Skupina dvou desítek krajně pravicových radikálů, jež minulou středu ráno zadržela německá policie při raziích po celé zemi, nepocházela z okraje společnosti. Naopak, byli mezi nimi soudce, lékař, advokát i známý šéfkuchař. Seriózní buržoazie, řekli byste.

O nikom to neplatí více než o muži, jenž je nejspíš vůdcem spiknutí, knížeti Heinrichu XIII. Reussovi, potomku aristokratické dynastie, která vládla v Durynsku, někdejší východoněmecké zemi, po 800 let. Z uhlazených šedých vlasů, tvídového saka s kapesníčkem v kapse a bordó kravaty vyzařuje typicky německá středostavovská důstojnost. 

Vystudovaný inženýr se prosadil jako developer a obchodník s realitami, zdá se však, že za respektábl fasádou jeho i jeho kolegů žije radikalismus, jenž minulý týden Německo doslova šokoval. Podle vyšetřovatelů sestrojili potenciální teroristé plán útoku na Bundestag a svržení demokratické vlády. Novou hlavou státu se měl stát právě Reuss.

Dobře propojená síť

Tuto teroristickou skupinu odlišovala od ostatních „velmi široká síť po celém Německu a velmi přesné plány, které počítaly s velkým množstvím násilí,“ říká Thomas Haldenwang, šéf německé kontrarozvědky Verfassungsschutz. „Rozhodně měli v úmyslu zabíjet lidi.“

Spiknutí ukazuje rostoucí hrozbu krajního radikalismu pro německý politický systém. „Pravicová scéna je stále asertivnější, což se odráží ve stále křiklavějším způsobu, jakým propaguje své cíle, jako je zrušení demokracie,“ říká Benjamin Winkler z nadace Amadeu Antonio Foundation, nevládní organizace, která bojuje proti rasismu, antisemitismu a pravicovému extremismu v německé společnosti. Říká to, aniž by bylo známo, jaké cíle kromě převzetí moci Reuss a spol. měli; jestli a jak spadají do kategorie ultrapravicového extremismu.

Minulý týden však také ukázal, jak pandemie krajně pravicové hnutí ovlivnila a přinesla mu vlnu nových rekrutů – od odpůrců lockdownů přes antivaxery až po vyznavače amerického konspiračního blábolu zvaného QAnon.

Násilí se množí

Mnozí se uchylují k násilí. V květnu německé ministerstvo vnitra uvedlo, že v roce 2021 zaregistrovalo 55 048 politicky motivovaných trestných činů, což je o 23 procent více než v předchozím roce a nejvyšší úroveň od začátku záznamů v roce 2001. Asi 40 procent spáchali pravičáci. Ale 38 procent nelze připsat ani levici, ani pravici: šlo o útoky související s covidem na očkovací centra, policejní stanice a volené úředníky.

Zdá se, že v průběhu koronavirové krize ztratily tisíce Němců víru ve své demokratické instituce. Tyto lidi začala ve velkém oslovovat toxická směs ideologií, jež odmítá moc státu a zpochybňuje jeho samotnou legitimitu. „Protesty svedly dohromady pravicové populisty, pravicové extremisty a zastánce konspiračních teorií s mainstreamovou střední třídou,“ řekl pro Deutsche Welle sociolog Andreas Zick z univerzity v Bielefeldu. „To, co je spojuje, byla ideologie svobody a odporu.“

Experti tvrdí, že vysoký podíl vzdělaných odborníků ze střední třídy v řadách extremistů dělá z reussovců mnohem větší hrozbu, než jakou pro Německo představoval v sedmdesátých letech radikálně levicový gang Baader-Meinhofová. „Toto je forma terorismu, která se vynořila ze společenského mainstreamu,“ říká Sebastian Fiedler, sociálnědemokratický poslanec, jinak policista.

Císařské spiknutí

Němci se o spiknutí dozvěděli za rozbřesku ve středu ráno, když se v titulcích objevilo, že tři tisíce policistů prohledalo 150 objektů po celé zemi a zatklo 25 lidí. Probudili se tak do jedné z největších protiextremistických operací v poválečné německé historii.

Vyšetřovatelé tvrdí, že spiklenci plánovali vzít útokem Bundestag. (Může být paralela s útokem na americký Capitol Hill náhodná?) Poslanci a ministři měli být spoutáni a zatčeni; po celém Německu měly vypuknout nepokoje, které by otevřely cestu ke svržení systému.

Razie proti neonacistům a dalším extremistickým skupinám nejsou v Německu žádnou novinkou. S vědomím dějin 20. století se mnozí v zemi domnívají, že nesou za potlačení krajně pravicových aktivit obzvlášť ostře formulovanou odpovědnost.

Co však mnoho Němců šokovalo, byl počet bývalých a aktivních členů policie a Bundeswehru – německých ozbrojených sil –, kteří byli zatčeni při středečních raziích. Mezi prohledávanými místy byla kasárna KSK, elitních speciálních jednotek země. Zdá se, že tyto faktory potvrzují trend, podle něhož jsou příslušníci německé armády a silových resortů znepokojivě náchylní k přijímání krajně pravicových ideologií.

„Je alarmující, když se k takovým skupinám začnou připojovat lidé, kteří byli vycvičeni k používání zbraní a mají důvěrné informace o fungování bezpečnostních služeb,“ řekla listu Financial Times Pia Lambertyová, vedoucí Centra pro monitorování, analýzu a strategii, které se zabývá výzkumem dezinformací, antisemitismu a pravicového extremismu.

Německo právně neexistuje...?

Jedním z podezřelých byl bývalý policista s napojením na Querdenker neboli „kontrariány“, protestní skupinu, která se postavila proti opatřením proti koronaviru z let 2020-2021. Dva další sloužili společně v Bundeswehru během devadesátých let, v paradesantním praporu 251, jehož části byly později sloučeny do KSK. Jedním z nich byl sloužící člen samotného KSK, praporčík, který pracoval v jeho logistické části.

Pro německý obranný establishment jsou taková spojení velmi trapná. KSK je dlouhodobě pod oficiálním drobnohledem kvůli krajně pravicovým názorům některých svých vojáků. V roce 2020 byla celá jednotka elitních sil rozpuštěna poté, co byly na pozemku nadrotmistra KSK nalezeny zbraně, munice, výbušniny a zpěvník SS.

Mezi středečními zatčenými však byla například i soudkyně Birgit Malsack-Winkemannová, která v letech 2017 až 2021 sloužila jako poslankyně za krajně pravicovou Alternativu pro Německo. Když se jí nepodařilo dosáhnout na znovuzvolení, vrátila se k justici.

Členové hnutí Reichsbürger (Říšští občané), jejichž počet vzrostl z 16 500 v roce 2017 na loňských 21 tisíc, sdílí přesvědčení, že Německo nebylo po roce 1945 nikdy ustaveno jako řádný stát a legálně zůstává pod spojeneckou okupací. Někteří věří, že Německá říše nebo Kaiserreich, oficiálně rozpuštěná v roce 1918, nadále existuje s nedotčenou ústavou.

Jen diletanti, žádný strach

Podle nejnovější výroční zprávy Verfassungsschutz si Reichsbürger přejí, aby byl pravnuk císaře Viléma II., pruský kníže Georg Friedrich, dosazen jako německý císař (on sám to odmítl). Uvedl, že k jeho loňským 45. narozeninám se desítky reichsbürgerů shromáždily kolem vchodu do jeho rodinného sídla, Burg Hohenzollern v jihozápadním Německu, aby „blahopřály suverénnímu vládci“.

Politici z radikální pravice spiknutí bagatelizovali. Mezi nimi jsou poslanci z AfD, jejichž velkou část v současnosti formálně sleduje Verfassungsschutz pro podezření z extremismu. „Skutečnost, že nikdo z vedení Bundeswehru nebyl zapojen a nenašli žádné skrýše zbraní, naznačuje, že tito lidé byli v podstatě jen idiotští diletanti,“ říká Gottfried Curio, poslanec AfD.

Experti na krajní pravici ale varovali před jejich odmítáním jako bandou neškodných výstředníků. „Vůdci nacistické strany také vypadali jako bizarní klika,“ říká Winkler. „Ale podívejte se na tu strašnou zkázu, kterou způsobili.“