Nedávná twitterová výměna názorů mezi vojákem a novinářem Matyášem Zrnem a Komerční bankou týkající se bankovního bojkotu zbrojního průmyslu, který má problémy s financováním dodávek zbraní a munice na Ukrajinu, by neměla zapadnout.

Dokumentuje totiž zrůdnost nové reality, kdy nám bankovní manažeři, aniž by byli kýmkoli voleni, dělají politiku. Když zrovna Komerčka před Vánocemi bojovala za kapry vražděné u kádí a zanechávající uhlíkovou stopu, bylo to směšné. Když jde o obranu dětských životů na Ukrajině, tak smích tuhne. Carp lives matter.

Nejde vůbec o KB. Stejné kodexy formulované mateřskými bankami v západní Evropě mají prakticky všechny peněžní ústavy v zemi. Navíc je tento trend podepřen taxonomií Evropské unie, pro niž jsou mimochodem zbrojovky také nečisté, byť zatím ne tak jako uhelné doly.

Tato absurdní bankovní samoregulace spojená samozřejmě s bonusovým systémem odměňování vytváří vážná rizika pro chod celých odvětví ekonomiky a je pro společnost mnohem nebezpečnější než partičky hlupáků přilepujících se k silnici či obrazu v galerii.

Na řešení skutečnosti, že bankami blokované financování fosilních zdrojů energie nevyhnutelně vede k tomu, že tyto zdroje zemřou mnohem dříve, než bude náhrada, je ještě trochu času.

S diskusí o zablokování plateb za munici v okamžiku, kdy se už střílí, je to horší. Situace si zjevně říká o nějakou státní banku financující vše, co lidé potřebují a ESG bankám to nevoní. Její kapitál by mohl vznikat z výnosů nějaké brutální sektorové daně.

Ani zarputilí konzervativci by proti tomu neremcali.