„Nechránil bych vás, ve skutečnosti bych je povzbuzoval, aby si dělali, co sakra chtějí,“ odpověděl republikánský prezidentský kandidát na otázku, jak by reagoval, kdyby některého z evropských členů neplnících své finanční závazky vůči NATO napadlo Rusko.

V Evropě to vyvolalo bouřlivou reakci. Kromě kategorického odsouzení se ale objevily i jiné, v mnoha ohledech nové tóny.

MAGA jen tak nezmizí

Bruselský zpravodajský server Politico nazval svůj komentář výmluvně „Donald Trump právě udělal Evropě laskavost“. Konstatuje, že Trump „jedním tahem osvobodil Evropu z americké bezpečnostní bubliny“.

Podle serveru nejde jen o nějaký velkohubý výrok jedince, ale o názor, který má podporu nemalé části Ameriky. A proto nezmizí ani v případě, že v Bílém domě bude i po listopadových volbách sedět Joe Biden.

„MAGA“ (jak jsou titulováni Trumpovi největší příznivci podle hesla „Make America great again“) totiž zůstanou „ještě nějakou dobu faktorem v americké politice“, píše Politico. Ptá se, „kdo může říct, že Trumpův republikánský dědic neobnoví své protiseveroatlantické tendence“, a odpovídá: „je to riziko, které si Evropa nemůže dovolit ignorovat.“

Politico také připomíná, že „Evropa může za tento marasmus vinit jen sama sebe“, neboť „američtí prezidenti si už od dob Dwighta D. Eisenhowera stěžovali na to, že evropští spojenci parazitují na americké obraně“.

A skutečně, ani dva roky po Putinově útoku na Ukrajinu nejsou mnozí evropští členové NATO schopni zvýšit své výdaje na dohodnutá dvě procenta HDP. Podle Politico to není překvapivé, neboť Evropané zůstali pacifisty a nehodlají oželet štědrý sociální stát.

Německo a evropský jaderný program

Jedním z největších potížistů je Německo, v němž se debata o výdajích na obranyschopnost ztrácí v těžké depresi nad stavem a výhledem ekonomiky. Mnichovský deník Süddeutsche Zeitung ilustruje stav německé diskuse reakcí na vyjádření předsedy liberální FDP Christiana Lindnera a hlavní kandidátky SPD do evropských voleb Katariny Barleyové, kteří se v minulých dnech vyslovili pro jednání o Macronově nabídce na vybudování evropského atomového programu kolektivní bezpečnosti.

Barleyovou za to zkritizovali mnozí její straničtí kolegové v čele s kancléřem Scholzem a ministrem obrany Pistoriem, když zlehčili Trumpova slova a vyzvali k rozvaze. Podobný názor připojil i poslanec opoziční CDU Roderich Kiesewetter a připomněl: „my Evropané nejsme v pozici, kdy bychom mohli během několika let nahradit americký jaderný deštník.“

Věc ale není tak jednoznačná, protože ministra financí Lindnera naopak podpořil hlavní kandidát CSU do eurovoleb Manfred Weber, který je zároveň předsedou Evropské lidové strany – současné a zřejmě i budoucí nejsilnější skupiny v Evropském parlamentu.

„Evropa se musí stát vojensky tak silnou, že nám nikdo nebude chtít konkurovat,“ řekl Weber deníku Bild. „To znamená, že potřebujeme odstrašení. Odstrašení zahrnuje i jaderné zbraně.“

Garton Ash: Ukrajina, konvenční obrana, jaderné odstrašení

Vlastní evropský jaderný program má své příznivce i na britských ostrovech. Jedním z nich je i v Česku dobře známý historik Timothy Garton Ash, který v komentáři pro levicově orientovaný Guardian napsal: „Musíme začít více přemýšlet o evropském jaderném odstrašování. Podle Nassauské dohody z roku 1962 je poněkud neohrabaný starý britský jaderný odstrašující prostředek dán k dispozici NATO, což teoreticky znamená i pro obranu pobaltských států – i když konečné rozhodnutí leží na britském premiérovi“.

Svou úvahu pak Garton Ash shrnul v následujícím souvětí. „Priority Evropy by měly být tyto: za prvé Ukrajina; za druhé dávat více a šikovněji na konvenční obranu; za třetí se zamyslete nad jaderným odstrašováním.“

K tomu je podle Ashe potřeba daleko užší spolupráce Spojeného království s jeho kontinentálními partnery a nastavení „lepších pracovních vztahů“ mezi „dvěma bruselskými giganty, NATO a EU“.

Debata zkrátka nabírá na dynamice. Přinejmenším za to patří už teď Donaldu Trumpovi dík.