Představme si situaci, že na účtu firmy z daňového ráje a bez jasného majitele, vedeného u některé z českých bank, náhle přistane velká suma peněz. „Je sice důvodné podezření, že pocházejí z trestné činnosti, jenže pro to není dost důkazů a nejsou ani žádné instrumenty k tomu, aby se to podařilo prokázat. Peníze se sice třeba načas zmrazí, ale pak se musí uvolnit a tím se de facto legalizují,“ vysvětluje analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Ten je jedním z představitelů iniciativy Odolnější Česko, která i kvůli ruské agresi na Ukrajině vyzvala českou vládu k tvrdšímu postupu jak při vymáhání sankcí, tak právě proti praní špinavých peněz a průtokovým účtům u tuzemských bank. „Invaze na Ukrajinu ukázala dlouho neřešený problém, kdy v naší zemi mohou snadno působit a podnikat zástupci a spojenci organizovaného zločinu, teroristických skupin i nepřátelských mocností, prát špinavé peníze, a dokonce čerpat veřejné prostředky,“ napsali zástupci iniciativy v nedávné „výzvě vládě, poslancům a senátorům k posílení odolnosti České republiky vůči nedemokratickým zemím“.

Obrátit důkazní břemeno

A nabízejí i řešení inspirované například Lotyšskem. Pobaltská republika a její banky donedávna patřily na špičku v oblíbenosti pro organizovaný zločin, zejména s původem v Rusku a postsovětských republikách.

Jak upozornil už dříve server Investigace.cz, byl to právě masivní vstup cizinců na lotyšský finanční trh, co vedlo až k pádu třetí tamní největší banky ABLV. Poté, co banka padla a lotyšské úřady zavedly obrácení důkazního břemene, začal objem vkladů peněz nerezidentů rapidně narůstat v Česku.

„I u nás myšlenkou legislativního návrhu je, aby od určité výše transakce, například sto milionů korun, bylo obrácené důkazní břemeno. Tedy příjemce by musel dokázat původ peněz. Letos to takto udělalo Lotyšsko a výrazně to pomohlo,“ říká Jiří Skuhrovec, analytik Datlab Institutu.

Ten se účastní jednání pracovní skupiny na ministerstvu spravedlnosti, která se problematikou zabývá. Podle znění Akčního plánu prevence a boje proti praní peněz a financování terorismu, který vláda schválila letos v červenci, by zákon měl vzniknout zhruba v polovině příštího roku.

„Termín je to podle nás dost pozdní. To, že je to problém, se ví dlouho. Doporučujeme vládě, aby urychlila přípravu řešení,“ říká analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

To se ale velmi pravděpodobně nestane. Ministerstvo spravedlnosti v tuto chvíli totiž žádný návrh zákona týkající se průtokových účtů nepřipravuje, pouze „analyzuje možnosti“.

„Nejprve má být zpracována analýza, v níž budou navrženy možné způsoby řešení. Ta bude předložena vládě k projednání za účelem výběru nejvhodnější varianty. Teprve poté v případě, že vláda zvolí některou z navrhovaných variant řešení, bude vyhotoven případný legislativní návrh, který bude zpracovávat to ministerstvo, v jehož gesci bude zvolená varianta řešení,“ řekla na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ministerstva Markéta Poslušná s tím, že termín červen 2023 se vztahuje právě na předložení analýzy.

Co třeba už od pěti milionů?

Poptávka po účinném zákonu přitom už několik let zaznívá od příslušných státních úřadů. Banky a další finanční instituce sice podezřelé finanční operace úřadům hlásí, ale například zástupci Národní centrály proti organizovanému zločinu se už dříve nechali slyšet, že „detektivové nemohou účinně zasahovat například proti gangům ze zemí bývalého Sovětského svazu, které přes Česko legalizují peníze,“ a řada bankovních účtů v Česku slouží jako „průtokový ohřívač peněz mířících z východu na západ nebo do Asie“.

V Česku je tedy sice možné peníze dočasně zablokovat, pokud se ale nepodaří prokázat původ peněz v trestné činnosti, musejí se opět uvolnit. Na fenomén tranzitních účtů ve vztahu k praní špinavých peněz opakovaně upozorňuje i Finanční analytický úřad.

„Tranzitní účty představují vysoce nebezpečný fenomén. Ačkoli se stále jedná o frekventovaný jev, prudce stoupající tendenci z předchozích let se podařilo do určité míry regulovat na základě opatření, která přijal bankovní sektor v oblasti kontroly klientů. Ani na základě těchto postupů není zpravidla vyřešen základní problém, a to obstarání dostatku důvěryhodných informací o původu prostředků tranzitujících přes české bankovní účty,“ říká za FAÚ mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová.

V roce 2021 FAÚ na tuzemských účtech nechal zmrazit 2,027 miliardy korun. Data o tom, kolik podezřelých peněz přiteče, ale pak musí být s ohledem na důkazní nouzi znovu uvolněno, FAÚ nemá.

„Jde ale o data, na nichž pracujeme právě pro účely návrhu zákona řešícího tuto problematiku,“ doplňuje Lagronová. FAÚ také vidí limit pro obrácené důkazní břemeno výrazně níže než například zástupci iniciativy Odolnější Česko: „Limit bude předmětem budoucí odborné diskuse. Inspirativní by však mohla být částka relevantní pro institut prokazování původu majetku, tedy pět milionů korun.“ 

Text vznikl ve spolupráci se serverem HlídacíPes.org