Selhání FSB. To je asi nejdůležitější „výsledek“ Prigožinova puče, kdy na konci června s několika tisíci wagnerovců táhl nerušeně ruským územím a zastavil se těsně před Moskvou. Ruská tajná policie FSB (nástupkyně sovětské KGB) nepodnikla žádné faktické kroky, jak protikremelskou vzpouru zastavit. Vydala jen tiskovou zprávu, ve které vyzvala příslušníky soukromé armády, aby se pokusili Jevgenije Prigožina zatknout. 

Dokazuje to zásadní selhání ruské kontrarozvědky, i když měla své informátory mezi wagnerovci. Selhala i Národní garda, jež má v popisu práce potlačovat jakékoli nepokoje v Rusku. A nejasnou úlohu sehrála i ruská vojenská rozvědka GRU, která v Rostově na Donu s Prigožinem jednala prostřednictvím zástupce šéfa GRU Vladimira Alexejeva. 

„Ukázalo se, že větší hrozbou pro Putinův režim nemusela být samotná Prigožinova vzpoura, ale reakce armády a bezpečnostních služeb na tuto vzpouru,“ napsali v časopise Foreign Affairs Andrej Soldatov a Irina Boroganová, novináři a odborníci na ruské bezpečnostní složky.

Putin a jeho okolí nyní musí najít cestu, jak konsolidovat svou moc a obnovit kontrolu nad ruskými bezpečnostními složkami. O ty ruský diktátor od roku 2000 opíral svou moc a zajišťovaly také v Rusku politickou stabilitu. 

Nejdřív tvrdý trest, pak azyl v Bělorusku

Putin během vzpoury nejprve v televizním projevu vyzval k tvrdému potlačení pučistů a k jejich přísnému potrestání. K ničemu z toho však nedošlo. Naopak. Putin se s Prigožinem o několik dní později sešel a samotný zakladatel wagnerovců se mohl v klidu přesunout se svými muži do Běloruska. Zde už hrají podle not ruské propagandy a údajně cvičí běloruskou armádu, aby odrazila potenciální útoky Polska. 

Podle Soldatova i Boroganové je zarážející, že Putin nepotrestal Nikolaje Patruševa, dlouholetého šéfa FSB a nynějšího šéfa Bezpečnostní rady, ani současného šéfa FSB Alexandra Bortnikova, kteří se během puče vůbec neukázali. Oba přitom začali svou kariéru, stejně jako Putin, v řadách KGB. „Poprvé za více než dvacet let u moci nemusí Putinovi zázemí KGB dobře sloužit,“ napsali oba ruští novináři.

Kreml ale začíná „utahovat šrouby“ nepřímo. Nechal zatknout hlasitého kritika Putina i armády Igora Girkina. Moskevský rodák a bývalý agent FSB velel v roce 2014 milicím samozvané Doněcké lidové republiky. V Nizozemsku byl uznán vinným za sestřelení malajsijského letadla s téměř třemi stovkami cestujících, ke kterému došlo v roce 2014, a byl v nepřítomnosti odsouzen na doživotí.

Ruskými úřady byl nyní obviněn z extremismu a hrozí mu pětileté vězení. Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že to je další důkaz toho, že v Kremlu panuje velká nedůvěra v ostatní bezpečnostní složky a nikdo nikomu nevěří.

Nervozitu v okolí Putina dokládá také to, že byl zatčen bloger a bývalý plukovník FSB Michail Poljakov. Jeho telegramový účet „prádelna Kreml“ informoval o zákulisí vnitřní politiky Kremlu. I toto zatčení ukazuje, že Putin vyhlásil „své“ agentuře (než se stal prezidentem Ruska, byl krátce ředitelem FSB) tichou válku. Poljakov byl obviněn z vydírání vlivných politiků a podnikatelů.

Nezávislý zpravodajský portál Important Stories uvedl, že Poljakov, který pracoval pro FSB do roku 2022, začal „podnikat“ tím, že vedl prokremelské telegramové kanály. Přijímal značné sumy peněz za to, že nebude o prominentech ruského režimu zveřejňovat citlivé informace. Kreml nyní začal intenzivně potlačovat veškeré spekulace o vnitřní politice po povstání Prigožina, všiml si americký Institut pro studium války.