Přeplněná a často zpožděná letadla už dávno ztratila nádech exkluzivity. Část cestujících se také zdráhá létat kvůli vysoké produkci emisí skleníkových plynů. Popularita železniční dopravy oproti tomu – až do omezení většiny spojů kvůli pandemii – rychle rostla a nejen v Česku počty cestujících na dráze stoupaly. To vedlo spotřebitelskou organizaci Consumer Choice Center působící ve více než stovce zemí, aby se po ohodnocení jednotlivých letišť blíže podívala i na to, jaký komfort mohou cestující očekávat od evropských nádraží.

Celkem organizace bodovala pět desítek předních evropských nádraží. Žádné z českých se bohužel do hodnocení nevešlo. „Hodnotili jsme padesát největších stanic podle počtu pasažérů,“ zdůvodnil týdeníku Hrot toto „opomenutí“ Fred Cyrus Roeder, jeden z autorů žebříčku.

Úroveň se známkovala ve třinácti kategoriích, jako jsou třeba počet mezinárodních a domácích spojů, počet restaurací a obchodů, čistota, bezbariérový přístup, ale také třeba počet dní, kdy provoz stanice ochromila stávka.

Nejvíce bodů nakonec získala londýnská stanice St Pancras, následovaná hlavním nádražím v Curychu. Fanoušci železniční dopravy však nemusí vážit cestu za hranice Evropské unie, třetí místo obsadilo nádraží vzdálené jen dvě hodiny jízdy po kolejích z Děčína. Lipsko disponuje podle Consumer Choice Center nejkomfortnějším nádražím v EU. 

V první desítce se objevily i další německé stanice, konkrétně šlo o nádraží v Berlíně, Hamburku, Frankfurtu nad Mohanem a překvapivě i v Mnichově. Nádraží bavorské metropole totiž dlouhodobě nevyhovovalo potřebám cestujících. V květnu loňského roku odstartovala jeho demolice a následná výstavba nového dopravního uzlu, který má být podle plánu dokončen až v roce 2028. 

Nejhůře z hodnocení vychází Paříž. Tamní Gare de Lyon sice obsadilo solidní šestnáctou pozici, ovšem hned tři jiné stanice francouzského hlavního města tabulku uzavírají. Pouze na předposledním místě se mezi ně vklínila Kodaň.