Strop bude na ceny elektřiny z jádra, uhlí a obnovitelných zdrojů, dohodli se v pátek v Bruselu energetičtí ministři evropských zemí. Zvítězilo tedy konkurenční návrh oproti tomu, který preferovalo Česko. Opatření nazývané jako Iberská výjimka spočívalo naopak v limitu na ceny drahé elektřiny vyrobené z plynu.

„Nebyla to lehká diskuze a definitivně ani poslední, kterou jsme měli. Ale dohodli jsme na jasném směru, kterým se vydat,“ okomentoval jednání ministr průmyslu Jozef Síkela. 

Na detailech Evropská komise dál pracuje a jak by měl systém přesně fungovat, bude jasné až v následujících dnech. V zásadě by však měl být nastaven určitý limit pro cenu elektřiny z levných, tedy neplynových zdrojů.

To znamená, že elektřina nezlevní, protože právě plynové elektrárny stanovují konečnou cenu. Zisky výrobců z jádra, slunce či uhlí nad stanovený strop by ovšem měly být přerozděleny mezi spotřebitelé elektřiny a kompenzovat jim tak vysoké ceny. Vše má být doprovázeno úspornými opatřeními. 

Ani energetičtí experti se neshodnou, co změna přinese a zda jde o nejvhodnější řešení. To má v sobě řadu úskalí. Není třeba zřejmé, jak by měly být limitovány a zdaněny zisky z elektřiny z dlouhodobých kontraktů. V konečném důsledku však nejspíš převážila obava, že v případě zastropování ceny plynové elektřiny by to mohlo vést kezvýšené spotřebě komodity, kterou Evropa potřebuje naopak snížit. 

Důležité také je, že se ministři shodli na nutnosti pomoci producentům energií se zálohami energetické burze. Opatření, které mělo vnést jistotu na trh s elektřinou, se kvůli extrémnímu růstu ceny změnilo v posledních měsících v pravý opak.

Potřeba složit zálohy na prodanou elektřinu v miliardových hodnotách existenčně ohrožuje nejednoho producenta. Ti se pak v obavách z vysokých záloh raději stahují z trhu. Nedostatek obchodované elektřiny vyvolává další tlak na růst cen .