Před pěti lety se Marek Hilšer (46) stal jedním z největších překvapení prezidentských voleb. Neměl za sebou žádnou politickou minulost a jen část veřejnosti si pamatovala jeho výstřední demonstraci před Úřadem vlády v roce 2014 na podporu Ukrajiny proti ruským imperiálním zájmům. I tak získal bezmála devět procent hlasů, což mu posléze pomohlo k tomu, aby přesvědčivě zvítězil v senátních volbách. 

Teď kandiduje podruhé. V rozhovoru pro týdeník Hrot tvrdí, že oproti jiným zájemcům o Hrad má tu výhodu, že pochází z prostředí aktivních občanů, je skutečně nezávislý, protože nepřijímá sponzorské příspěvky od firem, a zároveň má za sebou politickou zkušenost. A dodává, že na Hrad by měl konečně nastoupit někdo, kdo není spojen s předlistopadovou érou, devadesátými lety ani s korupčními vládami.

„Jsem přesvědčen o tom, že by na Hrad měl konečně nastoupit někdo z nové generace, kdo nemá kouli na noze, kterou si táhne z minulých let. Myslím, že o všech Babišových voličích nelze říct, že by nechtěli demokracii, že nejsou demokraty. Stejně jako se o všech voličích demokratického bloku nedá říct, že to jsou ryzí demokraté. Mnohé lidi spojuje to, na co jsou naštvaní z minulé doby, jen hledají jiné řešení. Skutečně nezávislý kandidát bude mít velkou výhodu,“ říká Hilšer v rozhovoru pro týdeník Hrot.

Jedním z témat, kterým se chce v kampani věnovat, jsou obnovitelné zdroje. Tvrdí o nich, že jsou cestou k demokratizaci energetiky, protože každý Čech by se vlastně mohl stát jakýmsi solárním baronem, který vyrábí levnou energii nejen pro sebe, ale i pro souseda.

„Současná krize ukázala, že kdo má zdroje energie, má moc, moc nad lidmi. Nejsem velký technologický odborník, ale obnovitelné zdroje jsou podle mě cestou k tomu, abychom byli co nejvíce nezávislí. Na všech. Na Rusku, na šejcích z Blízkého východu, ale třeba také na Spojených státech. Obnovitelné zdroje jsou důležité i při ochraně klimatu,“ říká Hilšer, který by se například nebránil tomu, udělit státní vyznamenání bratrům Mašínovým nebo posvětit právo homosexuálních párů vychovávat děti.

Neomezoval by ale právo prezidenta udělovat milosti. „To, že jeden prezident milosti zneužíval, ještě neznamená, že bychom je měli měnit,“ míní Hilšer.