Vláda nepřekvapila a před 1. májem schválila Jurečkovu reformu penzí. I s chlupama. Žádné změny a úpravy. Možná ještě k něčemu dojde, ale demonstrace toho, jak byla zbytečná hra na nedoslýchavost Aleny Schillerové na jednání u prezidenta Pavla, to stačí. 

Ve skutečnosti to, že posun důchodového věku je v nějaké podobě nezbytný, mohli zástupci ANO u prezidentského stolu zatloukat jen sotva, když to sami nechali vlepit do vlastní důchodové legislativy, podle níž každých pět let (poprvé v roce 2025) by se měla vláda sejít nad aktuální demografickou prognózou přírůstku penzistů a v případě potřeby předložit Sněmovně plán posunu penzijního věku. Jak se ta demografická struktura vyvíjí, je úplně jasné, a Jurečkův automat prozřetelně snímá to nepříjemné politické břímě z ramenou budoucích poslanců.

Nejsme v tom sami. Aktuální data OECD dokumentují posun věku odchodu do penze v posledních letech u naprosté většiny členských zemí. Ve Skandinávii už počítají s pracovní docházkou do sedmdesáti a možná i déle. 

Jenže Andrej Babiš, od něhož by člověk čekal, že po boku nové mladé zrzky omládne přinejmenším duchem, své důchodcovské instinkty neopouští. Přitvrzení v penzích je pro něj svatým grálem volebního vítězství na ramenou stařečků a stařenek, kterých se změny vůbec, ale vůbec nedotknou. Ale oč méně jim rozumí, o to rozhořčeněji je odmítají. 

Naopak ti, kterých se to týká a docela racionálně se obávají, co je čeká po konci pracovní kariéry prožité se stále stoupajícími daněmi, zřejmě nemají dost energie, aby babičky a dědečky přesvědčili, že je to trochu jinak.

A tak když exprezident Zeman v televizi vykládá, že by místo zvyšování věku odchodu do penze trochu navýšil důchodové pojištění, nikdo mu neřekne, že to jeho „trochu“ k zalepení díry v penzích o rozměrech 400 miliard korun představuje skok sociálního pojištění ze 7,1 procenta z hrubého platu na nějakých 20 procent. To by asi mladé rodiny s hypotékami skákaly radostí. 

Největší problém na tomto konfliktu, který byl zcela předvídatelný, je to, že když Andrej Babiš vyhraje volby, tak ten Jurečkův automat opravdu zruší a ani tam nevrátí tu předchozí nejistou metodu udržování aspoň nějaké rovnováhy. 

A tomu, kdo přijde po něm, už pak nebude stačit Jurečkův šroubovák ke štelování systému a utahování poměrů, ale bude potřebovat sekeru na pořádně dlouhém topůrku, protože bude nutné brutálně a hluboko sekat.