Dříve hlavní a spolehlivý tahoun evropské ekonomiky se už dva roky potácí v problémech. Navzdory covidovým lockdownům, výpadkům v dodávkách čipů, zdražujícím vstupům, přísným emisním limitům i aktuální válce na Ukrajině se však velkým automobilkám daří i při tomto „tanci mezi vejci“ držet velmi slušné hospodářské výsledky.
Zatímco výrobcům aut loni rostly zisky a mnoho z nich si meziročně polepšilo i v letošním prvním čtvrtletí, zákazníci krizi sektoru automotivu pocítili mnohem výrazněji. Nejenže nové vozy výrazně podražují, řada modelů není „na skladě“ a autosalony jako za starých časů sepisují pořadníky, problém se navíc přelil i na sekundární trh s ojetinami.
Zástupci automobilového průmyslu nejsou příliš velkými optimisty ani pro příští měsíce. Potíže s čipy mají přetrvávat minimálně do příštího roku, zdražování surovin také a co hůř, teprve v následujících měsících se zřejmě naplno projeví potíže způsobené válkou na Ukrajině nebo dramatický růst energií.
Méně vozů, vyšší zisky
Loňský rok skončil pro automobilový průmysl z globálního hlediska nadmíru dobře. Ačkoli třeba v Česku se čipová krize vyhrotila až do situace, kdy část autoprůmyslu volala dokonce po státní podpoře formou kurzarbeitu, celoroční výsledky byly s ohledem na všechny potíže až překvapivě dobré.
Poradenská společnost EY spočítala, že loni šestnácti největším světovým automobilovým koncernům vzrostl zisk na celkových 134 miliard eur, což představovalo meziroční nárůst o ohromujících 168 procent. „Odbyt sice u řady podniků klesl, v oblasti zisku byl však vývoj v některých případech vynikající,“ upozorňuje analytik EY Constantin Gall.
Jak se to podařilo? Podle EY se automobilkám vyplatila sázka na výrobu dražších modelových řad vozů s vyššími maržemi. Kromě toho pomohla také úsporná politika: zatímco v předešlých letech byla téměř pravidlem možnost vyjednat při koupi nového auta slevu, loni tyto bonusy klesly na minimum či zmizely úplně.
Marže se díky tomu dostaly na rekordní úrovně. Podle studie dosáhly v průměru 8,5 procenta z obratu, což je nejvíc za posledních deset let. Pro srovnání: mezi lety 2012 a 2020 se tento ukazatel pohyboval mezi 4,5 a šesti procenty. Ve stejné politice pokračují výrobci aut i letos a údaje za první čtvrtletí ukazují, že opět úspěšně.
Například německý koncern Volkswagen za první tři měsíce roku prodal bezmála 1,9 milionu nových vozů, což bylo přibližně o 22 procent méně než v roce 2021. Navzdory tomu ale tržby koncernu meziročně vzrostly o 0,6 procenta na 62,7 miliardy eur, a provozní zisk se zvýšil dokonce o 73 procent na 8,3 miliardy eur.
Ještě lepší výsledky vykázal další významný německý hráč na trhu, společnost BMW. Ta od ledna do března zvýšila čtvrtletní zisk dokonce o 260 procent na 10,2 miliardy eur. Pravda je, že velkou část tohoto nárůstu má na svědomí přehodnocení podílu BMW v čínském společném podniku s Brilliance Auto Group.
Německá automobilka si ovšem polepšila i po odečtení tohoto vlivu: provozní zisk zvýšila ze tří miliard na 3,4 miliardy eur, přestože aut prodala o 6,2 procenta méně než za stejnou dobu v minulém roce.
Co se týče automobilek v Česku, jsou dosud známé pouze údaje za Škodu Auto. Největší tuzemský výrobce automobilů si sice v prvním čtvrtletí vedl o něco hůř než v roce 2021, i tak ale zůstal ve velmi slušném zisku 337 milionů eur. Také Škodovka přitom letos za první tři měsíce roku prodala podstatně méně vozů než před rokem – číslo 186,2 tisíce aut je o čtvrtinu nižší. Tržby ale mírně vzrostly, konkrétně asi o padesát milionů eur.
Čekání v pořadníku
Z hlediska zákazníků se problémy automobilek projevily hned ve dvou směrech, v obou pohříchu negativně. Jednak v posledních měsících nové vozy poměrně citelně podražují, jednak je jich i tak nedostatek, a zájemci o koupi proto musejí čekat v pořadníku. Jak se vyvíjejí ceny na českém trhu?
Podle cenového indexu poradenské společnosti EY jen za poslední půlrok automobily podražily v průměru o necelých pět procent. Jak ale upozorňuje vedoucí partner společnosti EY pro automobilový sektor Petr Knap, růst cen se lišil podle jednotlivých segmentů trhu.
Nejvyšší zdražení se odehrálo u nejlevnějších řad osobních vozů s nejnižší výbavou, a to o 7,4 procenta od července 2021. V absolutním vyjádření to znamená, že si kupující musel připlatit v průměru téměř 37 tisíc korun. U vyšších modelových řad byl růst cen nižší – zhruba 3,1 procenta, tedy v přepočtu asi 25,2 tisíce korun.
Bez zajímavosti není ani cenová politika automobilek podle druhů pohonu. EY uvádí, že vůbec nejvyšší zdražení naordinovali výrobci v kategorii vozů na LPG, které za posledních šest měsíců podražily o 8,3 procenta. O více než šest procent vzrostla cena nových vozů s benzinovým motorem; v případě automobilů na naftu šla cena nahoru o 4,5 procenta.
Naopak nejméně si výrobci přirazili u elektroaut, která nutně potřebují prodávat ve velkých objemech kvůli plnění emisních limitů. Ceny aut do zásuvky proto výrobci zvedli za půl roku jen asi o půl procenta.
Nepříjemností pro zájemce o nový vůz je ovšem nejen rostoucí cena, ale také zmiňované dlouhé čekací lhůty. Ty se u jednotlivých automobilek výrazně liší. Například u vozů Hyundai se čeká nejkratší dobu na modely vyráběné v Nošovicích, tedy na řadu i3 a Tucson, a to mezi třemi a čtyřmi měsíci. A to přesto, že Hyundai jako jediná tuzemská automobilka dokáže navyšovat výrobu navzdory všem problémům.
Několik měsíců se musí čekat také na automobily Renault nebo BMW a mezi šesti a deseti měsíci se pohybují dodací lhůty u vozů Volkswagen. U dceřiné Škodovky je situace ještě napjatější. Automobilka má podle člena představenstva Martina Jahna objednávky na stovky tisíc vozů, a dodací lhůty se tak podle jednotlivých modelů pohybují mezi šesti a dvanácti měsíci. Kdo má zájem o novou octavii, nedočká se jí letos, ani když objedná hned teď.
Růst cen a nedostatek nových aut předpovídají experti z oboru i pro příští měsíce. Přetrvávat má nedostatek čipů a problémy s dodávkami kabelových svazků z Ukrajiny, přidávají se ale i další nepříjemnosti.
„Podniky čelí strmému nárůstu cen energií a pohonných hmot, což vedle přímých nákladů zákonitě vede také k růstu cen vstupů prakticky na všech úrovních dodavatelského řetězce. Bohužel takto dramatický rozdíl už firmy často nejsou schopny absorbovat, a růst nákladů se tak promítá do cen polotovarů a nakonec pravděpodobně i finálních produktů,“ upozorňuje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Zdražování je tak podle něj téměř jisté; jasné není, o kolik ceny porostou.
Petr Knap z EY připomíná, že náklady výrobcům zvyšují rovněž legislativní požadavky především na emise nových vozů, které se letos také nebudou snižovat. „Všechny tyto faktory přinášejí jasné indikace, že růst cen osobních automobilů bude pokračovat a bohužel i zrychlovat,“ odhaduje.
Špatné zprávy to jsou ovšem nejen pro zájemce o nový vůz. Nedostatek a růst cen se v posledních dvou letech přelily i na sekundární trh, a tak prudce podražují také ojetiny. Ceny starších automobilů v Česku loni stouply zhruba o šestnáct procent a přibližně stejný růst očekávají autobazary rovněž letos.
22 % činil meziroční pokles prodejů automobilky Volkswagen v letošním prvním čtvrtletí.
0,6 % představoval navzdory menšímu počtu prodaných vozů nárůst tržeb Volkswagenu.
73 % činil nárůst zisku Volkswagenu díky politice výroby dražších vozů s vyšší marží.
