Jak ovlivní politika Donalda Trumpa cenu zlata?
Hrot24, vygenerováno v Midjourney
Jak ovlivní politika Donalda Trumpa cenu zlata?
Donald Trump během své prezidentské kampaně sliboval mnohé – od ukončení války na Ukrajině po masové deportace nelegálních imigrantů. Do prezidenského křesla Bílého domu usedne 20. ledna. Až pak se ukáže, zda jeho sliby byly jen volební taktika. Jisté je to, že jeho rozhodnutí budou mít vliv na ekonomiku celého světa.
Scénářů, jakým směrem se bude vliv Donalda Trumpa ubírat, je hned několik. „Donald Trump přinese zcela odlišný způsob vedení Spojených států. Zatímco v prvním volebním období bylo pro něj obtížné vést pod domácím tlakem jakoukoliv agendu, nyní má silný mandát a většinovou podporu obou komor Kongresu. Jeho politika není čistě jeho vlastní, ale dlouhodobě připravovaný konsensus uvnitř již dnes nejvlivnější a dominantní politické strany a zároveň i business struktur, který bude znovuzvolený americký prezident napříč všemi segmenty upřednostňovat,“ sdělil Roman Pilíšek, politolog a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Donald Trump přebírá federální vládu v situaci, kdy jen na úrocích vydá federální rozpočet přes 20 procent daňových příjmů. Hlavním tématem je zavedení cel. „Platební, respektive obchodní bilance Spojených států je stejně jako celkové hospodaření federace ve střednědobém horizontu zcela neudržitelná. Trump během své volební kampaně prosazoval politiku „America First“, včetně zavedení cel na import z Číny, EU a dalších zemí, tato strategie je zcela opodstatněnou cestou, jak tento stav řešit. Američané musí opustit dosavadní koncept, kdy si z celého světa kupovali zboží a na tyto nákupy si ve velkém půjčovali. Nová cesta je opět vybudovat průmyslovou základnu na domácím území a tak zvrátit dosavadní zadlužování. Pro podporu domácí produkce je cesta zavedení cel zcela nevyhnutelná,“ popsal Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.
Řada ekonomů má ale obavy, že zavedení cel povede k narušení globálních dodavatelských řetězců, což může způsobit zvýšení cen a nejistoty na světových trzích. „Obavy z toho, že cla způsobí v USA růst cen, jsou krátkozraké. Pokud budou Američané nadále žít na úkor neudržitelného dluhu, finanční trhy v blízké budoucnosti situaci vyhodnotí jako rizikovou a budou chtít stále větší úroky z dluhopisů. To dříve nebo později způsobí, že se zahraniční investoři začnou ve velkém zbavovat amerických dluhopisů a dolaru a ten se vrátí zpět výhradně na území Spojených států, kde vyvolá obtížně řiditelnou inflaci,“ upozornil Roman Pilíšek.
Druhá cesta je zavedení cel v růstové ekonomice, zvýhodnit a nastartovat domácí produkci, která sice zvýší dovozní ceny, ale na druhou stranu lze tyto prostředky využít ke snížení daní a do jisté míry celý proces kompenzovat. „Cla přinesou příliv domácích investic ze zahraničí, mnoho podniků například i z Evropy své produkce do USA přesouvá nebo již přesunulo. Mimo území USA toto chování způsobí naopak pokles spotřebitelských cen a samozřejmě komplexní změnu v systému dodavatelsko-odběratelských řetězců. Trump avizuje zavedení cel dlouho a světové trhy s tím tak částečně počítají,“ vysvětlil Roman Pilíšek.
Na to, jaký bude mít vliv zavedení cel a celková politika znovuzvoleného amerického prezidenta na světovou ekonomiku, netrpělivě čekají i obchodníci s drahými kovy. Trh se zlatem má za sebou turbulentní rok, kdy jeho cena bořila jedno historické maximum za druhým. „Tržní očekávání ohledně politiky Donalda Trumpa jsou převážně pozitivní, proto by zlato nemuselo růst tolik jako v loňském roce, očekává se, že letos dosáhne maximální hranice tří tisíc dolarů za trojskou unci a následně by jeho cena mohla stagnovat v pásmu 3000 až 2500 dolarů. Očekávání jsou ale příliš velká a už na podzim letošního roku, případně v prvním kvartálu roku 2026 může dojít ke ztrátě důvěry v politiku amerického prezidenta, což by mohlo posunout cenu zlata přes tři tisíce amerických dolarů,“ uzavřel Roman Pilíšek.
