Personalisté a manažeři se mladým zájemcům o práci často snaží dovolat marně. Generace Z tím ukazuje, že si nenechá diktovat pravidla hry.
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Ghosting
Oko za oko. Generace Z mění pravidla hry, mladí zájemci o práci ignorují své možné zaměstnavatele
V posledních letech se v pracovním světě stále častěji objevuje jev, který byl dříve typický spíše pro randění – ghosting, tedy záměrné ignorování druhé strany. Zatímco dosud někteří zaměstnavatelé nechávali kandidáty bez odpovědi jako symbol své převahy, nyní se karta obrací. Především generace Z využívá tuto taktiku i vůči firmám.
redaktor
Podle průzkumu společnosti Number Barn, který cituje magazín Newsweek, přiznalo 41 procent respondentů z generace Z, že během přijímacího řízení záměrně přestali komunikovat s potenciálním zaměstnavatelem. U starších generací bylo toto číslo výrazně nižší – pouze 26 procent u generace X a 22 procent u Baby Boomers.
Za členy Gen Z přitom obvykle počítáme lidi narozené přibližně mezi roky 1996 a 2009. Generace X je pak vymezena zhruba léty 1965 až 1980 a takzvaní Baby Boomers patří k ročníkům 1946 až 1965.
Ghosting v pracovním prostředí může nastat v různých fázích – od neodpovídání na e-maily, přes ignorování pracovních nabídek, až po nenastoupení do zaměstnání bez předchozího upozornění. Tento trend odráží širší změnu v dynamice pracovního trhu, kdy se mladá generace snaží vymezit vůči dlouholeté nerovnováze sil mezi zaměstnavateli a uchazeči.
HR konzultant Bryan Driscoll v rozhovoru pro Newsweek upozorňuje, že ghosting ze strany uchazečů není náhodný jev. „Generace Z neghostuje zaměstnavatele jen tak z ničeho nic. Firmy to samé dělají uchazečům už desítky let. Teď se situace obrací a zaměstnavatelé dostávají ochutnat vlastní medicínu,“ vysvětluje Driscoll.
Dříve bylo běžné, že kandidáti čekali týdny na odpovědi, absolvovali několik pohovorů nebo byli nuceni vykonávat neplacenou práci v rámci výběrového řízení. „Mladší generace už něco takového tolerovat nechce. Mají více možností, větší sebedůvěru a sílu na trhu práce. Pokud se k nim firma nechová férově, jednoduše se otočí a jdou dál,“ dodává Driscoll.
Podle Alexe Beenea, lektora na University of Tennessee, souvisí tento trend s tím, jak generace Z vnímá vztahy obecně. „Pro mladé lidi se hranice mezi osobním a pracovním životem často stírají. Pokud mají pocit, že nabídka neodpovídá jejich dovednostem, zájmům nebo platovým očekáváním, přeruší kontakt podobně, jako by to udělali s někým, kdo je přestal zajímat na seznamce,“ vysvětluje Beene.
Ghosting může být pro firmy frustrující, ale zároveň je jasným signálem, že je potřeba změnit přístup. „Společnosti, které budují skutečné vztahy s kandidáty a nabízejí férové podmínky, se s ghostingem setkávají minimálně,“ upozorňuje Driscoll.
Kdo koho potřebuje víc?
Michael Ryan, zakladatel platformy MichaelRyanMoney.com, dodává, že mladá generace si více uvědomuje svou hodnotu na trhu práce. „Generace Z ví, co může nabídnout, a nebojí se odejít od nabídek, které její očekávání nesplňují. Místo obviňování by si firmy měly vzít ponaučení a chovat se k uchazečům s větším respektem,“ říká Ryan.
Čas a situace na trhu práce přitom nehraje ve prospěch zaměstnavatelů. Mladí lidé z generace Z už v mnoha průzkumech ukázali, že nepotřebují práci za každou cenu.
Dokážou vyčkávat, šetřit a v případě potřeby se spolehnout na podporu rodičů, dokud nenajdou pracovní příležitost, která odpovídá jejich hodnotám a očekáváním. Oproti tomu firmy často potřebují obsadit volná místa okamžitě.
