Jedna pražská divočina na dosah od centra města, kde se v bývalých skladech procházejí bažanti, nadobro zmizí. Nejspíš už brzy. Milníkem pro druhý život Nákladového nádraží Žižkov, který existuje zatím jen na nablýskaných vizualizacích, je konec letošního roku. Do té doby by měla být z více než třicetihektarového železničního areálu sejmuta stavební uzávěra. Pokud pražští zastupitelé změnu územního plánu pro žižkovské nádraží schválí, začne proměna brownfieldu v novou rezidenční čtvrť.

Budoucnost Žižkova se řeší už více než 15 let. A monumentální pozůstatek city logistiky minulého století soustavně chátrá. Podobně jako jiné velké pražské brownfieldy skončila většina pozemků u Nákladového nádraží na Žižkově v rukou developerů, takže manévrovací prostor města není při plánování budoucnosti této rozlehlé lokality příliš velký. Nyní se však zdá, že radnice najde s developery společnou řeč. Jasno bude po prázdninách, kdy by s nimi měla „velká radnice“ spolu s Prahou 3 podepsat na základě už hotové podkladové studie pro změnu územního plánu smlouvu o spolupráci.

Na Žižkově se sešli velcí hráči z pražského developerského rybníka. Parcely tu mají společnosti Central Group, Penta i Finep. A největší část připadne na základě prehistorického dealu s Českými drahami společnosti Sekyra Group. A to i s budovou nádraží, které má dvoranu jako Václavák.

Blíží se to

Jak to bude během pár let vypadat na celém nádraží, uvidíme v reálu už v příštím roce v severním cípu území. Central Group tam začne stavět první domy tzv. Parkové čtvrti, jejichž vizualizace teď lemují pražské autostrády. A pohled do cenové nabídky dává tušit, že tahle nová čtvrť určitě „nebude pro chudý“. Jednopokojový byt vyjde na skoro pět milionů. Developer si také na svém historicky největším projektu dal záležet. Architektonická řešení jednotlivých budov navrhlo devět ateliérů v soutěžích a na zachování jednotící linie má dohlížet architekt Jakub Cígler. Celkem na zhruba 13 hektarech plánuje developer postavit až 2600 bytů, 1,4 hektaru ponechal pro park.

Archiv

Central Group je jediný developer, který nemusí čekat za změnu územního plánu. Svoje pozemky totiž koupil od společnosti CCZ, která si dokázala před deseti lety prosadit výjimku ze stavební uzávěry. Projekt obřího nákupního centra, které jako by někdo omylem přesadil z Londýna na Žižkov, ovšem budil takový odpor veřejnosti, že to po letech bojů investor vzdal. Síla iniciativ kolem žižkovského nádraží tehdy dokonce vynesla zakladatele hnutí Tady není developerovo Matěje Stropnického až do křesla náměstka primátora pro územní rozvoj. Když ovšem později přišel majitel Central Group Dušan Kunovský na radnici Prahy 3 s konceptem bytové zástavby namísto obřího nákupáku, nebyl problém se dohodnout. A tak teď může stavět.

Tramvaj do zastávky Habrová

Studii, která propojuje záměry všech dalších investorů a koncepčně řeší budoucí podobu území, představil letos v únoru pražský Institut plánování a rozvoje. Na ploše o rozloze 33 hektarů by mělo vzniknout okolo 7200 bytů a v oblasti mezi železnicí a Malešickou ulicí dalších 4200 bytů. Žižkov bude na rozdíl od nádraží Bubny nebo Smíchova specifický v tom, že půjde téměř výhradně o rezidenční lokalitu. Vyrůst tam mají také nové školy a především kulturně-společenské centrum, které se má stát středobodem celé čtvrti.

Archiv

Nová tramvajová trať vytvoří severně od budovy nákladového nádraží spojnici mezi křižovatkou ulic Jana Želivského a Malešická. Koleje protnou západní část území a pak povedou dál bývalým železničním koridorem. V plánu je pět zastávek a ta poslední se bude jmenovat Habrová. V její blízkosti by měla stát škola, na jejíž podobu připraví město architektonickou soutěž. Kolem trati povede promenáda a vznikne nová Jarovská třída. Město má v plánu v souvislosti se zástavbou nákladového nádraží kompletně zrekonstruovat a rozšířit ulice Olšanská a Malešická.

Ojedinělá dimenze

Tramvajová trať vytvoří páteř území, jeho hlavou nebo možná srdcem bude ovšem monumentální budova, která kdysi sloužila k nakládání a vykládání a uskladňování zásob pro město. Pokud se ji podaří zrekonstruovat a vhodně osadit nájemci, může se stát atrakcí, za níž budou jezdit obyvatelé z celého města. „Je to fascinující dílo s atmosférou italských futuristických staveb. Vytvoří centrum městské čtvrti ojedinělé dimenze,“ rozplývá se náměstek pražského primátora Petr Hlaváček, který nostalgicky zavzpomínal, jak tam v minulém století jezdil se „stodvácou“ pro pytle brambor.

Penta

Nejrozsáhlejší český funkcionalistický areál s průmyslovým využitím a dvoranou velkou pomalu jako Václavské náměstí je od roku 2013 kulturní památkou. Několikapodlažní budova má dvě křídla, která obklopují kolejiště. Nad tím se tyčí deset ocelových věží s komunikačními mosty, které sloužily k rychlému překladu zboží, především potravin. Na první pohled působivý a důmyslný systém je spolu s celou budovou dílem Karla Caivase, Vladimíra Weisse a Miroslava Chlumského. První vlaky začaly na Žižkov jezdit v roce 1936, poslední tam přijely v roce 2002. Jedinečný areál měl původně ustoupit dopravě – prodloužením Olšanské ulice a demolicí nádraží by došlo k vytvoření široké dopravní třídy, z plánů ale opět kvůli protestům aktivistů a místních iniciativ sešlo.

Filmový archiv v průčelí

To ale znamenalo vymyslet, co s obřím architektonickým klenotem dál. Nakonec se město dohodlo se společností Sekyra Group, které připadla budova s pozemky (původně se počítalo, že půjde k zemi, pak byla ale prohlášena kulturní památkou), že vytvoří společný podnik. Od Českých drah ji má tento podnik odkoupit (za stovky milionů korun), zrekonstruovat a pak postupně některé její části odprodávat dalším zájemcům. Jedním z těch, kteří by tu v budoucnu měli sídlit, je Český filmový archiv. Ten by měl zabrat čelo budovy a vytvořit tam i dva promítací sály. „Polovina ploch té budovy by měla sloužit pro společenské a kulturní účely. Vedeme už řadu jednání s potenciálními zájemci, jsou mezi nimi některé instituce, ale máme i poptávku od soukromé školy,“ říká ředitel Sekyra Group Leoš Andrle. Kromě toho je část budovy určena pro školu a část pro bydlení. Další bydlení – až tři tisíce bytů – plánuje firma postavit v jižní části lokality.

V severovýchodní části současného brownfieldu bude stavět Penta. Ta na základě architektonické a urbanistické soutěže z roku 2019 vybrala nizozemské studio Benthem Crouwel Architects a pražský ateliér RA15. Podle jejich návrhů vznikne centrální park ohraničený dvěma zakřivenými bloky s 530 byty. Bytový areál vytváří trojúhelník, který bude v několika místech průchozí dovnitř do parkové části o velikosti zhruba tisíce metrů čtverečních. „Na Žižkově jsme chtěli vytvořit skutečně zelené prostředí, které je lepší než bytové domy obklopené malými zahrádkami nebo jen s trávou na střeše parkovacího domu,“ přiblížil svůj návrh Pascal Cornips, jeden z partnerů studia Benthem Crouwel Architects. I tak bude vypadat Nový Žižkov.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.