Volební výsledky na Moravě a ve Slezsku byly vždycky jiné než v Čechách. Někdy méně, jindy více. Jinak tomu nebude ani v říjnových sněmovních volbách. To však neznamená, že by východní část republiky byla monolitem. Proto i zde můžeme mluvit o fenoménu „první“ a „druhé“ Moravy. Přičemž „první“ charakterizuje vyšší podpora polistopadové transformace a často i pocit osobního profitu z procesu globalizace. „Druhá“ Morava je v mnoha směrech jejím levým opakem.

Mnohé z rozdílů dobře ilustrují dva největší moravské kraje, které se liší třeba ve volební účasti. Zatímco v pořadí lidnatosti stojí výše Moravskoslezský, více poslanců ve Sněmovně má díky ní Jihomoravský kraj. To může mít velký celostátní dopad, protože i tady platí pravidlo, že čím nižší volební účast, tím více protestních hlasů a hlasů proti tradičním politickým stranám. Nízká volební účast významně nahrává ANO a ještě více SPD a KSČM, zatímco vyšší volební účast můžeme spojovat s podporou ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Babišova a Okamurova „druhá“ Morava

Hegemonem celé Moravy, najmě však její střední a severní části, je nyní Babišovo ANO. V roce 2017 získalo v Moravskoslezském kraji 35,4 procenta hlasů, což představovalo jeho třetí nejlepší výsledek, který mu vynesl plných deset z celkově rozdělovaných 22 mandátů.

Vezmeme-li však výsledky v kontextu celé země, ještě lépe si v Moravskoslezském kraji vedla SPD, jež tu získala 13,9 procenta a tři mandáty. Za tím bezpochyby stojí kandidatura Tomia Okamury, který její severomoravskou kandidátku povede i letos.

Nadprůměrně se tu dařilo ČSSD a KSČM, které právě kraji na severu nejvíce vděčí za svou sněmovní přítomnost. Na chvostu skončili TOP 09 a Starostové a nezávislí, kteří nezískali ani mandát.

ANO svou hegemonní pozici potvrdilo i při loňských krajských volbách, po kterých na rozdíl od mnoha jiných krajů udrželo pozici hejtmana pro populárního Iva Vondráka. S velkým odstupem jej následovala volební koalice ODS a TOP 09 a pak Piráti, KDU-ČSL a SPD. Do zastupitelstva se dostaly ještě ČSSD a KSČM. Před jeho branami skončili Starostové.

Ladislav Mrklas

I pohled na současnou kandidátku ANO, vedenou hejtmanem Vondrákem a ministrem obrany Metnarem, dává jasnou odpověď, kdo je tu bezkonkurenčním favoritem. Otázka proto nezní, zda ANO vyhraje, ale s jakým náskokem a kolik získá mandátů. Zabránit drtivému vítězství a zopakování výsledku z roku 2017 by mohla snad jedině skvěle provedená kampaň trefující se do slabin ANO. Mezi ně patří blízké vztahy jeho důležitých moravských politiků s firmami, jež těží z naivity lidí a půjčují peníze na nekřesťanské úroky, což řadu domácností uvádí do neřešitelné exekuční spirály. Jenže jak to sdělit lidem, kteří většinu negativních informací o politicích ANO vnímají jako dezinformaci?

SPD by určitě ráda zopakovala zisk tří mandátů a případně ještě nějaký přidala. Zabránit jí ve velkém nebo ještě větším úspěchu může vedle ANO i podpora konkurenčního Volného bloku, který v tomto kraji vede jeho lídr a nechvalně známý sněmovní bitkař Lubomír Volný. Na mandát sice nemá, ale zkomplikovat Tomiovi život určitě může.

Kandidátku Spolu vede do voleb první místopředseda ODS a další z kandidátů na ministerskou funkci Zbyněk Stanjura, za kterým následují lidovecká poslankyně Pavla Golasowská a bývalý skokan na lyžích, poslanec za ODS Jakub Janda. Piráti a STAN sázejí na mladé kandidáty. Jejich listinu vede duo ostravských pirátských poslanců Lukáš Černohorský – Ondřej Polanský. Druhý z nich netají své ministerské ambice. První kandidát STAN je až na čtvrtém místě. Bude zajímavé a ne nevýznamné sledovat, jak s konečným pořadím zacvičí preferenční hlasování.

Obě opoziční koalice se budou chtít porvat nejen o stříbrnou příčku, ale hlavně o počet mandátů. Cílí určitě minimálně na pět křesel. Jestli je to reálné, rozhodnou i výsledky menších stran. Vykřesat naděje pro ČSSD má matador Lubomír Zaorálek. Komunistickou kandidátku vede Leo Luzar a Přísahu jako skoro všude expolicista, konkrétně bývalý šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek.

Kromě celého Moravskoslezského kraje bychom ke „druhé“ Moravě mohli směle přiřadit prakticky celý Olomoucký kraj, jihomoravský okres Znojmo a také Kroměřížsko, které patří do Zlínského kraje. I tady bude znovu silně bodovat ANO a SPD. Každý hlas ovšem budou počítat i opoziční koalice.

Kdo získá „první“ Moravu?

Politicky tradičnější „první Moravu“ tvoří část Jihomoravského a spolu s ním i část Zlínského kraje. Tedy oblasti s nadprůměrnou religiozitou, nižší hladinou sociálněpatologických jevů a také vyšší volební účastí. ANO tu v roce 2017 dosáhlo podprůměrných výsledků, které však často vyvažovaly vyšší zisky SPD. Solidně si tu vedla ODS a vysoce nadprůměrně KDU-ČSL.

Přímo v Jihomoravském kraji proběhl pomyslný boj o druhé místo, jehož aktéry byly SPD a ODS. Celkově více hlasů získali občanští demokraté, ale rozdíl byl velmi malý. Navíc podíváme-li se na okresní úroveň, zjistíme, že druhé místo ODS bylo způsobeno výhradně výsledkem v Brně a jeho okolí. Všude jinde skončila druhá SPD, a to místy s velkým náskokem. Souboj o čtvrté místo svedli Piráti s lidovci. Bartošova strana zvítězila o jedinou desetinu procenta. Lépe než celostátně si vedli i sociální demokraté a komunisté, zatímco TOP 09 a Starostové skončili pod pěti procenty.

V loňských krajských volbách na jihu Moravy ANO zvítězilo, ale nezískalo ani dvacet procent hlasů. Mezi důvody kromě jiného patří neutěšená situace v místních pobočkách Babišovy strany. Špičkou ledovce je rozsáhlá – a dosud neukončená – korupční kauza Stoka, jež se dotkla špiček ANO v Brně i dalších moravských městech. Vcelku vyrovnaných a oproti sněmovním volbám mnohem lepších výsledků dosáhly čtyři opoziční strany – lidovci, Piráti, ODS a STAN. V široké koalici uspěla i TOP 09. Přes pět procent získaly SPD a ČSSD, naopak mimo zastupitelstvo skončila KSČM.

Právě v Jihomoravském kraji se očekává vcelku otevřený souboj o první místo. Postavení ODS a KDU-ČSL tu dává šanci na vítězství koalici Spolu. Přesto bude ANO znovu největším favoritem. Prestiž dodává souboji kandidatura předsedy ODS a lídra celé koalice Spolu Petra Fialy, který je populární především v krajském městě, kde roky úspěšně vedl Masarykovu univerzitu. Jeho hlavní sokyní nebude nikdo jiný než ministryně financí Alena Schillerová. Za Fialou jsou na druhém a třetím místě mladý lidovecký starosta Bučovic Jiří Horák a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. Obě kandidátky budou cílit na šest a více mandátů.

Piráti a STAN vysílají do jihomoravského klání pirátského poslance a dalšího z pretendentů na ministerské křeslo Radka Holomčíka a poslankyni STAN Janu Krutákovou. Rádi by získali alespoň čtyři mandáty. Kandidátku SPD vede poslanec Jan Hrnčíř, jenž bude chtít minimálně zopakovat zisk tří mandátů, sociální demokraty další z matadorů Roman Onderka, komunisty poslanec Ivo Pojezný. Přísaha nasadila přímo svého zakladatele a šéfa Roberta Šlachtu. Této volbě nepochybně předcházela sociologická sonda, která ukázala, že právě tady má Přísaha velký voličský potenciál.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.