Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Prokurátoři z amerického Nového Mexika podali žalobu na společnost Meta. Firma na svých sociálních sítích údajně umožňovala sexuální obtěžování dětí a ignorovala kritiku.
Společnost Meta, která provozuje sociální sítě Facebook, Instagram a Threads, prý ignorovala informace o obtěžování dětí. Z žaloby, kterou ve Spojených státech podala generální prokuratura Nového Mexika, plyne, že společnost Meta dostatečně nechránila zranitelné děti před sexuálními predátory a nedokázala zabránit obchodu s dětskou pornografií.
„Naše vyšetřování sociálních sítí společnosti Meta ukazuje, že se nejedná o bezpečná místa pro děti, ale spíše o nejlepší místa pro predátory, kde mohou obchodovat s dětskou pornografií a žádat nezletilé o sex,“ uvedl novomexický ministr spravedlnosti (zároveň je generálním prokurátorem) Raúl Torrez v tiskové zprávě.
V nezvykle silném vyjádření jeho úřad informuje, že chce použít všechny dostupné nástroje k zamezení další nelegální činnosti. „Musí dojít k ukončení těchto strašných praktik a poženu firmy – a jejich vedoucí pracovníky – k odpovědnosti, kdykoli upřednostní zisky před bezpečností dětí.“
Jak informuje online deník TechCrunch, v rámci vyšetřování výše zmíněné kauzy byla aktuálně odtajněna část dokumentů sloužících jako podklad pro soudní projednání. Podle novinářů seznámených s dokumentací listiny odhalují, že Meta záměrně prodávala své platformy pro zasílání zpráv dětem, a navíc věděla o velkém množství nevhodného obsahu sdíleného mezi dospělými a nezletilými.
„Vedení společnosti Meta upřednostnilo růst své firmy před bezpečností dětí. Zatímco Meta nadále zlehčuje nezákonnou a škodlivou činnost, které jsou děti na jejích platformách vystaveny, interní data a prezentace Mety ukazují, že problém je vážný a všudypřítomný,“ komentoval to pro TechChrunch Torrez.
Ten argumentuje třeba provedeným šetřením, kdy na daných sítích úřady vytvořily účty, které sloužily jako návnada. Lidé, kteří na nich operovali, se měli vydávat za čtrnáctileté, případně ještě mladší děti. Následně sledovali, zda tyto účty budou napadeny sexuálními predátory či se po nich bude vyžadovat nějaký nevhodný obsah.
Když k tomu došlo, bylo to uživatelem nahlášeno podle pravidel sociální sítě. „Meta nedokázala odstranit mnoho případů vedoucích k sexuálnímu zneužívání dětí dokonce ani po nahlášení,“ tvrdí Torrez.
V tiskové zprávě dodává, že podle jeho informací je určitý obsah spojený se zneužíváním dětí na Facebooku a Instagramu více než desetkrát rozšířenější než na pornowebu Pornhub či sociální síti (s placeným obsahem pro dospělé) OnlyFans.
Věděli o tom lidé z Mety? Pravděpodobně ano. Jako jeden z důkazů má posloužit záznam komunikace kompetentních zaměstnanců Mety z roku 2016. V té době klesala popularita komunikačního nástroje Messenger a teenageři prý trávili více času na Snapchatu a YouTube.
Manažeři proto hledali cestu, jak vrátit Messenger na výsluní. Když se v té době objevilo upozornění na možný nežádoucí obsah, vedoucí pracovník Facebooku údajně v interním e-mailu zamítl kontrolu Messengeru s tím, že by šlo o „konkurenční nevýhodu oproti jiným aplikacím, které by mohly svým uživatelům nabízet více soukromí“.
Další interní prezentace z roku 2021 pak údajně sdílela se zaměstnanci odhad, že až sto tisíc dětí denně je na platformách pro zasílání zpráv Meta sexuálně obtěžováno. Děti mohly například obdržet sexuální obsah, jako jsou fotografie genitálií dospělých. Bezpečnostní prvky se však podle žaloby nedařilo zavádět v adekvátní podobě a čase, protože „nebyly prioritou“.
Společnost Meta vyjádřila s takovou interpretací prostřednictvím svého mluvčího nespokojenost. Prokuratura prý mediálně argumentuje pouze s částí dokumentace a zcela pomíjí fakt, že provozovatel sociálních sítí disponuje jinými sofistikovanými nástroji, které mají zneužívání dětí zabránit.
„Chceme, aby teenageři prožívali online zážitky přiměřené jejich věku. Máme více než třicet nástrojů, které jim a jejich rodičům v tomto ohledu pomohou. Strávili jsme deset let prací na těchto otázkách a najali řadu lidí, kteří zasvětili svou kariéru tomu, aby byli mladí lidé v bezpečí. Žaloba chybně popisuje naši práci pomocí selektivního výběru informací a dokumentů,“ uvedl mluvčí pro TechCrunch.
Provozovatelé sociálních sítí kromě toho tvrdí, že v případě informací o možném zneužívání dětí aktivně spolupracují s místními úřady a bezpečnostními složkami. Fakt, že administrátoři nesedí s rukama založenýma za zády, prý dokazují i statistiky Mety. „Jen za jeden měsíc jsme deaktivovali více než půl milionu účtů kvůli porušení našich zásad ohledně bezpečnosti dětí,“ říká mluvčí.
Jedná se o další problém – zakladatele Facebooku a sedmého nejbohatšího člověka na světě Marka Zuckerberga. Koncem loňského října podali na společnost Meta společnou federální žalobu generální prokurátoři (ministři spravedlnosti) 33 států USA, přičemž dalších devět států připojilo žaloby individuálně. Jádrem řečených žalob je tvrzení, že Meta záměrně navrhuje své produkty tak, aby lákaly děti, a nehledí přitom na jejich duševní zdraví.
Situace se pro sociální sítě komplikuje i v Evropě. V souvislosti s přijetím nové normy DSA má být zaveden speciální kodex chránící děti na sociálních sítích. Pokud budou sítě nadále umožňovat registraci osobám mladším osmnácti let, budou mít zákaz se získanými daty jakkoli kšeftovat. Zároveň budou muset odkrýt karty a hlásit Evropské komisi, co konkrétně o svých uživatelích vědí.
