Útoky povstaleckých Húsíů donutily mnoho námořních dopravců, aby se začali Rudému moři vyhýbat a posílali svá plavidla kolem jižního cípu Afriky. To je nejen delší, ale zejména dražší. Maloobchodní prodejci se obávají, že jim začnou docházet zásoby, které po určitou dobu nebude čím nahradit, když je náklad ještě na lodi. Některé továrny už také pozastavily práci kvůli nedostatku potřebných dílů.

Analytici se podle WSJ domnívají, že pokud útoky v Rudém moři rychle neustanou, nedostatek zboží začne znovu tlačit vzhůru inflaci. Evropa si jí přitom v posledních dvou letech kvůli dopadům pandemie covidu-19 a pak války na Ukrajině užila víc než dost. V některých zemích byla inflace dokonce nejvyšší zhruba za 40 let.

Ekonomové ze společnosti Allianz Trade vypočítali, že zdvojnásobení nákladů na přepravu trvající déle než tři měsíce by mohlo zvýšit míru inflace v eurozóně o tři čtvrtě procentního bodu a snížit růst ekonomiky téměř o jeden procentní bod. Vzhledem k tomu, že ekonomika eurozóny už je oslabena, může se podle nich letos velmi snadno ocitnout v recesi.

Inflace v eurozóně se před koncem loňského roku začala opět zvyšovat a v prosinci se dostala na 2,9 procenta. V době vrcholu, což bylo v tomto cyklu v říjnu 2022, se dostala až na 10,6 procenta. To byl rekord za dobu existence eurozóny.

Kvůli útokům v Rudém moři může Evropa více ekonomicky zaostávat za USA

Před zhoršením vývoje přitom varuje také organizace Sea-Intelligence, která působí jako poradce pro námořní firmy. Ta podle televize CNBC uvedla, že útoky v Rudém moři už představují pro námořní dopravu zásadnější problém, než jaký představovala počáteční fáze koronavirová pandemie. Větší dopad na dodavatelské řetězce měl v posledních letech jen incident v Suezském průplavu, kde v roce 2021 uvázla velká kontejnerová loď Ever Given, a zhruba na týden tak průplav zablokovala.

Znovu se tak objevuje problém nedostatku kontejnerů. Tím, jak jsou lodě nuceny obeplouvat Afriku, mnoho kontejnerů je delší dobu nedostupných pro přepravu dalšího zboží. Další lodě pak musejí čekat, až se vrátí kontejnery, které zůstaly na cestě delší dobu, než se původně plánovalo.

WSJ upozorňuje, že Evropa se za poslední tři roky potýká už s druhým vážným problémem ve svém sousedství - tím prvním je válka na Ukrajině a její dopady na okolí. Naproti tomu Spojené státy jen všechno sledují z povzdálí, nehledě na to, že z krize v energetickém sektoru, která Evropu tvrdě zasáhla, Amerika vyšla silnější. Zvýšila těžbu plynu, který teď ve zkapalněné formě vyváží do Evropy. Potíže v Rudém moři a Suezském průplavu se také Spojených států dotýkají mnohem méně než Evropy.

Některé firmy už přiznaly, že útoky v Rudém moři je zasáhly, zejména některé automobilky. Ale například šéf švédského nábytkářského řetězce IKEA Jesper Brodin upozornil, že firmy se po pandemii a narušení dodavatelských řetězců v posledních letech zotavily a vytvořily si dostatečné skladové zásoby. Současné problémy se tedy podle něj zákazníků řetězce zatím netýkají. Jen omezený dopad na dostupnost zboží registruje řetězec Pepco, ten ale varoval, že pokud se situace rychle nevyřeší, mohou být pak dopady horší.

Šíitští Húsiové tvrdí, že útočí na lodě, které mají něco společného s Izraelem. V nynějším konfliktu mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás tak chtějí podpořit Palestince. Válka v Pásmu Gazy je odvetou Izraele za teroristický útok Hamásu ze 7. října, při němž palestinští radikálové zabili na 1200 lidí.