Po letech výzkumu a s více než ročním zpožděním bychom se tento týden měli dozvědět jména čtyř míst, z nichž jednou v budoucnu vyroste hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. A lze očekávat, že ve „vítězných“ obcích vyvolá zpráva velké a velmi hlasité rozhořčení. Trochu v pozadí dlouho očekávaného rozhodnutí zůstala ještě jedna změna týkající se budoucího úložiště - koncem dubna vláda projednala veřejnou zakázku bez uveřejnění zadanou Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) státnímu podniku Diamo. Ten za 2,235 miliardy korun bez DPH zajistí mezi lety 2020 až 2030 s opcí na dalších pět let provoz sporného Podzemního výzkumného pracoviště Bukov (PVP Bukov).

Geologická laboratoř v půlkilometrové hloubce funguje od roku 2016 v bývalém uranovém dole Rožná na Žďársku. Inženýři SÚRAO tam testují, jak se v podzemí chovají nejrůznější materiály a horniny. Na tom není nic špatného, jde v podstatě o smysl existence správy.

Problémem je cena. Podle prvních odhadů měla laboratoř přijít na zhruba miliardu korun, později se uváděly náklady ve výši 1,7 miliardy. Nyní dojde tedy k dalšímu prodražení a podle ekologického sdružení Calla spolyká Bukov nakonec celkem 3,2 miliardy korun z takzvaného jaderného účtu, kam producenti radioaktivního odpadu ukládají peníze na jeho pozdější bezpečné uložení.

SÚRAO hájí navýšení nákladů tím, že na počátku provozu probíhala v dole ještě těžba uranu a plánovala se stavba zásobníku plynu, čímž by se náklady rozdělily mezi více subjektů. Pochybnosti ovšem panují nejen o výši nákladů, ale i samotné smysluplnosti Bukova.

Ukvapené, bez argumentů

Vedle ekologů projekt ostře kritizoval i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Úřad vedený Danou Drábovou označil vznik pracoviště za neodůvodněný a bez ekonomických argumentů dokonce ve výroční zprávě, kterou schválila vláda. Podle jaderného dozoru se nevyplatí už proto, že geologie v později vybrané lokalitě může být zcela odlišná a podzemní laboratoř bude nutné vybudovat znovu.

To platí pro osm z devíti zvažovaných lokalit. V blízkosti dolu Rožná se nachází lokalita Kraví hora. Ta byla mezi potenciální místa pro stavbu úložiště dodatečně přidána, podobně jako okolí jaderných elektráren Dukovany a Temelín. V „jaderných“ lokalitách se totiž očekávalo vlídnější přijetí obyvatel.

Ačkoliv je podle SÚJB Kraví hora k věčnému spočinutí vyhořelého paliva nevhodná, v zúženém výběru nejspíš nakonec bude. Bývalý šéf Diama Tomáš Rychtařík se o tom už loni prořekl ve firemním časopise. Čtyři lokality byly totiž předvybrány už na konci roku 2018, vláda se však rozhodla pozdržet jejich zveřejnění s odůvodněním, že si je nutné počkat na geofyzikální data. A peníze proinvestované v místě by samozřejmě mohly posloužit jako podpůrný argument k prosazení nevhodné lokality.

Kam to zahrabeme

Dosud bylo ve hře celkem devět lokalit, ještě tento týden se mají zredukovat na čtyři. Jde o Čertovku na Ústecku, Březový Potok na Plzeňsku, Magdalénu a Čihadlo v jižních Čechách a Hrádek, Horku a Kraví horu na Vysočině. Ve hře je i okolí obou jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Finální lokalita má být vybrána do pěti let, úložiště však zahájí provoz teprve v roce 2065.