Překvapivý závěr: Elektromobily mohou mít větší uhlíkovou stopu než klasické vozy

Nedávná finská studie publikovaná v časopise PLOS One zjistila, že domácnosti vlastnící elektromobily mohou mít vyšší uhlíkovou stopu než domácnosti s konvenčními automobily. Studie analyzovala data od téměř 4 000 respondentů a zjistila, že průměrná uhlíková stopa domácností s elektromobilem činí 8,66 tun CO2 ročně, zatímco domácnosti s tradičními vozidly produkují 8,05 tun CO2 ročně. Tento rozdíl je relativně malý, což lze částečně vysvětlit nižšími provozními náklady elektromobilů, které mohou vést k většímu množství najetých kilometrů. Nejnižší hodnotu emisí, pouhých 5,75 tun CO2 ročně, vykazují domácnosti, které nevlastní žádný automobil.

Překvapivý závěr: Elektromobily mohou mít větší uhlíkovou stopu než klasické vozy
Překvapivý závěr: Elektromobily mohou mít větší uhlíkovou stopu než klasické vozy | www.chatgpt.com - vytvořeno pomocí nástroje Dall-E 2

Vliv životního stylu

Podle hlavního autora studie, Nilse Sandmana, lze vyšší uhlíkovou stopu majitelů elektromobilů vysvětlit jejich nadprůměrnými příjmy. "Vyšší příjem často koreluje s vyššími emisemi uhlíku. Jedinci s vyššími příjmy obvykle disponují většími rezidencemi, častěji cestují a konzumují větší množství zboží," vysvětluje Sandman. Studie identifikovala, že první adoptoři elektromobilů ve Finsku se rekrutují z řad lidí s nadprůměrnými příjmy, kteří často žijí ve větších domech, využívají více energeticky náročných spotřebičů a více cestují, což přispívá k jejich vyšší uhlíkové zátěži.

Charakteristika majitelů elektromobilů

Majitelé elektromobilů se podle výsledků výzkumu vyznačují nejen vyššími příjmy, ale také vyšším stupněm vzdělání a vyšším počtem najetých kilometrů za rok, což rovněž přispívá k vyšším emisím. Tento fakt zpochybňuje obecně sdílený názor, že elektromobily jsou automaticky ekologičtější alternativou.

Rizika jednostranné podpory elektromobility

Výzkumníci také upozorňují na rizika spojená s jednostrannou podporou elektromobility na úkor rozvoje veřejné dopravy, například snížení investic do veřejné infrastruktury nebo omezení služeb, což může vést k menší dostupnosti efektivních a nízkoemisních dopravních možností pro širší veřejnost. "Elektromobily vedou k nižším emisím pouze tehdy, pokud nahrazují jízdy klasickými automobily," konstatují autoři studie. Pokud by však přechod na elektromobil motivoval k pořízení automobilu osobu, která dosud žádné vozidlo nevlastnila, mohlo by dojít k paradoxnímu zvýšení celkových emisí.

I když elektromobily mohou představovat důležitý nástroj pro snižování emisí ve venkovských oblastech s omezeným přístupem k veřejné dopravě, studie jednoznačně ukazuje, že nejnižší uhlíkové stopy lze dosáhnout zcela bez vlastnictví automobilu. Závěry této práce tedy naznačují, že klíčovým prvkem pro dosažení skutečně nízkoemisního životního stylu není jen změna typu vozidla, ale také celková změna dopravního chování a preference alternativních způsobů dopravy.

Metodologická poznámka

Autoři studie připomínají, že uváděné hodnoty emisí jsou založeny na subjektivním sebehodnocení respondentů a měly by být interpretovány spíše jako orientační srovnávací ukazatele než jako přesná měření. Tuto informaci je třeba mít na paměti při čtení všech následujících výsledků studie.