IBM investuje 150 miliard dolarů: Nová éra amerických superpočítačů a kvantových sítí
vytvořeno v Midjourney
IBM investuje 150 miliard dolarů: Nová éra amerických superpočítačů a kvantových sítí
Společnost IBM dnes oznámila, že do pěti let nalije do americké ekonomiky 150 miliard dolarů, mnozí si vzpomněli na její ikonické éry, kdy její počítače dobývaly vesmír. Tentokrát ale nejde o nostalgii – společnost chce posílit výrobu mainframů a kvantových počítačů přímo v USA, přičemž 30 miliard z této sumy poputuje právě do továren. „Od našeho založení před 114 lety jsme stáli za americkými pracovními místy. Tato investice zajistí, že IBM zůstane epicentrem nejpokročilejších technologií,“ prohlásil šéf firmy Arvind Krishna.
šéfredaktor
Trumpovy tarify a souboj s Nvidií
IBM svůj krok představila jen týdny poté, co Donald Trump zavedl novou vlnu recipročních cel s cílem oživit domácí průmysl. Zatímco kovy nebo automobilové díly podléhají přísným omezením, čipy, smartphony a počítače zůstaly – prozatím – bez tarifů. „Chceme urychlit americké prvenství v oblasti výpočetní techniky,“ zdůraznila firma. Do stejné řeky ale vstoupila i Nvidia, která začátkem dubna avizovala plán investovat 500 miliard dolarů do výstavby AI superpočítačů výhradně na americké půdě. Zatímco IBM vsází na kvantové technologie a mainframy, Nvidia těží z AI boomu – oba hráči však sledují stejný cíl: udržet USA v čele globálního technologického závodu.
Kdo ovládne budoucnost?
Investice IBM přichází v době, kdy se svět dělí na technologické sféry vlivu. Firma zdůrazňuje, že peníze pomohou nejen vytvořit nová pracovní místa, ale také posílit kritickou infrastrukturu. „Jde o víc než jen byznys. Jde o to, kdo bude diktovat pravidla digitálního věku,“ komentuje analytik James Carter z TechWatch. Zatímco Nvidia spoléhá na partnerské továrny, IBM zřejmě posílí vlastní kapacity – její mainframy už dnes pohánějí bankovní systémy nebo vládní sítě. Sázka na kvantové počítače pak může změnit pravidla hry v šifrování nebo medicíně.
Ekonomický domino efekt
Pro USA jde o strategickou injekci. Podle odhadů by investice IBM mohla do konce dekády zvýšit HDP o 1,2 % a vytvořit přes 200 000 pracovních míst napříč státy. Zároveň ale vyvstává otázka: Dokáže Washington udržet tempo regulací a pobídek, aby podobné projekty neuvízly v byrokratických zácpách? „Tarify jsou jen začátek. Bez školení technické pracovní síly a digitálních reforem zůstanou miliardy dolarů jen na papíře,“ varuje ekonomka Linda Harper z MIT. IBM i Nvidia však jasně ukazují, že souboj o technologickou nadvládu se odehrává právě teď – a štědré šeky jsou jen prvním krokem.
