Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Evropská komise si chce posvítit na nový maďarský zákon, který ruší státem financované ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny. Tvrdí, že může porušovat azylová pravidla EU.
Nový maďarský zákon, jenž ruší státem financované ubytování pro uprchlíky z části Ukrajiny, je trnem v oku bruselské byrokracii. Evropská komise už začala prošetřovat jeho platnost s tím, že pravděpodobně porušuje platnou legislativu Evropské unie.
Spor mezi Budapeští a Bruselem spočívá v tom, že maďarská vláda Viktora Orbána tvrdí, že část ukrajinských běženců azylovou ochranu nepotřebuje. Pochází z těch částí Ukrajiny, kde se nebojuje, zdůrazňuje Maďarsko.
Legislativa nově umožňuje odebrat státem financované ubytování uprchlíkům z regionů, které válka přímo nezasáhla. Brusel vyšetřuje, zda takové ustanovení neporušuje pravidla azylové politiky EU. Budapešť se brání argumentem, že zpřísnění se týká pouze těch Ukrajinců, kteří odmítají přijmout práci.
Pozornost bruselských úředníků si vysloužil případ soukromého azylového domu ve městě Kocs u hranic se Slovenskem. Minulý týden bylo z azylového domu vystěhováno zhruba 120 ukrajinských občanů, především romských žen a dětí.
„EU je jednotná v poskytování ochrany všem, kteří prchají před Putinovými bombami. Zajistíme jejich ochranu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ zdůraznila mluvčí Komise pro migraci Anitta Hipperová.
Celkem nyní žije na území EU 4,2 milionu Ukrajinců, kterým byl podle evropského práva udělen status dočasné ochrany. Nedávno byla jeho platnost prodloužena až do března 2026. Znamená to ochranu ve všech členských zemích Unie. Uprchlíci mají mít zajištěn přístup na trh práce, sociální a lékařskou pomoc, ale také přístup k k ubytování.
Asi 46 tisíc běženců žije na území Maďarska. Podle ochránců lidských práv by se změna legislativy mohla dotknout tří tisícovek z nich. Ministr maďarské vlády při úřadu premiéra Gergely Gulyás zdůraznil, že nové ustanovení reaguje na čtyři tisíce Ukrajinců, kteří využívají státem dotované bydlení, ale odmítají přijmout práci.
„Za rok jsme vyplatili 10 miliard forintů (640 milionů korun), abychom poskytli ubytování lidem, kteří jsou schopni pracovat,“ vysvětlil Gulyás s tím, že podobná opatření zavádějí i další země, jako je Polsko, Rumunsko a Česko.
Maďarský kabinet obviňuje neziskové organizace spojované s byznysmenem a filantropem Georgem Sorosem, že podporují uprchlíky, aby odmítli opustit ubytovnu v Kocsi. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že situaci sleduje. Zdůraznil, že přechod z uprchlických zařízení má být postupný a musí být doprovázen řešeními, jak zabránit bezdomovectví a chudobě.
