„Ještě před pár lety byl tohle největší uhelný blok v České republice, nejen výkonem, ale i stavebně,“ ukazuje průvodce na 136 metrů vysoký věžový kotel elektrárny Mělník III. Je druhá polovina srpna a v kdysi největší tuzemské elektrárně je již několik dní oficiálně ukončen provoz. V areálu kromě ochranky potkáte jen pár posledních zaměstnanců. V samotné budově elektrárny už nikoho, jen na stole u dveří pomalu schne talíř jednohubek a nápis nad ním avizuje zaměstnancům termín rozlučky s elektrárnou.

Mělník III vyrobil přes 77 127 gigawatthodin elektřiny z hnědého uhlí. Další nepřidá. Doslouživší uhelný zdroj chce jeho majitel, firma ČEZ, postupně nahradit ekologickými zdroji energií, mimo jiné paroplynovým zdrojem, ekokotlem na biomasu nebo vodíkem.

V mělnické lokalitě zatím zůstávají v provozu uhelné elektrárny Mělník I a Mělník II. Ani ty ale nepřežijí o moc déle, v následujících letech budou také odstaveny z provozu a nahrazeny zelenějšími zdroji. ČEZ chce investovat do zezelenání areálu v Mělníku dvacet až třicet miliard korun. „Měrné emise na výrobu elektřiny a tepla klesnou díky těmto investicím na méně než polovinu proti současnému stavu,“ slibuje místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Vyuhleno

Jak je vidět nejen z příkladu Mělníku III, ČEZ již začal s postupný uzavíráním svých uhelných elektráren. Zatímco loni se uhelné elektrárny podílely na celkové produkci elektřiny 36 procenty, v roce 2025 to má být 25 procent a o dalších pět let později pouhých 12,5 procenta. Jen loni tak ČEZ snížil (jak vyplývá z jeho říjnové zprávy pro investory, kterou má týdeník Hrot k dispozici) uhelnou kapacitu o 1719 megawattů, letos to bude o dalších 500. Po roce 2030 zůstanou v provozu jen tři nejmodernější uhelné elektrárny, v roce 2038, tedy podle doporučení Uhelné komise, skončí produkce elektřiny z uhlí definitivně.

Útlum tepelných elektráren se logicky dotkne i samotné těžby uhlí. Loni firma, respektive její společnost Severočeské doly, vytěžila 15,4 milionu tun uhlí (z toho 26 procent prodala, zbytek spálila ve svých elektrárnách). „Objem vytěženého uhlí bude postupně klesat až na osm milionů tun v roce 2030, a bude tedy reagovat na snižování kapacity uhelných elektráren provozovaných Skupinou ČEZ,“ uvádí zpráva pro investory. S těžbou firma skončí v již zmíněném roce 2038.

Vadim Fojtík

Co se stane s uzavřenými elektrárnami? ČEZ bude v jejich areálech i nadále produkovat elektřinu nebo teplo, jen „špinavé“ uhlí vystřídají nízkoemisní nebo bezemisní zdroje. Jak to bude vypadat v blízké budoucnosti, lze zjistit třeba v Ledvicích. Letos v březnu tam ČEZ otevřel testovací solární elektrárnu o výkonu 56,6 kilowatt-peaku. „Hlavním cílem je otestovat v reálných podmínkách nové moderní typy fotovoltaických panelů a určit jejich optimální orientaci a sklon v našich zeměpisných podmínkách,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Aktuální vývoj směřuje k osazování panelů s velkým výkonem. Zatímco v roce 2010 dosahoval výkon jednoho panelu 210 watt-peaků, aktuálně je to už 600 watt-peaků. Nové typy, které ČEZ v Ledvicích testuje, takzvaná technologie double glass a double facial, umožňují osvit z obou stran, což zvyšuje účinnost zařízení. Ta u panelů instalovaných v roce 2010 dosahovala třinácti procent, u nově testovaného zařízení to je již 21 procent. Navíc funguje i při částečném zastínění nebo zašpinění.

„Úplnou novinkou jsou konstrukce ‚agrofotovoltaika‘, které jsme postavili údajně jako první v Česku (mají vyšší podkonstrukce) a mohou být zajímavou variantou pro zemědělce s možností využít půdu i k pěstování plodin či pastevectví současně s FVE,“ líčí Kříž. Podle výsledků testování se pak ČEZ rozhodne, jakými panely osadí nově budované solární elektrárny.

Vadim Fojtík

Využít se dají nejen areály dosluhujících nebo odstavených uhelných elektráren, ale i prostory v jaderných elektrárnách, třeba v Dukovanech. Zde ČEZ postavil největší carport s fotovoltaickou elektrárnou v Česku (instalovaný výkon 820 kilowattů) s 2600 fotovoltaickými panely. Elektrárna pokryje roční spotřebu elektřiny 320 domácností, navíc pod nainstalovanými panely mohou parkovat auta, která sama svojí přítomností pomáhají vyrábět elektřinu. Elektrárna totiž umí přeměnit na elektřinu světlo, které se odráží ze zaparkovaných aut, a je až o 25 procent výkonnější než panely, které odrazy světla ze zaparkovaných aut neumějí využít. Nejlepší jsou ta světlá, odrážejí totiž více světla než třeba vozy s černou barvou.

Dočasný plyn

Součástí dekarbonizačních cílů je i teplárenství. To bude mít v rámci Skupiny ČEZ dvě fáze. V letech 2021 až 2030 budou všechny teplárny postupně odstaveny od uhlí, které bude na přechodnou dobu nahrazeno technologiemi na zemní plyn. Do roku 2050 pak polostátní firma plánuje, že zemní plyn nahradí novými inovativními technologiemi, třeba tepelnými čerpadly, vodíkem, fotovoltaikou nebo malými jadernými reaktory. Vedení ČEZ odhaduje, že do transformace teplárenských lokalit na nízkoemisní vloží třicet až čtyřicet miliard korun.

ČEZ před několika měsíci představil novou strategii, která se jmenuje Vize 2030 – čistá energie zítřka. V té firma popsala nejen plány, jak rychle zezelenat a dosáhnout uhlíkové neutrality, ale také to, jaké zdroje bude budovat jako náhradu za odstavené „špinavé elektrárny“. Firma do roku 2030 mimo jiné navýší kapacitu obnovitelných zdrojů o šest gigawattů. V praxi to budou hlavně nové fotovoltaické a větrné elektrárny. Část nových projektů chce společnost financovat s přispěním dotací z Modernizačního fondu. Součástí projektu na výstavbu nových obnovitelných zdrojů je i navýšení kapacity pro ukládání elektřiny na více než 300 MWe.

Z vize je patrné, že pokud má být naplněna bez nějakých větších zádrhelů, neobejde se ČEZ, potažmo česká energetika, bez jádra. I proto energetická skupina plánuje zvýšit výrobu ve stávajících jaderných zdrojích z loňských třiceti na 32,5 terawatthodiny elektřiny ročně. Pomoci k tomu má prodloužení cyklu výměny paliva, optimalizace údržby a zvýšení kapacity o padesát megawattů. Současně s tím ČEZ v prezentaci pro investory uvádí, že i nadále počítá s výstavbou nového bloku v Dukovanech, navíc chce stavět i malé modulární bloky s celkovou kapacitou tisíc megawattů, jejich výstavba ale nezačne dříve než po roce 2040. ČEZ rovněž plánuje využití dalších technologií, třeba vodíku, s vybudováním digitální distribuční soustavy nebo poskytováním služeb, které pomohou jeho odběratelům s přechodem na nízkoemisní ekonomiku. Samotná firma předpokládá, že díky splnění těchto plánů dosáhne do roku 2050 uhlíkové neutrality.