Že se magistrát hlavního města zajímá o likvidaci městského gastroodpadu prostřednictvím bioplynových stanic, není nová věc. Už delší dobu se mluví o výstavbě bioplynky ve spalovně v Malešicích. Projekt je stále v běhu, podle náměstka primátora Petra Hlubučka však její zbudování bude ještě pár let trvat.

Město však tlačí čas, protože podle nové odpadové legislativy musí kvapně zvýšit množství zrecyklovaného komunálního odpadu, jehož podstatnou část tvoří právě biologicky rozložitelný odpad z kuchyní. Podle Hlubučka proto magistrát aktuálně jedná o nákupu již existující bioplynky za hranicemi města. „V současné době uvažujeme, že bychom nejen postavili bioplynovou stanici v Malešicích, ale také koupili bioplynovou stanici za Prahou. Děláme proto due diligence jednotlivých bioplynových stanic,“ řekl týdeníku Hrot Hlubuček.

Komplikace z Bahrajnu

Které konkrétní bioplynové stanice by mohlo město koupit, nechtěl zatím specifikovat. Není podle něj dosud ani rozhodnuto, zda by se jednalo o stanici, která už gastroodpad zpracovává, nebo o zemědělskou bioplynku na energetické plodiny, která by se musela nejdříve přestavět.

Pravděpodobnější je však druhá varianta. Ve hře totiž není bioplynová stanice v Přibyšicích na Benešovsku, kam město už dva roky zaváží gastroodpad zhruba ze stovky sběrných míst v rámci pilotního projektu. Tuto bioplynku vlastní investiční skupina Cayan Holdings se sídlem v Bahrajnu. Podle Hlubučka právě kvůli složitým vlastnickým vztahům o ni město nemá zájem.

Podle vedoucího bioplynové sekce sdružení CZ Biom Adama Moravce jde však v zásadě o jedinou existující stanici na gastroodpad v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Město bude tedy muset nejspíš koupit bioplynku zemědělskou. Podle Moravce nemusí být cena zase až tak vysoká, protože by se odvíjela od očekávaných výnosů z prodeje dotované elektřiny. Podporu přitom mají bioplynové stanice časově omezenou na 20 let, u mnoha z nich je však toto období už za polovinou. Dráž tak nakonec může přijít nutná přestavba. Náklady Moravec v závislosti na kapacitě odhaduje na 30 milionů až 50 milionů korun.

V Malešicích i na Císařském ostrově

Ve městě vzniká zhruba 440 tisíc tun komunálního odpadu ročně. Koupená mimopražská bioplynka by měla sloužit ke zpracování „čistšího“ gastroodpadu z restaurací a jídelen. Ročně by mělo jít zhruba o 30 tisíc tun.

Na recyklaci gastroodpadu smíchaného s jinými biologicky rozložitelnými složkami, jaký obvykle produkují domácnosti, je podle Hlubučka potřeba trochu jiná technologie, která by měla vzniknout právě v Malešicích. Město předpokládá, že v areálu spalovny by se takto mohlo ekologicky zrecyklovat asi 50 tisíc tun odpadu ročně. Jednou z variant je, že by se odpad nepřeměňoval na bioplyn a posléze skrze kogeneraci na elektřinu, jak je u bioplynek obvyklé, ale očišťoval na biometan. BioCNG by pohánělo městské kukavozy.

Biometan chce město vyrábět i z kalů odpadních vod v čističce na Císařském ostrově. Už v příštím roce plánuje „zelený“ plyn vtláčet do plynárenské soustavy. Pro začátek počítá s půlmilionem kubíků plynu ročně, do roku 2030 by se množství mohlo až zdesetinásobit.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.