Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Výrobci osobních vozidel v Česku loni kvůli nedostatku čipů vyrobili o 300 tisíc aut méně, než by udali na trhu. Prodeje byly přesto meziročně lepší.
Před necelými dvěma lety na jaře si málokdo uměl představit, že by evropské automobilky včetně těch vyrábějících v Česku mohly zažít ještě něco horšího, než byly tehdejší několikatýdenní lockdowny a zavřená výroba. Loňský rok ale všechny vyvedl z omylu: jako následek pandemie přišla čipová krize, který zasáhla sektor automotivu ještě citelněji.
Výpadky ve výrobě se opět počítaly na týdny a nedostatek komponent se projevil také v celoročních statistikách. Z výrobních linek tuzemských automobilek sjelo loni 1,1 milionu nových osobních vozů, což znamenalo meziroční pokles o 4,1 procenta.
„Odhadujeme, že kvůli čipové krizi nebylo v České republice v roce 2021 vyrobeno až 300 tisíc osobních vozidel, o která by jinak na trhu byl zájem,“ tvrdí výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. Nejvýraznější problémy podle něj zasáhly automobilky ve třetím čtvrtletí 2021, kdy čipová krize vrcholila.
Mezi jednotlivými výrobci byly ovšem ve výrobě výrazné rozdíly. Nejcitelnější pokles zaznamenala Škoda Auto: celkem firma vyrobila 680 tisíc nových automobilů, což bylo o 9,2 procenta méně než v roce 2020. O 8,9 procenta nižší produkci vykázala také kolínská Toyota. Jasným vítězem čipové krize se tak v Česku stala nošovická továrna Huyndai. Jihokorejský výrobce dokončil loni na 275 tisíc vozů, což bylo více než v roce 2020, a to o více než patnáct procent.
Tuzemské výrobě i loni kralovala vozidla se spalovacími motory. Podíl elektromobilů na výrobě představoval v Česku jedenáct procent: bateriových elektromobilů bylo vyrobeno 72 tisíc (6,5 procenta) a plug-in hybridů 49,1 tisíce (4,4 procenta). Nejdále byla v roce 2021 s elektromobilitou společnost Huyndai, u níž nabíjecí auta tvořila téměř šestnáct procent produkce.
Statistiky produkce aut v celé Evropské unii zatím nejsou k dispozici. Z údajů za první tři čtvrtletí 2021 ale vyplývá, že do předkrizových úrovní má automotive hodně daleko. Od ledna do září se v Evropě vyrobilo 7,6 milionu vozů, což je sice o 3,1 procenta meziročně více, zároveň ale automobilky stále zaostávaly za rokem 2019 o tři miliony vyrobených aut.
Co se prodejů nových vozidel týče, vedl si český trh loni o něco lépe než ten celoevropský. Podle údajů Svazu dovozců automobilů řidiči v tuzemsku zaregistrovali necelých 207 tisíc nových osobních aut – o 1,9 procenta meziročně víc.
V celé Evropské unii naopak prodeje nových automobilů v roce 2021 klesly. Podepsal se na tom zejména tragický prosinec, kdy automobilky prodaly 795 tisíc vozů, což bylo téměř o 23 procent méně než v roce 2020. Důvodem byl právě nedostatek nových aut kvůli výpadkům výroby způsobeným čipovou krizí.
Celoroční údaje Evropské asociace výrobců automobilů ukazují, že za celý rok se v Unii prodalo 9,7 milionu nových automobilů, což znamenalo meziroční pokles o 2,4 procenta. Oproti předkrizovému roku 2019 byly prodeje nižší o 3,3 milionu vozů.
Alarmující byl zejména vývoj na největším evropském trhu. V Německu si řidiči v roce 2021 pořídili o desetinu méně nových automobilů než o rok dříve. Naopak nejvyšší růst prodejů loni zaznamenala Itálie, kde se prodalo meziročně o 5,5 procenta více osobních vozů. Oproti roku 2020 si polepšilo také Španělsko (o jedno procento) a Francie (o 0,5 procenta).
