Válka Vladimira Putina proti Ukrajině vytváří různé nečekané efekty. Jedním z nich je horlivost, s níž občané západních liberálních demokracií přikládají na ukrajinské straně ruku – ozbrojenou – k dílu. Ukrajinské ministerstvo obrany minulý týden tvrdilo, že během necelých tří týdnů války se k tamním ozbrojeným silám připojilo ke 30 tisícům mužů z 52 zemí, aby společně vzdorovali ruské invazi. Rusko-ukrajinská válka se tak stává dějištěm nejpozoruhodnějšího spontánního mezinárodního válečného úsilí od španělské občanské války.

Mezi dobrovolníky na ukrajinské straně jsou američtí softwaroví inženýři, kanadští kuchaři, bývalí vojáci z různých koutů Evropy, a dokonce (jak přiznala britská vláda) nejméně tři vojáci z jednoho z prestižnějších britských útvarů, pluku Coldstream Guards. Posledně jmenovaní měli odejít bez povolení, za což jim hrozí soud. Britské ministerstvo zahraničí oficiálně uvedlo, že kdokoli „ilegálně opustí zemi, aby bojoval na Ukrajině, měl by počítat s tím, že bude stíhán“. Sama šéfka ministerstva Liz Trussová předtím řekla, že takovým dobrovolníkům fandí; je tedy možné, že postih za účast v ukrajinské válce bude – alespoň v případě civilistů – symbolický.

Rusové vyhrožují

Ruská oficiální reakce na to odpovídá nekompromisní linii, již Kreml dosud ve válce zastává. Ruské ministerstvo obrany vydalo prohlášení plné hrozeb, jež mají přimět potenciální dobrovolníky k přehodnocení jejich úmyslů. Rusko bude všechny, kdo se připojí k ukrajinským ozbrojeným silám, považovat za bandity, zločince a žoldáky a bude je podle toho trestat, tvrdil mluvčí ministerstva Igor Konašenkov. „Žádnému zahraničnímu dobrovolníkovi přijatému na Ukrajině nebude přiznán status válečného zajatce,“ řekl ministerský mluvčí. „V nejlepším případě mohou očekávat, že budou stíháni jako zločinci.“ Co se bude dít v jiném než nejlepším případě, nespecifikoval.

Ruská strana tak oficiálně deklarovala pohrdání mezinárodním právem, jež v tomto případě hovoří jasně. Čtvrtý článek Ženevské konvence říká, že „válečnými zajatci jsou osoby patřící do jedné z následujících kategorií, které se dostaly do moci nepřítele: příslušníci ozbrojených sil strany v konfliktu, jakož i příslušníci milicí nebo dobrovolnické sbory tvořící součást takových ozbrojených sil“. Pokud tito dobrovolníci sami dodržují zákony v ozbrojených konfliktech platné, jsou podle mezinárodního práva chráněni jako váleční zajatci.

Žádná dvojznačnost zde není, píše Jan Kallberg z think-tanku Center for European Policy Analysis: ti, kteří se dobrovolně připojí k ukrajinským ozbrojeným silám, jsou chráněni Ženevskou konvencí a mezinárodním humanitárním právem. To je zavedená právní dok­trína a žádný prostor pro opačný výklad neexistuje, praví Kallberg kategoricky v textu zveřejněném na internetových stránkách CEPA.

Dva tisíce dolarů za den

Přítomnost zahraničních dobrovolníků bojujících po boku ukrajinských ozbrojených sil má pro průběh bojů svůj význam, ačkoli její fyzický dopad může být omezený. Protože k vytvoření cizinecké legie vyzval sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, posiluje účast dobrovolníků odhodlání Ukrajinců v bojích proti ruské přesile pokračovat. Zároveň dobrovolníci zvyšují míru pozornosti, jíž se válce dostane v jejich domovských zemích. Není divu, že se přítomnost těchto lidí Putinovi nehodí a že jsou to pro ruskou propagandu zločinci, kteří si o stíhání ze strany ruských úřadů zrovna říkají.

Oficiální čísla mohou mást. Britská BBC citovala několik majitelů a provozovatelů maloobchodů s vojenským vybavením, kteří všichni shodně vypověděli, že v prvních dvou týdnech války zaregistrovali několikanásobný nárůst zájmu o zboží užitečné v reálném boji, především neprůstřelné vesty a přilby v armádní kvalitě.

Druhá věc je, že kromě dobrovolníků jsou na místě i „soukromí smluvní dodavatelé“ bezpečnostních služeb a je po nich silná poptávka. Internetový server Silentprofessionals.org uveřejňuje inzeráty na bezpečnostní experty všeho druhu (kybernetické, výzvědné, kontrarozvědné i ryze vojenské). Daleko nejlepší platové podmínky – tisíc až dva tisíce dolarů denně – nabízí „nejmenovaný americký zaměstnavatel“ pro působení na Ukrajině. Pro srovnání, tatáž práce v Afghánistánu je honorována 500 dolary denně.

Inzerát mluví o tom, že úkolem takových bezpečnostních expertů je vyprošťování lidí, předpokládejme z území, jež na Ukrajině ovládají Rusové, případně se o ně bojuje. O práci ovšem nežádejte, pokud „nemáte rozsáhlé předchozí zkušenosti s ochranou soukromých klientů v malém týmu a pět a více let vojenských zkušeností“.

BBC však zároveň cituje skeptický názor superžoldnéře Simona Manna, bývalého příslušníka britských zvláštních sil a později člena vedení soukromých bezpečnostních agentur Executive Outcomes a Sandline International. „Když umíte to, co ty inzeráty požadují, můžete stejně dobře být žoldnéř,“ říká muž, jenž si mimo jiné odseděl několik let za přípravu puče v Rovníkové Guineji. „Ta hranice je daná politicky – pro jednu stranu jste bezpečnostní expert, pro druhou žoldák.“

Nábory v Sýrii

Také ruská strana verbuje dobrovolníky, ačkoli má k dispozici armádu osmkrát početnější než Ukrajina. Všeobecná nepřipravenost, nedostatečné vybavení a nebývalá neochota vlastních lidí bojovat Putinovu válku však Moskvu nutí hledat jinde, konkrétně v Libyi a Sýrii. Podle amerických vojenských expertů, jež anonymně cituje deník The Washing­ton Post, nutí Putina k takovému kroku vědomí, že ruský způsob vedení války je značně tolerantní vůči početním ztrátám (čti „využívá své lidi doslova jako kanonenfutr“). Čím větší procento padlých bude pocházet z ciziny, tím menší bude mít Putin doma problém.

I proto Rusové otevřeli v Sýrii čtrnáct náborových míst (zpráva britského týdeníku The Spectator z minulého týdne), která dostala za úkol co nejrychleji sehnat šestnáct tisíc bojovníků. Obdobnou praxi se snaží Rusové (podle ukrajinského serveru Mil.in.ua) zavést i v Libyi. Plat je ovšem méně slavný než na ukrajinské straně, čítá 300 až 600 dolarů měsíčně.

Běžněji využívaní ruští žoldnéři dosud žádnou velkou díru do světa na Ukrajině neudělali. První skupinu čečenských „kadyrovců“, bojovníků osobně loajálních lokálnímu vůdci Ramzanu Kadyrovovi, rozprášila ukrajinská dělostřelba ještě dříve, než mohli do bojů zasáhnout. Neblaze proslulá Wagner Group Jevgenije Prigožina má údajně v Kyjevě 400 mužů s úkolem zabít prezidenta Zelenského, který byl na konci minulého týdne ještě prokazatelně naživu. 

O Evropu u Madridu i Kyjeva

Španělská občanská válka

Doba trvání: 3 roky

Republikáni:

60 000 dobrovolníků z 52 zemí

1000 sovětských pilotů a techniků

Nacionalisté:

50 000 italských vojáků

16 000 německých vojáků

10 000 portugalských dobrovolníků

Ruská invaze na Ukrajinu

Doba trvání: 3 týdny

Ukrajina:

30 000 dobrovolníků z 52 zemí

Rusko:

16 000 dobrovolníků ze Sýrie a Libye (předpokládaných)

Zdroje: Encyclopædia Britannica, wikipedia.org, BBC