O tom, že producentům i prodejcům potravin kvůli obecné drahotě prudce rostou ceny vstupů, není pochyb. Údaje o inflaci v cenách potravin jsou ale natolik ohromující, že se objevují i otazníky. Nevyužil někdo z řetězce „zemědělec – výrobce potravin – prodejce“ obecného růstu cen, aby si přilepšil ještě víc, než o kolik mu skutečně stouply náklady?

Naposledy toto téma zvedli hned dva ekonomové z nejpovolanějších – členové bankovní rady ČNB. Tedy instituce, která má boj s inflací v popisu práce jako hlavní úkol. 

„České firmy začaly zvýšené náklady velice ochotně promítat do cen svým zákazníkům. Nechtějí se smířit s poklesem svých marží,“ prohlásil nedávno první z nich, Tomáš Holub. Mnoho podniků podle něj kvůli očekávání dalšího zdražování zvyšuje ceny „do foroty“. „To je samozřejmě z pohledu centrální banky nežádoucí a je třeba proti tomu bojovat,“ dodává člen rady české cedulové banky.

Dostat se k interním výkazům jednotlivých firem a nahlédnout jim při zdražování pod prsty je prakticky nemožné. Ze statistických dat lze nicméně zjistit, kdo na cestě z pole či chléva do regálů supermarketů jak zdražoval. 

Obchodníci versus zemědělci

Jako vodítko k rozklíčování příspěvku jednotlivých částí „potravinového řetězce“ mohou posloužit údaje o růstu cen, za něž svou produkci prodávají zemědělci, průmysloví výrobci potravin a obchodníci. Ty sleduje u hlavních tříd zemědělských komodit, respektive potravin Český statistický úřad (ČSÚ).

Z údajů o cenách sice není možné vyčíst, jak skutečně tomu kterému zemědělci nebo průmyslovému výrobci potravin vzrostly náklady ani jaké má marže, a tedy nakolik bylo zdražení „oprávněné“, u některých položek je ale rozdíl ve zdražování u jednotlivých částí řetězce od výrobce po prodávajícího natolik markantní, že se jen těžko dá vysvětlit pouze zdražováním vstupů.

Vůbec nejvýraznější rozdíl v růstu vychází podle údajů ČSÚ u vajec. Zemědělci, respektive chovatelé nosnic, je letos květnu prodávali za 2,25 koruny, což bylo o necelých osmnáct procent více, než kolik si účtovali před rokem. Prodejci ovšem zdražili za stejnou dobu podstatně více. Spotřebitelské ceny vajec byly v květnu průměrně 3,34 koruny za kus. To je ovšem o čtyřicet procent více než v květnu 2021. Obchodníci tedy zdražili více než dvojnásobně oproti zemědělcům.

Podobně je tomu u kuřecího masa. Jatečná kuřata od chovatelů podražila od loňska bezmála o patnáct procent. Průmysloví zpracovatelé ale ceny zvýšili meziročně o více než 22 procent, a na pultech obchodů se kuřecí prodávalo dokonce o 34,3 procenta dráž než loni. 

Dají se však najít i opačné případy. Třeba za brambory od zemědělců se letos v květnu platilo o polovinu více než loni, spotřebitelská cena však vzrostla „jen“ o necelých devatenáct procent. A například vepřová kýta bez kosti stojí aktuálně dokonce o dvě procenta méně než v roce 2021, ačkoli jatečně upravená poražená prasata se prodávají bezmála o třetinu dráž.