Téměř tři čtvrtiny šéfů stavebních firem našly v posledních dnech na stole žádost od svých zahraničních pracovníků o cestu domů. V součtu odjelo 26 procent všech zaměstnaných cizinců ve stavebnictví, zejména Ukrajinců a Slováků.

Dopady na sebe nenechají dlouho čekat. Stavby se zpožďují, některé zcela utlumují. Takto začíná krize.

Druhá rána

Zájem o volno ze strany cizinců zaznamenala více než polovina šéfů stavebních firem, jak vyplývá z čerstvé analýzy trhu společnosti CEEC Research. Negativní dopad této situace na celé stavební odvětví očekává 82 procent dotázaných ředitelů stavebních společností.

Pro stavební trh to není první stopka. Po vypuknutí krize v souvislostí s epidemií čínské chřipky už některé firmy ohlásily konec prací, a to kvůli nedostatku ochranných pomůcek pro své zaměstnance. To se týkalo třeba společnosti Eurovia a všech jejích velkých veřejných projektů včetně oprav D1. Eurovia už práce obnovila, ale potýká se s odchodem zahraničních pracovníků v počtu až 20 procent. Většinou jde o Slováky a Ukrajince, kteří pracují u subdodavatelů.

„Problém necítíme v počtu, ale především v kvalifikaci těchto lidí. Pokud na stavbě vypadne parta pro specializované technologické kroky, může to způsobit komplikace,“ řekla mluvčí Eurovie Iveta Štočková. Firma prý komunikuje s objednateli staveb a dělá všechno pro to, aby chod staveb udržela. 

Dálnice staví dál

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) také počítá, že situaci i navzdory potížím stavařů ustojí. „Navzdory situace okolo covidu-19 se na dálničních a silničních stavbách staví a na žádné zatím nedochází k dlouhodobému zastavení činnosti. ŘSD ve spolupráci s ministerstvem dopravy připravuje metodiku pro úhradu nákladů zhotovitelům za práce ve ztížených podmínkách, aby se stavělo bez přerušení,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

V pozadí ale zůstává ještě jeden problém. Stát se rozhodl navýšit rozpočet na veřejné stavby, aby byl dopad krize co nejmenší. Co se týká ŘSD, jemu se zvýší rozpočet o další tři miliardy na celkových 55 miliard korun.

Spolu s nedostatkem zaměstnanců ale není jisté, zda firmy vůbec dokážou historicky největší rozpočet prostavět. Je pravděpodobnější, že peníze se rozpustí v hrazení takzvaných ztížených podmínek, v nichž jsou firmy nuceny v době koronaviru pracovat. Musejí respektovat současná vládní nařízení, nemoci, karantény, nedostatek personálu, stav ubytovacích a stravovacích kapacit, mají problémy se subdodavateli, materiály a podobně, což jim stát hodlá v platbách zohlednit