Razantní politika obchodních cel a prudké snížení firemních daní významně zatíží americký státní rozpočet, píše k avizovaným krokům vítěze amerických voleb ekonom Kryštof Míšek.
Razantní politika obchodních cel a prudké snížení firemních daní významně zatíží americký státní rozpočet, píše k avizovaným krokům vítěze amerických voleb ekonom Kryštof Míšek.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Úroková sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Většina analytiků pokles o čtvrt procentního bodu očekávala, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Úroková sazba je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Většina analytiků pokles o čtvrt procentního bodu očekávala, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila úrokové sazby i na předchozích dvou zasedáních.
Vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách zájem miliardáře Elona Muska o politiku a veřejné dění nekončí. Excentrický majitel sociální sítě X a automobilky Tesla již oznámil, že jeho pozornost se nyní zaměří na důležité kongresové volby v roce 2026. Chce se údajně přímo postavit proti levicovým progresivistickým neziskovým organizacím jiného miliardáře, George Sorose.
Vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách zájem miliardáře Elona Muska o politiku a veřejné dění nekončí. Excentrický majitel sociální sítě X a automobilky Tesla již oznámil, že jeho pozornost se nyní zaměří na důležité kongresové volby v roce 2026. Chce se údajně přímo postavit proti levicovým progresivistickým neziskovým organizacím jiného miliardáře, George Sorose.
Výrobci automobilů varovali, že unijní limity stanovené pro auta u emisí oxidu uhličitého na příští rok nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur.
Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra navzdory tlaku automobilek i některých vlád nadále počítá s tím, že v Evropské unii začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého (CO2). To se týká především automobilů se spalovacím motorem. Od příštího roku také podle komisaře budou platit přísnější limity pro vypouštění CO2, jak už komise dříve rozhodla. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
Výhrady proti plánům EU mají například Itálie a Česká republika. Citelný pokles prodeje elektromobilů podle těchto dvou států znamená, že automobilky požadované cíle nemohou splnit. Praha a Řím proto požádaly Brusel, aby požadavky urychleně přezkoumal. Když se unijní zákonodárci Hoekstry ptali na jeho plány pro automobilový sektor, řekl jim na to, že pravidla ochrany klimatu poskytují předvídatelné investiční prostředí.
Agentura Bloomberg dnes uvedla, že Itálie znásobila tlak na revizi unijního plánu, protože automobilový průmysl má i bez toho dost vážné problémy s přeměnou výroby tak, aby vyhověl požadavkům na přechod k elektromobilitě.
Itálie a Česko preferují širší škálu možností nad rámec bateriových elektrických aut a vozidel na vodíkový pohon, píše Bloomberg. Odvolává se na návrh textu, do kterého měl možnost nahlédnout. Země žádají, aby chystaná revize plánu, kterou avizovala Evropská komise (EK), byla přesunuta z roku 2026 už na příští rok.
Evropský automobilový průmysl má problémy s plněním unijních klimatických cílů. Jednak čelí konkurenci z Číny, jednak se mezi lidmi snižuje poptávka. Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách ve Spojených státech také vyvolává obavy z dodatečných cel, zejména pro německé výrobce, kteří do USA vyvážejí více vozidel než do kterékoli jiné země.
„Odvětví se teď nachází v kritickém bodě a čelí velmi náročným úkolům v souvislosti s výrobou, zaměstnaností a globální konkurencí, které vyžadují naléhavý a koordinovaný zásah na úrovni EU,“ stojí v návrhu dokumentu, z něhož cituje Bloomberg. „Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu musí zůstat ústředním bodem politiky EU,“ píše se dále. Text dokumentu se ve finální verzi ještě může změnit.
Evropská komise bude jednat se zástupci odvětví, „aby v podstatě formulovala, jak můžeme utvářet tuto zářnou budoucnost, jak se můžeme držet cílů, jak můžeme zajistit předvídatelnost“, řekl Hoekstra na slyšení v Evropském parlamentu (EP). „Mnoho generálních ředitelů automobilek, se kterými jsem hovořil, řeklo, že ty cíle splnit dokážou,“ řekl Hoekstra, aniž jmenoval konkrétní společnosti.
Hoekstra řekl, že odvětví ale požaduje větší veřejné investice do infrastruktury pro nabíjení elektromobilů. „A já si myslím, že je to spravedlivý požadavek,“ dodal.
Evropská komise už na žádost Německa souhlasila s úpravou změn pro vyřazení aut se spalovacím motorem k roku 2035 tak, aby i po tomto termínu umožnila prodej automobilů na e-paliva. Ta se vyrábějí pomocí zachyceného CO2 a elektřiny z obnovitelných zdrojů. Teoreticky mohou být stoprocentně bez emisí.
„Co nemohu udělat, protože to byl proces, kde trvalo dosažení konsenzu velmi dlouho, je prolomit to, na čem jsme se u aut dohodli,“ řekl Hoekstra na otázku zákonodárců, zda by Brusel zvážil i větší roli biopaliv.
Výrobci automobilů varovali, že unijní limity stanovené pro auta u emisí CO2 na příští rok nemohou splnit. Připravují se tak na pokuty v řádu miliard eur. Hoekstra řekl, že tyto obavy mohou být přehnané, vzhledem k relativně nízkým pokutám, kterým výrobci aut v EU čelili za nedodržení emisních cílů stanovených už na rok 2020. Německé automobilce Volkswagen hrozily sankce přesahující 100 milionů eur (2,5 miliardy korun).
Hoekstra usiluje o to, aby jej Evropský parlament na příštích pět let potvrdil ve funkci komisaře pro klima, ve které je od loňského října. Slyšení v EP Hoekstra absolvoval dnes, o schválení nové Evropské komise by měl europarlament rozhodnout koncem tohoto měsíce.
