Hospoda jako místo, kde je zakouřeno a chodí tam jen alkoholici nebo lidé z nižších sociálních vrstev? Takový pohled už sdílí stále méně Čechů. Z nejnovějších dat Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR vyplývá, že se z hostinců a pivnic stávají praktické instituce, kde si každý přijde na své. Souvisí to i s jejich zvyšující se kvalitou.

Například 88 procent lidí považuje hospody za důležité místo pro setkávání s kolegy a přáteli, podobný podíl Čechů je vnímá jako prostor pro vytváření nových známostí nebo domlouvání různých sousedských výpomocí či melouchů.

„Další část lidí uvádí, že se v hospodách doslechnou o věcech, které by se jinde nedozvěděli. Nebo tam chodí z důvodu kulturních akcí, které se v nich pořádají,“ uvádí sociolog Jiří Vinopal, jenž za průzkumem stojí.

Restaurační zařízení stále více navštěvují muži, a to třináctkrát za měsíc, ženy devětkrát. V roce 2023 pak chodilo do hospod nebo restaurací 92 procent mužů, předloni 85. Návštěvnost vzrostla také u žen, předloni jich restaurace navštěvovalo 81 procent, loni o šest procentních bodů více. Ženy ale před hospodami upřednostňují spíše restaurace, kavárny nebo cukrárny.

„Celkově pak trendy vnímání hospod korespondují s vývojem pohostinských zařízení jako takových,“ doplňuje Vinopal. Hospody se podle něj přizpůsobují poptávce a vytvářejí stále příjemnější prostředí, nabízejí zajímavější gastronomii nebo rozšiřují nabídky nápojů. „Postupně ubývají negativní konotace obecně spojované s hospodami a návštěvníci je vnímají celkově přívětivěji.“

Z průzkumu také vyplývá, že většina lidí (74 procent) má stále v nejbližším okolí svého bydliště hospodu, kam si může ve volném čase zajít. Zároveň ale 37 procent z nich zaznamenalo uzavření nějakého hospodského zařízení poblíž, zatímco jen 15 procent vznik nového. „Hospody spíše mizí, než že by vznikaly, nejde ale o nic dramatického. Jejich ústup je ovšem zřejmý,“ upozorňuje Vinopal. 

Podle něj to souvisí i s nižší frekvencí návštěv –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zatímco v roce 2004 chodili muži do hospody 8,1krát měsíčně a ženy 3,8krát, loni už muži navštěvovali tato zařízení průměrně jen 3,9krát měsíčně, ženy pak 2,7krát. „Lidé začínají pivo častěji pít doma, případně i sami,“ dodává sociolog s tím, že budoucnost hospod vidí přívětivě asi polovina české populace, zatímco čtvrtina Čechů má obavy, že dochází k postupnému zániku českých pivnic.

Pokles zájmu o návštěvy hospod se ovšem netýká jen mladé generace. Podle Vinopala pili mladí lidé vždy méně než jejich starší spoluobčané, ostatně takové údaje vyplývají i z průzkumu v roce 2004.

„Podíl konzumentů piva klesá ve všech věkových kategoriích. U mladších lidí ale pozorujeme rostoucí zájem třeba o menší balení nebo různé speciály, například svrchně kvašená piva. A týká se to celé Evropy,“ uzavírá ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Teď by chtěl, aby se česká pivní kultura dostala na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

S přispěním ČTK