Istanbul, slunečné květnové dpoledne. Desítky lidí stojí ve frontě u restaurace s logem srdce v misce. Jde o jídelnu typu kent lokantasi, již sponzoruje istanbulská radnice. Menu na tabuli ohlašuje rajčatovou polévku a dušené zelené fazolky s masem, k tomu pečivo. Chvíli po otevření v pravé poledne je jídelna beznadějně plná, začíná svou reportáž o ekonomické situaci v Turecku list Financial Times (FT).

Není divu. Jídlo, které by jinde ve městě stálo 200 lir (zhruba 140 korun), tady pořídíte za pětinu. Pro mnohé z místních, kteří si kvůli cenám utrženým ze řetězu nemohou dovolit čerstvé ovoce nebo maso, je kent lokantasi spásou. 

Každá ze čtrnácti takových otevřených jídelen vydává denně asi tisíc porcí po čtyřiceti lirách, řekl FT Erdal Celal Aksoy, zástupce generálního tajemníka města. Město dotuje náklady ze dvou třetin, dodal. 

Kdo seje vítr... 

Restaurace vznikly v roce 2022 uprostřed dlouhodobé krize, kdy turecká meziroční inflace dosáhla 85procentního vrcholu. O dva roky později je však poptávka stále tak silná, že Istanbul plánuje otevřít další dvě desítky provozoven. 

Obliba kent lokantası budiž dokladem, že vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana jen obtížně bojuje s inflací ještě celý rok poté, co zahájila rozsáhlou ekonomickou reformu. Turecká centrální banka zvýšila svou hlavní úrokovou sazbu z 8,5 (loni v červnu, kdy ministr financí Mehmet Şimşek reformu zahájil) na současných 50 procent. Maximální měsíční úroková sazba u kreditních karet, oblíbeného způsobu půjček pro spotřebitele s nedostatkem hotovosti, se od loňského června ztrojnásobila na 4,25 procenta. 

Vláda také zvýšila daně a naznačila, že po lednovém zvýšení minimální mzdy o 49 procent ji už letos zvyšovat nebude. Turecku tak hrozí „spirála chudoby“, protože hranice hladu, kterou odbory minulý měsíc odhadly na 17 725 lir měsíčně (pro čtyřčlennou rodinu), se v dubnu vyšplhala nad minimální mzdu, která i po zmiňovaném zvýšení činí přibližně 17 tisíc lir. 

Şimşek se snaží dlouhotrvající inflační krizi potlačit. Jejímu vzniku a prohlubování přitom vydatně přispěla dřívější Erdoğanova politika, která neortodoxně vsadila na představu, že nízké úrokové sazby vysokou inflaci spíše vyléčí, než způsobí. 

Erdoğan otočil po loňských vítězných volbách, kdy již neměl důvod voliče uplácet. Letos na začátku května slíbil, že od nového plánu „nebude cesty zpět“, a naznačil, že vláda už nebude poskytovat dočasné úlevy jako v minulosti, včetně obrovských dávek, jež nechal vypsat před svým loňským znovuzvolením. 

Pomalá obnova

Nový turecký program na druhou stranu pomalu obnovuje důvěru mezinárodních správců fondů, kteří do tureckých akcií a vládního dluhu denominovaného v lirách za poslední rok nalili téměř 10 miliard dolarů, jak ukazují údaje centrální banky. Agentury S&P Global Ratings a Fitch Ratings letos zvýšily rating Turecka, zatímco vysoké sazby ochlazují růst úvěrů. 

Erdoğanův program sklidil pochvalu i od investorů. Turkům však zatím nepřinesl žádné dividendy. „Je to hořká medicína,“ říká Selva Demiralpová, bývalá ekonomka amerického Fedu, která nyní působí na Koçově univerzitě v Istanbulu. Na boj proti inflaci podle ní jako vždy „nejvíce doplatí důchodci a lidé s nízkými příjmy“. 

Situace v obchodech s potravinami a nákupních centrech zatím žádné zlepšení neodráží. Řezník v istanbulské dělnické čtvrti Fatih prodává mleté hovězí maso za 640 lir za kilogram, což je přibližně dvojnásobek ceny před rokem. „Počet našich zákazníků poklesl na minimum. Ti, kteří přicházejí, si kupují půl nebo čtvrt kila, zatímco dříve kupovali kilo, jen aby dali svým dětem trochu bílkovin,“ řekl FT majitel obchodu Ekrem. 

Mnozí spotřebitelé nadále pochybují o úspěchu nových ekonomických opatření, protože od roku 2011 každoročně sledují, jak centrální banka nedosahuje svého inflačního cíle. Voliči se proti dlouhodobé inflační krizi vzbouřili v místních volbách letos v březnu, které Erdoğanově vládnoucí straně Spravedlnost a rozvoj uštědřily největší porážku od jejího založení před dvaceti lety. 

Ekonomové věří, lidé ne 

„Inflační očekávání přetrvávají kvůli erozi důvěryhodnosti v posledních letech. Zdá se, že finanční trhy částečně věří příběhu o dezinflaci, ale pokud jde o očekávání domácností a malých podniků, je to náročnější,“ uvedl Hakan Kara, profesor na Bilkentské univerzitě, který dříve působil jako hlavní ekonom turecké centrální banky. 

Centrální banka očekává, že meziroční inflace do konce roku klesne na 38 procent poté, co v dubnu dostoupila svého vrcholu (asi 75 procent). Studie centrální banky však ukazuje, že spotřebitelé předpokládají, že inflace do roka dosáhne až 80 procent. Více než 90 procent spotřebitelů v samostatném průzkumu Koçovy univerzity uvedlo, že nyní je vhodná doba na nákup zboží dlouhodobé spotřeby, což je známka toho, že věří v další růst cen. 

Tato očekávání tak centrální bance cíl omezování růstu cen komplikují. Ženou poptávku vpřed, což spirálu inflace dál roztáčí, tvrdí ekonomové.