Společnost v Rusku se po Putinově mobilizaci značně radikalizuje a řada lidí si uvědomila, že nechce zbytečně umírat na Ukrajině kvůli agresivním choutkám ruského diktátora a jeho okolí. Množí se případy násilného chování, jež provází v mnoha směrech chaotickou mobilizaci. 

V osmdesátitisícovém městě Usť-Ilimsk v Irkutské oblasti na Sibiři jeden z místních obyvatel zastřelil vedoucího komisaře místní odvodové komise. Protestoval tím proti nuceným odvodům do ruské armády. Před střelbou měl prohlásit, že „nikdo nikam nepůjde“, s odkazem na nasazení nových vojáků na Ukrajině. 

Gubernátor irkutského regionu, kde žije přes devadesát procent etnických Rusů, Igor Kobzev na sociální síti Telegram následně napsal, že zadržený pětadvacetiletý střelec bude „absolutně potrestán“.

Množí se rovněž útoky Molotovovými koktejly na další odvodová centra. Od 21. září, kdy Putin vyhlásil takzvanou částečnou mobilizaci, jich bylo po celém Rusku zaznamenáno nejméně čtrnáct, zmapoval nezávislý web Meduza. V některých případech shořela celá budova, kde se odvody konají. Naposledy k útokům zápalnými lahvemi došlo v Kaliningradské oblasti, v Leningradské oblasti a na východě země v Mordvinsku.

Partyzáni vyzvali k násilí

K revoluci vyzvalo opoziční partyzánské hnutí Černý most s cílem „lovit“ zástupce represivních složek Putinova státu. Jako nejefektivnější formu odboje mají odpůrci války vypalovat vojenská náborová střediska. Právě spálení vojenských záznamů a kartoték nejlépe paralyzuje ruskou mobilizační mašinerii.

K vyhlášení „mobilizace“ se připojila i Legie Svoboda Ruska, jež sdružuje bojovníky z území Ruské federace, kteří mají bojovat proti ruským jednotkám přímo na ukrajinské frontě.

Proti mobilizaci, která nadproporčně zasáhla neruské regiony Ruské federace, protestovaly také ženy a matky odvedenců v Dagestánu. Kavkazská republika sousedí s Gruzií a Ázerbájdžánem. Na ruské policisty vykřikovaly hesla jako „Naše děti nejsou hnojivo“ nebo „Rusko napadlo Ukrajinu. Nejsme slepí“. Protestu se zúčastnilo několik stovek lidí, převážně žen. 

Další formou protestu proti kremelské politice je i hromadný úprk mužů, kteří by se mohli dostat na frontu. Za posledních několik dní mělo zemi, které od roku 2000 autokraticky vládne Putin, opustit už 260 tisíc mužů. Upozornil na to zdroj z ruské tajné služby FSB, který citovala Novaja Gazeta Europe. 

Rusové se obávají, že Kreml v nejbližších dnech uzavře hranice pro všechny muže, kterých se může týkat mobilizace. Jedná se o všechny ve věku od osmnácti do padesáti let (pro důstojníky až do věku 65 let).

Bezpečnostní služby a ministerstvo obrany mají na Kreml činit nátlak, aby urychleným uzavřením hranic eliminoval riziko, že velké množství obyvatel s vojenskými zkušenostmi zemi opustí a bude „příliš pozdě“ na úspěšnou mobilizaci. 

Mají dostat dezertéři v EU víza?

V Evropě se rozhořel spor o to, zda lidem, kteří utíkají před válkou, udělovat víza v zemích Evropské unie. Zatímco Polsko, Česko, Finsko nebo pobaltské země odmítají přijímat ruské odpírače mobilizace, němečtí politici naopak zdůrazňují, že podle mezinárodních úmluv mají lidé ze zemí, kde panuje zločinný režim, nárok na status uprchlíka, pokud odmítají bojovat v armádě. Bezpečnostní experti ale varují, že benevolentního přístupu využije ruská FSB a do EU dostane další agenty. 

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová z SPD zdůraznila, že dezertéři, kterým hrozí vysoký trest, mají v Německu nárok na získání mezinárodní ochrany. „Každý, kdo se odvážně postaví Putinovu režimu, a tím se dostane do nebezpečí, může požádat o azyl z důvodu politické perzekuce,“ řekla. Také ministr spravedlnosti Marco Buschmann z FDP uvedl, že Rusové, kteří nenávidí Putina, jsou v Německu vítáni.

Prchající Rusy před nasazením proti dobře vycvičené ukrajinské armádě podpořil i německý poslanec Robin Wagener ze Zelených. Podle něj je povinností Západu otevřít hranice těm, kteří prchají před ruským režimem, stejně jako v dobách Sovětského svazu. 

Dezerci podpořil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který apeloval na ruské mladé muže, aby se vzdali ukrajinské armádě, nebo před krvavým režimem Moskvy utekli do zahraničí. Právo na azyl Rusů prchajících před naverbováním podpořila i mluvčí EU pro migraci Anita Hipperová. Nicméně žádosti ruských mužů mají být posuzovány individuálně, nikoli plošně.