Princ Harry seděl v kompromisně zvolené třetí řadě, choval se slušně a po necelých třiceti hodinách strávených ve vlasti zase odjel, aniž by se viděl s otcem či bratrem. Jestli někomu během oslav korunovace prvně jmenovaného, krále Karla III., chyběl, nebylo zjevné. Harryho manželka, bývalá americká herečka Meghan Markleová, nebyla podle očekávání přítomna vůbec. Bulvární fotografové se zabývali něčím jiným, ostatní si oddechli.

Dobrých zpráv přišlo v sobotu z Londýna více. Obřad korunovace krále Karla III. proběhl důstojně; královskému týmu se povedlo zachovat příslušnou pompu a zároveň ušetřit na nákladech, jak se na duch doby sluší. Český prezident Petr Pavel hrál fotbálek (podle dostupné fotodokumentace úspěšně), zatímco první dámě slušel klobouček, jako kdyby prožila celý život v Ascotu.

Tři čtvrtě procenta HDP

V centru města se sešlo tolik lidí, že je agentury neuměly ani odhadnout. Mluvilo se o desítkách i stovkách tisíc lidí, kteří se přes vytrvalý déšť přišli pokusit (většinou neúspěšně) alespoň zahlédnout sedmimetrový zlatý kočár s doprovodem na cestě z Westminsterského opatství do Buckinghamského paláce a později pozdravit královskou rodinu pod tamní balkon, kam symboličtí vládci Spojeného království vždycky při takové slavnostní příležitosti vylezou.

O tom, jak se do současnosti monarchie promítají osobní dramata minulosti, svědčí přítomnost muže, jemuž nikdo neřekne jinak než Brigadier (zhruba brigádní generál). Andrew Parker Bowles je bývalý manžel nové královny Camilly a dodnes její blízký přítel. Proslul mimo jiné tím, že si namluvil princeznu Anne, sestru Karla III., a v roce 1981 velel jízdní eskortě na jeho svatbě, tehdy ještě coby prince z Walesu, s Dianou Spencerovou (její jméno v sobotu milosrdně také nepadalo). 

Při pohledu na balkon vypadala budoucnost britské monarchie nadějně. Následník trůnu princ William s chotí přivedli prince George a Louise (posledně jmenovaný si důstojnost chvíle připouštěl s veškerou vážností svých pěti let) a jejich sestru, princeznu Charlotte, která naopak skloubila matčin půvab s otcovým smyslem pro povinnost natolik úspěšně, že působila dojmem, že by na trůn mohla usednout rovnou.

Ona trachtace stála britskou ekonomiku 0,7 procenta květnového HDP, píše agentura Bloomberg. „Může za to bankovní svátek,“ řekl David Haigh, výkonný ředitel analytické firmy Brand Finance, která se o takové věci stará. „Bez něho by byla korunovace čistým ekonomický pozitivem.“

Turismus a luxus vydělají

Zatímco přímé náklady obřadu a oslav nikdo nezveřejnil (odhady se pohybují okolo osmdesáti milionů liber), odhady nárůstu tržeb cestovního ruchu a pohostinství jdou do stovek milionů. Tržby hotelů vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 54 procent. „Korunovace dává tolik potřebnou podporu londýnskému sektoru čtyř- a pětihvězdičkových pohostinství, který kvůli pandemii skutečně utrpěl,“ řekl Michael De Jongh, obchodní ředitel hotelové rezervační platformy Allora. Také počet rezervovaných letů do Spojeného království na korunovační víkend vzrostl podle rezervační společnosti TravelPort během 24 hodin od oznámení data o 149 procent.

Korunovace rovněž poslouží britským luxusním značkám. Tamní luxusní sektor čítá na 250 členů obchodního sdružení Walpole a více než 800 držitelů královské licence, kteří dodávají zboží a služby královské rodině. Licence zvyšuje firmám tržby průměrně o deset procent, píše časopis Forbes. Královská rodina tak funguje jako neplacená influencerská firma.

„Nikdy nesmíme podceňovat vliv soft power,“ uvedla v prohlášení generální ředitelka spolku Walpole Helen Brocklebanková. „Nejlepší britské značky jsou připraveny učinit z této jedinečně britské, ale celosvětově významné události skutečně nezapomenutelný okamžik, jehož si návštěvníci Spojeného království budou po zbytek života považovat.“

Příjemný pohled na královský balkon – a do některých peněženek – však zakrývá projevy instituce na dlouhém, bolestném ústupu. Od smrti královny Alžběty II. 8. září Karel III. sotva udělal chybu. Chová se s královskou důstojností, a dokonce se dokáže usmívat, což nebylo v minulosti vždy zvykem. Jeho dubnovou návštěvu Německa hodnotila média jako triumf. Podíl na vylepšení jeho image má i královna Camilla, která projevuje humor a šarm, jimiž na svou stranu získala nejednoho někdejšího kritika.

Rozpad na pořadu dne

Čísla však mluví jasně, a nemluví ve prospěch monarchie. Průzkum firmy YouGov z minulého týdne ukázal, že zatímco 58 procent Britů nadále tuto instituci podporuje, 26 procent je pro volenou hlavu státu. A zatímco mezi lidmi nad 65 let je monarchistů 78 procent, ve skupině od 18 do 24 let jich je pouze 32 procent. Ti ostatní chtějí hlavu státu volit – a není důvod předpokládat, že s věkem se jejich názor změní.

Ještě horší je situace v zahraničí. Královna Alžběta II. převzala britské impérium v době, kdy právě impériem být přestávalo. Za její vlády se jí coby hlavy státu zbavilo sedmnáct zemí; zbývá jich dnes pouze čtrnáct a všechny zvažují (ryze formální) samostatnost. 

Jamajka rychle směřuje k referendu, které by odstranilo Karla III. z funkce hlavy státu. Austrálie, Papua Nová Guinea, Bahamy a téměř všechny další země s podobnými systémy konstituční monarchie také signalizovaly podporu republikánskému zřízení na Británii zcela nezávislému.

Karel III. představuje téměř tisíc let nepřerušené královské linie, což je pro Brity zdrojem hrdosti, ačkoli stále méně žhavé. Tatáž kontinuita mu však znemožňuje zříci se imperiální minulosti. „Mezi tím, jak Británie vnímá svou vlastní říši, a tím, jak ji vnímají všude jinde, zeje propast,“ řekl historik William Dalrymple časopisu The Spectator. „A tato propast se stále zvětšuje.“ Tento konflikt nemá pro krále Karla ani pro jeho následníky žádné dobré řešení.