Od přepadení Ukrajiny Ruskem se výrazně zvýšil zájem evropských zemí o americké stíhačky F-35. Mezi mnoha zákazníky je i Česko. Vláda v lednu posvětila objednávku 24 nejmodernějších amerických supersoniků za 150 miliard korun, první mají do Česka dorazit v roce 2031.

Je ovšem otázkou, jak se podaří americkému výrobci Lockheed Martin nabitý seznam objednávek splnit. Web DefenceNews totiž upozornil na to, že už nyní se firma dostává do časového skluzu u zemí, které si objednaly stíhačky dávno před Českem. Norsko už v roce 2008, Nizozemsko v roce 2015 a Dánsko o rok později.

Přerušení dodávek evropským klientům je způsobeno zpožděním vývoje nové verze softwaru Technology Refresh 3, který měl být původně hotov loni v létě. Nyní vedení zbrojovky přiznalo, že to bude spíše až ve třetím kvartále tohoto roku. Výrobce přitom nedávno slíbil, že ročně dokáže vyrobit až 156 strojů.

V ohrožení jsou zejména plány Dánska a Belgie, které se připravovaly na přezbrojení a výcvik pilotů a technické údržby. Kodaň už zkoumá možnosti, jak si stroje vypůjčit dočasně u třetích zemí, aby dánská armáda mohla začít s výcvikem. Také Norsko si údajně stěžovalo, že bude ohrožena jeho obranyschopnost, i když už čtyři desítky stíhaček obdrželo.

Hrot24, Pavel Svatoš

Dánsko i Belgie musejí stále spoléhat na více než čtyřicet let staré stíhačky F-16, které mají naopak zamířit na Ukrajinu. „Pokud bude zpoždění dodávek F-35 pokračovat, může to mít následky,“ uvedl nezávislý vojenský analytik a bývalý major dánského královského letectva Hans Peter Michaelsen.

Nutnost modernizovat evropské letectvo souvisí také s tím, že ruské vojenské stroje velmi často narušují letecký prostor zemí Severoatlantické aliance. Stíhačky zemí NATO musely v roce 2022 vzlétnout k ruským letounům v 570 případech, loni to bylo 300krát. Zejména v oblasti Baltského moře. K misím už poskytly nejmodernější stíhačky F-35 Spojené království, Norsko, Nizozemí a Itálie.

Norsko už stíhačky F-16 ze svého arzenálu vyřadilo v roce 2022, Nizozemsko to plánuje učinit do letošního října. Norské vojenské letectvo má k dispozici dostatek letadel pro zajištění operačních a výcvikových požadavků, uvedl Endre Lunde, poradce norského ministerstva obrany.

Michaelsen předpokládá, že největší problémy se zpožděním dodávek amerických stíhaček mohou nastat hlavně v případě Belgie, Finska, Polska a Německa. Tyto státy budou muset delší dobu spoléhat na dosluhující stroje.