Levicový brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva se sice staví do role ochránce životního prostředí a amazonských pralesů, na druhou stranu navyšuje těžbu ropy. Loni v lednu po inauguraci prezidentem slíbil Brazilcům, že jeho země bude opět lídrem v řešení klimatické krize.

Zároveň oznámil, že v zemi, kde žije 215 milionů obyvatel, nastane hospodářský růst. Devátá největší ekonomika světa je ale závislá na těžbě nerostných surovin. Lula byl přitom po zvolení ve světě považován za naději pro záchranu brazilské unikátní přírody. Zavázal se napříkld, že do roku 2030 zastaví ve své zemi odlesňování. A země už nyní díky obřím vodním elektrárnám má 93 procent vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jeho předchůdce Jair Bolzonaro byl naopak obviňován, že za jeho vlády se odlesňování a likvidace amazonských lesů zrychlila.

Lula, bývalý odborový boss, nyní ale usiluje o to, aby se jeho vlast stala čtvrtým největším exportérem ropy světa. V loňském roce, kdy vyvezla ropu v objemu za 43 miliard dolarů, zaujímala až desáté místo, na čtvrté Spojené arabské emiráty ztrácí 68 miliard dolarů. První tři místa si rozdělily Saúdská Arábie, Rusko a Spojené státy.

V Brazílii tak nyní roste tlak na hledání nových ložisek v pobřežních vodách, ale i ve větších hloubkách při ústí Amazonky, největší řeky světa. To samozřejmě kritizují ekologové. „Nemůžete být lídrem v oblasti životního prostředí a klimatu a zároveň se stát megaproducentem ropy,“ zlobí se Suely Araújová z neziskové organizace Climate Observatory.

Levicová vládní dělnická strana ale věří, že by navyšování produkce ropy a její export pomohly financovat programy proti chudobě.

Brazilský ministr energetiky Alexandre Silveira zároveň namítá, že energetická politika musí být především pragmatická. „Proč mohou být Spojené státy a Saúdská Arábie nadále dodavateli ropy a Brazílie ne,“ klade řečnickou otázku. Tlak na ukončení těžby ropy vnímá jako pokrytectví některých zemí, které ji těžit nemohou. Například Francie.

Na druhou stranu brazilští vědci a klimatologové uznávají, že dopady změny klimatu trápí stále více i Brazílii ve formě většího sucha, častějších požárů nebo záplav. Jedním z nich je i Carlos Nobre z univerzity v São Paulu, jenž se zabývá globálním oteplováním.

Varuje před tím, že se průměrná teplota Země do roku 2050 zvýší o 2,5 stupně Celsia oproti éře před průmyslovou revolucí. To podle něj pro celou Zemi bude znamenat nevratné změny, dokonce hovoří o „ekocidě“.