Spojené státy dominují v absolutních číslech zbrojním výdajům ve světě. Rozpočet na obranu činil ve fiskálním roce 2023, který skončil loni v září, 817 miliard dolarů, což je částka, ke které se ostatní země nemají šanci přiblížit.

Druhá je ale Čína, která oficiálně loni utratila za armádu 224 miliard dolarů. Nyní komunistická vláda v návrhu rozpočtu na tento rok uvedla, že zvýší výdaje na obranu o dalších 7,2 procenta. To by pak znamenalo navýšení na 240 miliard dolarů. Reálně ale komunistická velmoc utrácí za zbrojení mnohem víc, aby mohla realizovat politiku autokratického prezidenta Si Ťin-pchinga.

„Si mluvil o potřebě urychlit modernizaci obrany a prosazovat reformy, které umožní ekonomice podporovat válečnou situaci. To vyžaduje více zdrojů,“ vysvětlil pro Financial Times šéf Institutu pro globální konflikty a spolupráci na Kalifornské univerzitě v San Diegu Tai Ming Cheung.

Oficiální statistiky celkových vojenských výdajů nezahrnují řadu dalších položek. Například velmi nákladný vojenský výzkum a vývoj, některé vojenské zakázky a rozpočet na další polovojenské ozbrojené síly nebo pobřežní stráž.

„Naše odhady naznačují, že celkové vojenské výdaje jsou asi o 30 až 35 procent vyšší než oficiální rozpočet,“ doplnil Nan Tian, analytik z renomovaného Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), jenž dlouhodobě sleduje čínské vojenské výdaje.

Tvrdí, že produkce čínských stíhaček, vojenských lodí nebo raket se v posledních letech, i když se Číně ekonomicky tolik nedaří, zásadně zvýšila. Skutečné výdaje na zbrojení podle něj meziročně rostou minimálně dvouciferným tempem.

Čínský prezident totiž opakovaně hovoří o nutnosti posílit strategické zdroje při soupeření se Spojenými státy. V poslední době šéf čínských komunistů zdůrazňuje i finanční stránku věci, tedy pořídit za co nejméně peněz co nejvíce vojenského vybavení. To mimo jiné znamená větší integraci mezi civilním a vojenským sektorem.

V oblasti obrany se častěji prosazují nízkonákladové systémy, potvrdil Roderick Lee z amerického think-tanku China Aerospace Studies Institute, který spadá pod americké letectvo a věnuje se čínskému leteckému a vesmírnému sektoru.

Peking také pozorně sleduje vývoj konfliktu na Ukrajině a snaží se z něj poučit. Mimo jiné to znamená důraz na vývoj autonomních systémů, tedy různých druhů dronů, jež jsou schopny ničit řádově dražší vojenskou techniku, na druhou stranu pak nutnost produkce obrovských objemů munice. „Jsme svědky toho, že se jejich obranná průmyslová základna zásadně rozšiřuje,“ varuje Lee.