foto Kosmogenez / Shutterstock.com
Mobilizační fraška pokračuje. Nepoužitelné vojáky teď Rusko z armády propouští
Staří, mladí, otcové i chronicky nemocní. Rusové mobilizovali úplně každého, nyní z armády pro změnu propouštějí
redaktor
Deset tisíc Rusů povolaných během „částečné mobilizace“, kterou před měsícem vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, bylo zase demobilizováno. Na setkání s petrohradskými dobrovolníky putinovské strany Jednotné Rusko to v pátek podle ruské tiskové agentury TASS připustil Andrej Kartapolov, šéf výboru Státní dumy pro obranu. „K dnešnímu dni se v celé zemi z různých důvodů vrátilo asi deset tisíc osob,“ odpověděl Kartapolov na otázku, kolik lidí ruské úřady omylem mobilizovaly.
Ruskou mobilizaci od začátku provázejí chaos, překotnost a megalomanství. Především v okrajových – často etnicky neruských – oblastech země braly odvodové komise prakticky kohokoli, kdo měl ruce a nohy, někde verbíři lovili odvedence po ulicích a v dopravních prostředcích. Na některých místech, například v Dagestánu, lidé proti mobilizaci vehementně protestovali, statisíce mužů utekly před „povolávákem“ do zahraničí.
Zpětné propuštění deseti tisícovek Rusů (mějme na paměti, že jde o číslo uvedené ruskou stranou a nelze ho nezávisle ověřit) lze chápat jako přiznání zmíněného mobilizačního chaosu ze strany oficiálních míst. Prokremelský web Lenta.ru upřesňuje, že omylem povoláni byli například „otcové mnoha dětí, lidé trpící chronickým onemocněním či muži mimo odvodový věk“.
Závrať z úspěchu
Překotnost mobilizace měl již dříve potřebu okomentovat i Putin, když nařídil poslat omylem odvedené brance domů a průběh „své“ mobilizace ocenil slovy „spousta zmatků“. Do armády neprávem odvlečení lidé se pak začali vracet domů (v dálněvýchodním Chabarovském kraji šlo údajně o celou polovinu branců) a někteří odvodoví úředníci byli prý za přílišnou horlivost pokáráni.
Zní to sice hezky, ale při pohledu do minulosti si člověk nemůže nevzpomenout na článek „Závrať z úspěchu“, který v březnu 1930 publikoval Stalin ve stranickém deníku Pravda. Licoměrně v něm kritizoval překotnost kolektivizace, kterou sám nařídil, a vinu házel na přílišnou aktivitu nižších stranických kádrů.
Kolektivizace se pak dočasně přibrzdila, ovšem jen na pár měsíců. Brzy poté se znovu naplno rozjela, statisíce „kulaků“ skončily v gulagu a kolektivizací vyvolaný „holodomor“ – zasáhl hlavně Ukrajinu a jižní Rusko – sprovodil ze světa miliony lidí.