Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Japonsko po jaderné havárii ve Fukušimě v roce 2011 odstavilo své jaderné elektrárny, včetně té největší s výkonem přesahujícím osm gigawattů. Od té doby musí ve velkém dovážet fosilní suroviny. Nyní se rozhořela debata o tom, zda japonský jaderný klenot opět připojit k síti.
Rozsáhlý komplex jaderné elektrárny Kašiwazaki Kariwa leží na západním pobřeží ostrova Honšú. Disponuje sedmi reaktory o celkovém instalovaném výkonu 8,2 gigawattu a může se pyšnit zápisem v Guinnessově knize rekordů jako největší jaderná elektrárna světa. Od roku 2011 ale nevyrábí žádnou elektřinu, která by mohla napájet až třináct milionů domácností.
Jaderný klenot země vycházejícího slunce měl být původně základním stavebním kamenem přeměny japonské ekonomiky na bezuhlíkovou, kdy padesát procent produkce elektřiny mělo produkovat jádro. Havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě z roku 2011 ale tyto plány zásadně změnila a ostrovní průmyslová země, která má třetí nejsilnější ekonomiku světa, odstavila všechny své zbývající jaderné zdroje.
Vedlo to k tomu, že nyní musí draze dovážet další fosilní zdroje – uhlí a zemní plyn. Jen loni za dovoz energetických surovin zaplatilo Tokio 172 miliard dolarů, více než činí export japonských automobilů.
Japonská vláda se nyní snaží ekonomiku nastartovat k vyššímu hospodářskému růstu a k tomu potřebuje nízké ceny energií. Snaží se také přilákat západní firmy, které zvažují odchod z čínského trhu. Kromě toho láká i tchajwanského výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), aby na japonských ostrovech postavil továrnu na výrobu čipů.
To vše zvyšuje nároky na produkci elektřiny. I proto má vlastník největší jaderné elektrárny světa, společnost Tokyo Electric Power Company (TEPCO) dostat druhou šanci a elektrárnu Kašiwazaki Kariwa opět spustit. „Je velmi důležité, aby Japonsko mohlo počítat s Kašiwazaki Kariwou,“ řekl v březnu generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Mariano Grossi v souvislosti s tím, že země, jako je Čína, Indie nebo Saúdská Arábie plánují ve velkém stavět nové jaderné zdroje.
Už v roce 2017 získaly dva bloky z elektrárny souhlas japonského jaderného regulátora k opětovnému spuštění. Zatím ale nebylo stanoveno datum, hovoří se o roce 2025. Restart dvou reaktorů musí ještě schválit místní zástupci prefektury Niigata, kde obří elektrárna stojí.
Japonská ekonomika stále po Fukušimě nevyužívá 21 jaderných reaktorů, které byly po havárii odstaveny. Naopak dvanáct už bylo k elektrické síti připojeno. „Potřebujeme zákazníkům zajistit stabilní zdroj elektřiny. Je důležité mít zdroj, který není závislý na dovozu paliva ze zámoří,“ zdůraznil prezident TEPCO Tomoaki Kobajakawa.
Státem ovládaná energetická firma slibuje, že ve svých elektrárnách posílila bezpečnostní opatření, aby se jaderná havárie z roku 2011, nejhorší od černobylské katastrofy, neopakovala. Budovy elektráren byly posíleny, aby odolaly silnému zemětřesení.
Staví se také vysoké protipovodňové stěny, aby zabránily zaplavení v případě tsunami. Dalším opatřením je vybudování rezervních nádrží na vodu, jež mají zajistit chlazení reaktorů v případě nouzového režimu. Část japonské společnosti přesto tvrdí, že jaderná energetika nemá v seismicky aktivním regionu místo, protože stále existuje příliš velké riziko úniku radioaktivity.
