Dvanáctimiliardová ztráta, kterou utrpěla Česká exportní banka a pojišťovna EGAP při financování turecké elektrárny Adularya, bude mít zřejmě soudní dohru. Podle dobře informovaného zdroje týdeníku Hrot šetří několik kauz spojených s tímto případem Vrchní státní zastupitelství v Praze vedené Lenkou Bradáčovou.

To, že se kolem kauzy Adularya „něco“ děje, potvrzuje odpověď z Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). „Doporučuji obrátit se na Vrchní státní zastupitelství v Praze, které je činné v několika trestních věcech souvisejících s činností České exportní banky a EGAP včetně projektu Adularya,“ uvedl mluvčí NSZ Petr Malý. Jenže pražský úřad na zaslané dotazy ani po urgenci neodpověděl.

Pokud se tato zpráva potvrdí, bude to znamenat posun v přístupu státních orgánů k miliardové kauze. Zatím totiž převažovala nevůle se případem Adularya zabývat. Může to souviset s tím, že se týká celé řady vlivných lidí včetně jednoho vlivného průmyslníka s medailí Za zásluhy o stát od prezidenta Miloše Zemana a ministra současné české vlády. K tomu ale za chvíli.

Metnar o tom věděl

Nejprve uvedení do kontextu. Firemní skupina Vítkovice vedená Janem Světlíkem se k projektu na stavbu uhelné elektrárny a dolu nedaleko Ankary dostala v roce 2010. Investorem byla turecká společnost Adularya Energy, která získala za nejasných okolností financování od České exportní banky. Úvěr pojistila státní pojišťovna EGAP.

Elektrárna byla zdánlivě dokončena v roce 2016, jenže dodnes nefunguje. Pravděpodobným viníkem je rakouská společnost Andritz, která do obou bloků elektrárny dodala nekvalitní fluidní kotle. Této části příběhu se týdeník Hrot věnoval na konci června (viz Hrot 8/2020). A teď k řešení hádanky z třetího odstavce. Kdo jsou dotčené osoby? Nikdo jiný než Jan Světlík a Lubomír Metnar.

Na problémy s rakouskými kotli i na možnou korupci některých manažerů společnosti Vítkovice Power Engineering (VPE) poukazovali někteří čeští a slovenští odborníci, kteří se na stavbě elektrárny Adularya podíleli. Jeden z nich – Miroslav Kelnar – na obě záležitosti upozornil tehdejšího bezpečnostního ředitele Vítkovic a současného ministra obrany Metnara. Jenže podle Kelnarova tvrzení Metnar na jeho informace nijak nereagoval.

Promarnil se tím čas, kdy se s problémem dalo ještě něco dělat. Kelnar dodává, že o vadách kotlů musel vědět šéf a hlavní akcionář Vítkovic Jan Světlík, stejně jako další top manažeři. Záruční lhůta na první kotel skončila v dubnu 2017, o pár měsíců se totéž stalo v případě kotle druhého bloku.

Nejsou Vítkovice jako Vítkovice

Ministr obrany Lubomír Metnar podle odpovědi na dotazy týdeníku Hrot osobní odpovědnost necítí. „Zakázku Adularya v Turecku realizovala jedna ze společností holdingu, konkrétně Vítkovice Power Engineering. V té jsem nikdy nepůsobil. Vaše dotazy musíte adresovat spíše lidem z jejího vedení. Já byl bezpečnostním ředitelem společnosti Vítkovice, a. s.,“ odpověděl Metnar.

Ano, je pravda, že současný ministr obrany byl v letech 2011 až 2017 bezpečnostním ředitelem Vítkovic, nikoliv dceřiné VPE. Jenže Vítkovice měly holdingovou strukturu a mateřské Vítkovice zajišťovaly řadu činností pro své dceřiné podniky. „Kontrolní orgány Vítkovice, a. s., se podněty pana Kelnara opakovaně zabývaly a zkoumaly je. Tyto informace nebyly nikdy potvrzeny,“ uvedl dále Lubomír Metnar.

Pražské vrchní státní zastupitelství je zatím na informace skoupé. Pokud má pravdu zdroj týdeníku Hrot, tak se jedna z prošetřovaných kauz týká možné korupce při poskytnutí mnohamiliardového úvěru. Tato kauza je zacílena hlavně na vedoucí pracovníky České exportní banky, kteří před více než devíti lety úvěr na projekt Adularya schválili. Minulých ani současných vládních ministrů se tento případ netýká.