Kaktusový fík: Naděje pro suchou Itálii

plod Opuncie mexické

Shutterstock.com

Startupy

Kaktusový fík: Naděje pro suchou Itálii

Zemědělství na jihu Itálie čelí stále větším problémům způsobeným změnami klimatu, dlouhotrvajícím suchem a nemocemi rostlin. Olivovníky, kdysi pýchou regionu Puglia, decimuje bakterie Xylella, zatímco ostatní plodiny trpí extrémními výkyvy počasí. V této situaci přichází naděje v podobě nenáročné rostliny, která slibuje revoluci – kaktusového fíku (Opuntia Ficus). Startup Wakonda, založený Andreou Ortenzim, spatřuje v této rostlině potenciál, jak zachránit regionální zemědělství, a přitom přinést široké spektrum nových produktů od bioenergie přes potraviny až po krmivo pro zvířata.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Andrea Ortenzi, bývalý manažer Telecom Italia, objevil kaktusový fík před více než dvěma desetiletími během pracovního pobytu v Brazílii. „Viděl jsem, jak se tam kaktus využívá jako krmivo pro dobytek, a pochopil jsem jeho obrovský potenciál,“ vzpomíná Ortenzi. Po návratu do Itálie se rozhodl přetavit svou intuici v podnikání. V roce 2021 spolu se čtyřmi přáteli založil Wakondu a zahájil výsadbu v regionu Puglia. Tato oblast, kde bylo zničeno na 100 000 hektarů olivovníků, se stala ideálním místem pro testování nové plodiny.

Univerzální plodina pro budoucnost

Kaktusový fík nabízí neuvěřitelně široké možnosti využití. Jeho sladké plody jsou oblíbené v Latinské Americe a Středomoří, zatímco listy se lisují na šťávu, která slouží jako základ pro nízkokalorické energetické nápoje. Vysušené zbytky listů se dále zpracovávají na mouku využitelnou v potravinářství nebo jako výživné krmivo pro dobytek. A to není vše – odpadní produkty lze v takzvaných biodigestorech přeměnit na metan, ekologické palivo využitelné na místě nebo k dalšímu prodeji.

„Kaktus je rostlina budoucnosti,“ říká Makiko Taguchi z Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). „Její pěstování se rychle šíří po celém světě, zejména v oblastech postižených suchem.“ FAO dokonce zřídila globální síť výzkumníků a pěstitelů kaktusů, známou jako CactusNet, která má dnes více než 900 členů z 82 zemí.

Tunisko, druhá největší producent kaktusů po Brazílii, ukazuje, že rostlina může být klíčovým zdrojem příjmů. Pokrývá 12 % zemědělské půdy a živí tisíce farmářů, zejména žen. V Mexiku se listy využívají v tradiční kuchyni, zatímco v Peru a Chile se kaktus pěstuje kvůli červenému barvivu, známému jako košenila, používanému v potravinářství a kosmetice.

Model pro udržitelné zemědělství

Wakonda staví na ekologickém a kruhovém modelu podnikání. Namísto toho, aby pouze expandovala na další půdu, se snaží přesvědčit farmáře o potenciálu této plodiny. Ortenzi vysvětluje svou strategii: „Země zůstane vaše. Vy se rozhodnete pro pěstování kaktusů a my vám garantujeme výkup vaší produkce na nejméně 15 let. Navíc vám poskytneme veškeré vybavení a know-how.“ Tento model umožňuje minimalizovat rizika pro farmáře a současně podpořit regeneraci opuštěné zemědělské půdy.

Do roku 2025 plánuje Wakonda rozšířit své plantáže na 300 hektarů. Přitom Ortenzi odhaduje, že v regionu Puglia by mohlo být kaktusy osázeno až 70 000 hektarů, tedy téměř třetina půdy dříve osázené olivovníky. A potenciál jde ještě dál – klimatické změny zanechaly po celé Itálii více než milion hektarů opuštěné půdy, kterou by kaktusy mohly opět zhodnotit.