Informování veřejnosti o sestavování státního rozpočtu lze v případě zemí, které jsou ve válce, považovat do značné míry za propagandu. Nikdo přece nechce protivníkovi prozradit, jak bude v příštím roce boje financovat. A stejné je to pochopitelně i v případě Ukrajiny a Ruska. Berme proto níže uvedená čísla s jistou rezervou.

Ministr financí Serhij Marčenko nedávno uvedl, že podíl výdajů na obranu pro rok 2024 přesáhne padesát procent celého ukrajinského rozpočtu. V absolutních číslech má rozpočet Ukrajiny na obranu činit 40,7 miliardy amerických dolarů (21 procent HDP). 

Na financování vojenské kampaně Kyjev fakticky směruje nadpoloviční většinu svých příjmů (včetně poskytnutých půjček), naopak při výběru daní už podle Marčenka země dosáhla svých limitů. I proto je podle jeho vyjádření pro italský deník Corriere della Sera nutné zachovat rozsah finanční i vojenské pomoci přicházející od Spojených států a dalších ukrajinských spojenců. 

Kyjev: Bez Ameriky to nezvládneme

Součinnost Západu je o to naléhavější, že Rusko plánuje podle Marčenka utratit za válčení celých 115 miliard dolarů, tedy skoro třikrát tolik než Ukrajina. Washington, jak spočítal Institut pro světovou ekonomiku v Kielu, poskytl od začátku války do letošního července Kyjevu 77 miliard dolarů, přímá vojenská pomoc z toho činila 47 miliard. Ukrajina navíc spoléhá na to, že v příštím roce dostane od západních dárců dalších 41 miliard dolarů na provoz státu. 

Zelenskyj a spol. apelují na západní státy, že je v zájmu jejich obyvatel, aby Ukrajina i nadále „zadržovala ruskou imperiální nemoc“. Bez vojenské pomoci podle nich Ukrajina válku prohraje a Kreml dostane chuť na další země východní a střední Evropy, jež před rokem 1989 spadaly do sféry vlivu Sovětského svazu.

40,7 miliardy USD má příští rok činit ukrajinský rozpočet na obranu115 miliard USD má příští rok činit ruský rozpočet na válkuZdroj: Ministerstvo financí Ukrajiny

Příprava na dlouhou válku

Rusko podle dostupných informací plánuje věnovat na válku více než třetinu svého rozpočtu. To podle pozorovatelů naznačuje, že se Kreml připravuje na dlouhý konflikt. 

Poprvé v moderní historii Ruska má jít na zbrojení a armádu šest procent ruského HDP. To zároveň znamená, že tato položka překročí celkovou sumu určenou na sociální výdaje, napsal analytik Pavel Luzin s kolegyní Alexandrou Prokopenkovou pro americký think-tank Carnegie Endowment for International Peace. Válka je podle nich nejen politickou prioritou Kremlu, ale zároveň hlavním ekonomickým motorem ruské ekonomiky, kterou udržuje v růstu.

Putin a jeho okolí počítají s tím, že příjmy ruského eráru vzrostou příští rok o třetinu na 35 bilionů rublů (349 miliard dolarů). Zásadní část příjmů má pocházet z prodeje ropy a zemního plynu. Luzin s Prokopenkovou dodávají, že Rusko chce kromě toho snížit rozpočtový schodek z letošních dvou procent HDP na 0,8 procenta v roce 2024. 

Příjmy rozpočtu jsou nastaveny na cenu uralské ropy ve výši 71 dolarů za barel (G7 přitom uvalila na ruskou ropu cenový strop ve výši 60 dolarů za barel). Kreml navíc v příštím roce počítá s průměrným směnným kurzem rublu k dolaru na úrovni 90 rublů za dolar. Aktuální kurz se pohybuje na úrovni 92 rublů. 

Ruské výdaje na obranu se mají oproti letošku zdvojnásobit. Stále však nedosahují výše dvanácti až sedmnácti procent HDP z éry Sovětského svazu z doby vrcholící studené války.