V minulosti platili Čečenci za jedny z nejsveřepějších, nejhrdějších a nejodvážnějších bojovníků na světě. Jejich výkony pod vedením prezidenta – a „Putinova osobního přítele“ – Ramzana Kadyrova jsou však spíš k smíchu. Pýcha je ale ani v nejmenším neopustila.

Jsme nejbojeschopnější jednotka

Všechno začalo ve středu 31. května Prigožinovým – na jeho poměry decentním a umírněným – vyjádřením na sociální sítí Telegram (slovní přestřelku Čečenců s wagnerovci zaznamenala řada ruských médií, třeba tady nebo tady).

Šéf Wagnerovy skupiny v něm reagoval na otázku, jestli je čečenská speciální bojová jednotka Achmat schopna osvobodit (my bychom řekli okupovat) celou Doněckou lidovou republiku (DLR), a jeho odpověď zněla, že ne: „Pokud jde o osvobození jistých sídel, samozřejmě na to sílu mají. Nemají za úkol osvobodit celou DLR. A Kadyrov, pokud vím, o tom nemluvil. Budou se soustřeďovat jen na určité směry.“

Nebylo to nic hrubě urážlivého, přesto to přimělo velitele Achmatu Aptiho Alaudinova ke chlubivé tirádě. „Tak jako kdokoli on (Prigožin) i jeho muži vědí, že jednotka v čele se mnou je jednou z nejbojeschopnějších na linii dotyku,“ nechal se slyšet Alaudinov a zvlášť zdůraznil, že je na tom Achmat materiálně i lidsky daleko hůř než wagnerovci: „Bez padesáti tisíc lidí, bez letadel, tanků, vrtulníků a tak dále! Bez toho všeho máme výsledky, kterými se nemůže pochlubit každá jednotka.“

Řekni místo a čas, blogere!

Prigožin nadzvedl rovněž čečenského poslance ruské Státní dumy Adama Delimchanova, který ho kvůli tomu – poněkud neomaleným způsobem – vyzval ke schůzce. „Pokud něčemu nerozumíš, můžeš se kdykoli ozvat a uvést místo a čas. Vysvětlíme ti, co nechápeš. To zaprvé. Zadruhé jsi se stal blogerem a vykřikuješ do celého světa, že máme jen problémy. Řekni místo: kde, co, kdy – a uvidíme se.“ 

Podle Delimchanova plní čečenské speciální síly na Ukrajině všechny svěřené úkoly řádně a svědomitě: „Dost už jsi tlachal, křičel, hulákal. Řekni místo.“

Jako chlap s chlapem

Své si přidal i předseda čečenského parlamentu Magomed Daudov. Varoval Prigožina, aby nevyvolával mezi ruským obyvatelstvem „panickou náladu“, a stejně jako Delimchanov ho pozval na schůzku, aby si mohli promluvit „jako chlap s chlapem“.

Podle Daudova měli v boji problémy nejen wagnerovci, ale také Čečenci, ovšem neznamená to, že „kvůli tomu musí voják hned křičet“. Připomněl také starší Prigožinova vyjádření o tom, že by bylo třeba kvůli vítězství ve válce popravit různé lidi: „Za druhé světové války se za taková slova stavělo rovnou ke zdi“.

Na čečenskou kritiku už stihl reagovat i sám Prigožin. Za svá slova se odmítl omluvit s tím, že neřekl nic „závadného“, a Čečencům vzkázal, aby se mu ozvali: „Co se týče mé polohy, všichni účastníci této diskuse znají velmi dobře moje telefonní čísla, včetně těch speciálních tajných, a jsou schopni mě kontaktovat.“