Premiér České republiky ukázal veřejnosti, jak přesně vypadá ztracený čas. Jeho cesty do Maďarska a Srbska, kam si jel pro zkušenosti s ruskou vakcínou Sputnik V, se dají vnímat snad jen jako naplnění vůle Hradu, potažmo ruské kliky, protože i Andrej Babiš musí vědět, že nechce-li hazardovat se zdravím obyvatel více než dosud, není důvod se na Sputnik V nyní dívat jako na záchranu.

Evropa potřebuje rychle očkovat své obyvatele a zásadní potíží je nedostatek vakcíny, který je třeba vyřešit. Ano, následuje pak ještě celá řada potíží s distribucí na evropské i státní úrovni, ale to je trochu jiný příběh. Kvůli zabezpečení dostatku vakcíny se kancléřka Angela Merkelová bavila s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a následně řekla, že každá vakcína, kterou doporučí Evropská agentura pro léčivé přípravky, bude „srdečně vítána“. Vstřícnost projevují i další evropské státy, jako je třeba Španělsko, a dokonce i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Ona zdánlivá slovní obezlička o evropské lékové agentuře, kterou Merkelová zmínila, je ale pro celý příběh naprosto klíčová. Výrobci Sputniku totiž dosud nezažádali v Evropě o registraci a ani nedodali podklady. Rusko se pouze začalo zajímat o to, jaké dokumenty by k registraci mohlo potřebovat. Neodsuzujme Sputnik a priori jako špatnou vakcínu. Evropa k ní jen celkem logicky potřebuje data, která zatím nejsou buď vůbec, nebo nejsou důvěryhodná.

Než se tedy výrobci Sputniku rozhoupou k tomu, aby si v EU požádali o registraci, a než proběhne nutné kolečko, budou k dispozici další nové vakcíny, jejichž výrobci už čekají frontu. Za pár týdnů třeba Novavax, jehož vakcína se bude vyrábět i v Česku.

Sputnik, i když nemusí být špatný, je ještě běh na dlouhou trať. I sami Rusové mají potíže s kapacitami pro jeho výrobu a její částečný přesun do EU, o němž Německo jedná, také ještě potrvá. Pokud se Sputnikem začalo někde očkovat, jde daleko spíše o politiku.

V Srbsku ani v Maďarsku nemůže premiér Babiš vidět nic přínosného. Odjet měl do Británie nebo do Izraele.