská výroba, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika.

V případě učitelů přírodních věd jde o celoevropský problém. V různé míře se s ním potýkají všechny země Evropské unie. Jako jeden z důvodů bývá uváděna jejich vyšší náročnost oproti předmětům humanitním. Důvodem je také genderové složení zájemců o pedagogiku. Převažují ženy nad muži. Zatímco ženy častěji preferují humanitně zaměřené předměty, muži upřednostňují technické předměty a přírodní vědy.