Státní podnik Lesy ČR se ke konci loňského roku rozhodl pro neobvyklý krok: vypsal odměnu 200 tisíc korun za informace, které povedou k dopadení pytláků v oborách Bulhary a Klentnice nedaleko Mikulova. Zabili tam dva dospělé jeleny, daňka a laň. Škoda dosáhla stovky tisíc korun.

„V minulosti lidé nelegálně lovili zvěř kvůli masu. V posledních letech jde ale jen o zabití zvířete, což vnímám jako zvrácenost, které je třeba čelit. Proto jsme vyzvali po dohodě s policií veřejnost, aby nám pomohla pytláka za slíbenou odměnu odhalit,“ řekl někdejší generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček.

Nejprve lesníci narazili na zastřeleného daňka, asi 200 metrů od něj ležel mrtvý jelen a laň. Po pěti dnech objevili dalšího zabitého jelena. „Nechybělo paroží a kusy nebyly ani připravené na odcizení masa. Prostě je někdo zastřelil a nechal ležet. Oba jeleni byli mladí. Je to velká škoda, kterou penězi nevyvážíte,“ konstatuje vedoucí mikulovského polesí Zdeněk Piskač.

Vlastimil Waic z Českomoravské myslivecké jednoty označuje pytláctví za závažný problém. „Dnes už není převážně byznysem organizovaných skupin kšeftujících ve velkém se zvěřinou, jako tomu bylo na počátku devadesátých let, přesto samozřejmě obohacení je jedním z důvodů. Dříve byla motivem pytláctví i velice drahá a nedostupná zvěřina. Dnes však lze zvěřinu velice levně zakoupit přímo u myslivců. U pytláků, kteří nemají legální možnost lovit, jsou pak motivem zážitek z lovu či trofej,“ říká Waic.

Dodává, že někdy je motiv jen těžko pochopitelný, a jako příklad zmiňuje právě případ usmrcené a na místě ponechané nedotčené zvěře v oborách Bulhary a Klentnice na jižní Moravě. Nejde o nic ojedinělého. Obdobná událost zastřeleného daňka se řešila už v létě, v první polovině roku to byl zase nález upytlačené laně a v roce 2019 nelegálně usmrcený velký jelen, kterých je po­dle lesníků velmi málo. Ani tehdy nešlo pouze o ztrátu finanční, ale i chovatelskou. „V honitbách, v nichž vykonáváme myslivost, registrujeme desítky případů ročně. Bohužel jich neubývá,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Špička ledovce

Policejní prezidium uvádí, že každý rok vyšetřuje okolo šedesáti případů pytláctví. Podle ochránců přírody je ale nejspíš nelegálně zabitých zvířat více. Pytláctví je například jeden z důvodů, proč se po českých lesích v daleko větší míře nerozšířil vzácný rys. Už se rovněž našlo několik přísně chráněných vlků se zbytky střel v těle – například v listopadu 2020 byla nalezena zabitá vlčice u silnice v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj.

„Není bohužel novinkou, že se šelmy a dravci u nás stávají oběťmi pytláků,“ konstatoval před časem František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Připomněl, že například vlků žije v českých lesích jen několik desítek. „Fakt, že někdo takto vzácná zvířata střílí, je opravdu ostudný,“ dodal Pelc.

Miroslav Kutal, který se ochraně šelem věnuje na Mendelově univerzitě v Brně a v Hnutí Duha, je přesvědčen o tom, že zejména u vzácných zvířat jsou skutečně zjištěné případy pytláctví jen špičkou ledovce. Jedním z důkazů je například to, že zvířata jsou několik let pozorována ve svém teritoriu a pak se po nich slehne zem. „V podstatě zmizí,“ konstatuje Kutal.

Experti z Akademie věd už v roce 2003 odhadli, že za posledních dvacet let u nás pytláci zabili nejméně 500 rysů. Že zabíjení rysů pokračuje, dokládá i výzkum České zemědělské univerzity – nejprve v letech 2000 až 2001 a posléze znovu po patnácti letech. V první i druhé části výzkumu se v anonymní anketě mezi nemalou skupinou myslivců v jihozápadních Čechách zhruba desetina přiznala k tomu, že někdy zastřelila rysa. Ovšem přibližně o čtyři procenta vzrostl počet úlovků opakovaných, tedy že někteří zastřelili několik rysů. „Celková hodnota 14,2 procenta dotazovaných myslivců, kteří se k nelegálnímu lovu přiznali, je vysoce alarmující,“ konstatovali autoři studie Jaroslav Červený a Tomáš Kušta.

Celní správa ČR

Českomoravská myslivecká jednota velký význam výsledkům této ankety nepřikládá, i když nelegální zabíjení chráněných druhů včetně vyder nebo dravců pokládá za zavrženíhodné.

„Bohužel i mezi myslivci jsou jedinci, kteří se nelegálního usmrcování zvláště chráněných živočichů účastní. Takové chování však jednoznačně odsuzujeme a deklarujeme, že v případě usvědčení nikdo takový nemá mezi námi místo,“ konstatuje Vlastimil Waic z této myslivecké organizace.

Scény jako z hororu

Problémem ovšem bývá někomu pytláctví dokázat. „Zpravidla se setkáváme s případy, které se stávají na odlehlých místech s minimem svědků. Dochází k nim převážně v nočních hodinách a pachatelé zanechávají malé množství stop,“ uvádí Policejní prezidium. Stává se také to, že lidé na vesnici znají jméno osoby, která chodí tajně v noci do lesa, ale nechtějí udávat svého souseda. „Pachatelé ve většině případů znají velice dobře místní podmínky a nelze vyloučit, že využívají i znalost osob v regionu,“ dodává policie.

Právě výpověď klíčového svědka, který se rozhodl nemlčet, hrála významnou roli při odhalení myslivce z Tachovska, u něhož kriminalisté našli v mrazáku mrtvého rysa a další chráněné živočichy včetně bobra a tetřeva. Na konci roku tohoto předsedu místního mysliveckého sdružení policie obvinila z trestného činu neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, za což mu hrozí několikaleté vězení. V září zase odvolací Krajský soud v Brně potvrdil dvouapůlletý pobyt za mřížemi za pytláctví a další přečiny muži z Jihlavska.

Celníci loni zveřejnili otřesný případ skupiny lovců a překupníků, u nichž se našly stovky upytlačených zvířat, pocházejících z české přírody či z ciziny, nebo jejich částí. Mezi nimi byla rovněž rysice Michelle, která byla součástí dlouhodobého monitoringu těchto zvířat v česko-rakousko-bavorském pohraničí. Zmizela v roce 2018. Celníci ji posléze našli v mrazáku jednoho pytláka.

„Některá místa, kde probíhaly domovní prohlídky, připomínala spíše scény z hororu. V jednom domě bylo nalezeno třináct velkých pultových mrazáků plných mrtvých zvířat (včetně rysů ukrytých pod mrazeným hráškem), stovky tlejících kůží, paroží, po zemi se povalovaly kosti a různé zbytky těl. Mezi zajištěnými exempláři bylo i medvědí maso označené nápisem brum-brum,“ uvádí Celní správa.

Ministerstvo zemědělství na podzim z iniciativy policie zvýšilo sazby za nelegálně ulovenou zvěř a označilo to za účinnější zbraň na pytláky. Například hodnota jelena evropského stoupla po­dle nových pravidel z 29 300 na 33 700 korun nebo srnce obecného z 15 900 na 28 000 korun.

„Sazebník poslouží jako vodítko pro policii při jejím rozhodování v případech pytláctví,“ uvádí ministerstvo. „Taxy zahrnují nejen samotnou hodnotu zvěře, ale i nutnou práci veterinářů, myslivců, náklady na pořízení pastí, karanténní péči nebo odchyt a vypuštění nových jedinců.“ 

Ceník upytlačené zvěře (v Kč)

Muflon: 35 950

Jelen evropský: 33 700

Daněk skvrnitý: 30 700

Srnec obecný: 28 000

Prase divoké: 26 705

Jezevec lesní: 7790

Liška obecná: 7490

Bažant obecný: 6510

Králík divoký: 6440

Kachna: 6060

Zdroj: MZe